Při nástupu do důchodu berou živnostníci v průměru o 13 procent nižší penzi než zaměstnanci. A to přesto, že jim její výši "dorovnávají" zaměstnanci. Pokud by se peníze z důchodového systému solidárně nepřerozdělovaly, rozdíl by byl ještě vyšší. Ve své studii o příjmech seniorů to uvádí Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

"Příčinou nízkých důchodů samostatně výdělečných osob (OSVČ) jsou nízké odvody a starobní důchody vypočtené pouze z poloviny zisku. Dochází tak k redistribuci od zaměstnanců k OSVČ s jinak stejnou pracovní historií," uvádí studie.

Při zjišťování rozdílu penzí autoři počítali s důchodem zaměstnaného muže a živnostníka, kteří letos dosáhnou důchodového věku, v něm nastoupí do penze, měli průměrnou mzdu a stejnou dobu odváděli pojištění.

Třináctiprocentní rozdíl mezi jejich důchody výrazně ovlivňuje fakt, že OSVČ si platí nižší odvody. Podle dřívějších údajů ministerstva práce dosahovaly roční odvody průměrného zaměstnance na penzi v roce 2014 76 116 korun. Živnostník odvedl za rok v průměru 32 184 korun.

13 procent

je průměrný rozdíl mezi důchodem živnostníka a zaměstnance podle studie Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Odboráři nerovnost dlouhodobě kritizují. Podle nich by se pravidla pro živnostníky a zaměstnance měla srovnat. Zástupci podnikatelů ale poukazují na to, že živnostníci mají vyšší rizika a výdaje na podnikání a jejich situace je často značně nejistá.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) i ministerstvo práce řeší řadu stížností na malé penze.

"Čím dál víc se v žádostech o zmírnění tvrdosti zákona setkávám s tím, že lidé, kteří byli OSVČ a během svého aktivního života si platili úplně nejnižší odvody, najednou zjistí, že jejich důchod je naprosto minimální. Pokud nemají úspory, stávají se závislými na sociálních dávkách," řekla ministryně práce Michaela Marksová.

ČSSZ loni s důchodovým přehledem rozesílala živnostníkům i informační dopis. V něm upozorňovala na to, že při nízkých odvodech člověk ve stáří dostává od státu velmi malou penzi. Po 40 letech placení minimálního pojistného důchod činí asi 6500 korun. K získání průměrné penze kolem jedenácti tisíc korun je potřeba odvádět kaž­dý měsíc přes 6000 korun, psalo ministerstvo v listu.

"Chápu, že pro drobné podnikatele to není jednoduché. Nicméně myslet na budoucnost je prostě potřeba. Nebo se musím připravit na to, že důchod bude skutečně minimální," dodala Marksová.

O tom, že živnostníci platí nižší odvody než zaměstnanci, se přednedávnem zmínil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Uvedl, že kdyby živnostníci měli stejné pojistné jako zaměstnaní, podnikání by ukončili a nechali se zaměstnat. Firmy, které si stěžují na nedostatek sil, by tak mohly získat tisíce pracovníků, řekl Štěch.

Za svá slova si vysloužil ostrou kritiku od opozice i ve vlastní straně. Podobně v roce 2013 narazil i tehdejší stínový ministr financí za ČSSD a pozdější ministr průmyslu Jan Mládek. Řekl, že živnostníci do systému sociálního pojištění nepřispívají tolik a parazitují na zaměstnancích.

Podle ČSSZ muselo zálohy na důchodové pojištění letos na konci března platit 663 900 živnostníků. Odvody do systému posílalo zhruba 4,49 milionu zaměstnanců.