Na Zlínsku se našlo již 17 uhynulých divočáků, africký mor prasat byl potvrzen zatím u čtyř zvířat. V pondělí to řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Takzvaná zamořená oblast, ve které platí mimořádná veterinární opatření, se od pondělí rozšířila na celý okres Zlín. Původně se týkala jen desetikilometrového okruhu kolem místa, kde byli nalezeni před dvěma týdny první dva uhynulí divočáci, u nichž se nákaza potvrdila.
"Současná mimořádná veterinární opatření platí na území celého okresu. Mezi veterinární opatření, která v dané oblasti platí, patří zákaz lovu a krmení divokých prasat, monitoring divokých prasat a také vyšetření evidovaných chovů prasat domácích v této zóně," uvedl Vorlíček.
Veterináři již po prvním potvrzení výskytu afrického moru prasat testovali prasata chovaná společností Zemet u Zlína, výsledky byly negativní, zvířata jsou tam zdravá. Nyní by se měly po rozšíření oblasti podle Vorlíčka zkontrolovat další tři chovy.
Podle zjištění ČTK jde o dva chovy společnosti Lukrom se sídlem v Lípě u Zlína. Firma chová na Zlínsku prasata v Halenkovicích a u Spytihněvi, celkem je tam asi 4000 zvířat. Informaci o tom, že veterináři v pondělí odebírali vzorky prasatům, potvrdil ředitel divize živočišné výroby Lukromu Lubomír Zdráhal. Veterináři v pondělí odebírali vzorky také prasatům chovaným ve společnosti Zemědělci Vlachovice, která má asi 300 prasat. Výsledky testů by měly být podle Vorlíčka známy v následujících dnech.
V původní vymezené oblasti museli lidé také nahlásit doma chovaná prasata.
"V širší zamořené zóně se nebude již provádět soupis domácích prasat určených pro domácí porážku v malochovech, tak jak tomu bylo v užší oblasti," uvedl Vorlíček.
V zamořené oblasti bylo do pondělí nalezeno 17 uhynulých prasat divokých. Nákaza se potvrdila u čtyř zvířat, u tří prasat byly testy negativní. "U deseti se na výsledky ještě čeká," řekl mluvčí. Uhynulá těla divočáků je podle něj velmi důležité z terénu odstraňovat, mohou být zdrojem nákazy až do šesti měsíců od úhynu.
Předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík v pondělí řekl, že zprávy o uhynulých divočácích mu jednotliví členové spolku průběžně hlásí. "Vím, že se objevily další uhynulé kusy, ale přesná místa jejich nálezu neznám. Něco se snad našlo i na Valašsku. Většinou jde o náhodné nálezy myslivců při jejich pochůzkách. Na výsledky veterinárních testů čekáme," řekl Hluštík.
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u nemocnice. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Chovatelé musí prasata ustájit tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty.
Za porušení hrozí fyzickým osobám pokuty až 50 tisíc, právnickým osobám či podnikatelům až dva miliony korun.
Rusko rozšířilo embargo
Kvůli výskytu afrického moru prasat v ČR rozšířilo Rusko embargo na dovoz vepřového masa z Česka o kategorie zpracovaných potravinářských výrobků, jako jsou uzeniny a konzervy. Nově je zakázán český vývoz i u řady nepotravinářských výrobků souvisejících s chovem prasat, například krmiv. V pondělí to uvedlo ministerstvo zemědělství.
Rozšíření zákazu ale nebude mít na ČR velký dopad, mělo by se dotknout vývozů v řádech jednotek milionů korun ročně, dodalo ministerstvo.
"Podle současných podkladů od úřadů Ruské federace hodnotíme reakci na výskyt afrického moru prasat u divokých prasat v ČR jako rozšíření dosavadního veterinárního a politického embarga," uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Z podstatnějších položek jde zejména o zpracované potravinářské výrobky - uzeniny a konzervy, dále plemenná zvířata a genetický materiál, dodala.
Podle Agrární komory Česko prostřednictvím veterinární správy a vzájemné spolupráce s okolními zeměmi garantuje veškerá nezbytná hygienická a veterinární opatření k pohybu zvířat a produkce z nich plynoucí. "Vzhledem k závažnosti této infekce předpokládám, že tento přístup okolní země pečlivě sledují a vnímají a dokážou vyhodnotit jako preventivně dostatečný," uvedl Jiří Felčárek z komory.
Pokud by další země zakázaly dovoz českého vepřového či produktů z něj, nemělo by to přesto výrazný vliv na agrární export. "Národní produkce pokrývá naší spotřebu zhruba z poloviny a objemy vývozu nehrají u této komodity až tak zásadní roli," dodal Felčárek.
O zákazu dovozu vepřového začátkem roku 2014 rozhodla ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor. Rusko zavedlo zákaz poté, co se objevilo několik případů afrického moru prasat v některých oblastech EU. Odvolávalo se na sanitární a fytosanitární opatření podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
WTO ale v srpnu 2016 rozhodla, že Rusko nesplnilo mezinárodní normy, když v roce 2014 zakázalo dovoz prasat a vepřového z EU, a porušilo tak pravidla organizace. Odvolací orgán WTO pak letos v únoru zamítl odvolání Ruska ve sporu s EU ohledně tohoto zákazu dovozu.
Evropská komise v únoru také uvedla, že rozhodnutí WTO potvrdilo, že opatření přijatá Ruskem vůči EU měla málo co společného se skutečnými hygienickými nebo zdravotními riziky.
