Oslnivou náladu probíhající předvolební kampaně šéfa hnutí ANO občas kazí lidové dotazy na dotace pro Agrofert. Klid na tomto poli Andreje Babiše nečeká ani do budoucna.

Po tuzemském souboji o regulaci konfliktu zájmů totiž přichází to samé na evropské půdě.

Příslušné výbory Evropského parlamentu bez většího zájmu veřejnosti před několika týdny schválily návrh normy, která nařizuje, aby politici, úředníci a soukromé osoby, jejichž firmy se hlásí o dotace z evropských fondů, stáli mimo jakoukoli rozhodovací a kontrolní strukturu o evropských penězích.

Jinak riskují, že firmy na dotace nedosáhnou nebo jim budou zadrženy, dokud střet zájmů neodstraní.

V NOVÉM RESPEKTU DÁLE NAJDETE:
 
OBÁLKOVÝ TEXT:
České volby v ruské režii?
Po Nizozemsku, USA a Francii se i české úřady chystají na zásah Kremlu
 
KOMENTÁŘ:
Instituce z masa a kostí:
Angela Merkel jde do předvolebních prázdnin s obrovským náskokem
 
REPORTÁŽ:
Imámka v akci:
Reportáž z berlínské mešity, která chce změnit tvář islámu v Evropě
 
ROZHOVOR:
Rozhýbat národní sklad – s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem
 
KULTURA:
Zítra už nebudu dítě:
Zpěvačka Lorde napsala hity o příchodu dospělosti
 
CIVILIZACE:
Politika v éře žabáků:
Internetové memy, původně obrázky pro zasmání, dnes hýbou byznysem i volbami
I obalka R28

Norma není – aspoň oficiálně – motivována unikátním případem Andreje Babiše, který v sobě donedávna slučoval násobný konflikt zájmů. Podle autorů odráží zkušenosti z více zemí, mimo jiné z Itálie a Bulharska.

Je ale fakt, že českou politickou hvězdu bude dopad nové legislativy hodně zajímat.

Holding Agrofert, který Babiš donedávna napřímo vlastnil, získal v posledních letech řádově miliardy korun z eurofondů a je jedním z největších konzumentů unijních peněz v regionu střední a východní Evropy.

Na oddělení soukromého byznysu od veřejné funkce Andreje Babiše v době, kdy byl vicepremiérem, ministrem financí a majitelem Agrofertu, mířil už český zákon o střetu zájmů. Ten šéfa hnutí ANO letos na jaře přiměl převést holding do dvou svěřeneckých fondů.

Unijní nařízení cílí specificky na dotace z eurofondů – strukturálních a zemědělských – a je přísnější.

Českým politikům stačilo, aby se Babiš odstřihl od vedení firmy pouze formálně, a nikomu příliš nevadí, pokud je správcem jednoho svěřeneckého fondu Babišův dlouholetý právník a blízký spolupracovník a v dozorčí radě obou fondů
zasedá Babišova životní partnerka.

Evropští legislativci navrhují, aby z příjmu evropských dotací byly vyloučeny také společnosti "rodinných příslušníků", lidí s "emocionální vazbou" na politika v rozhodovací struktuře o eurofondech nebo s ním "politicky spřízněných".

Podle zpravodajky návrhu, německé europoslankyně – a známé kritičky Babišova střetu zájmů – Ingeborg Grässle, nebude nynější nastavení svěřeneckých fondů v souladu s navrhovanou legislativou, pokud se Babiš vrátí do vlády.

Vedení a dozor nad fondy totiž podle ní spadne do kategorie rodinné (družka Monika Babiš) a emocionální "afiliace" (právník Alexej Bílek) na člena vlády.

Ne každý to však chápe stejně a na expertní úrovni se už několik států (včetně Česka) ohradilo proti takto široce pojaté definici střetu zájmů. Návrh bude nyní předmětem debat mezi ministry z členských států a text pravděpodobně dozná změn. Pod stůl však nařízení, u něhož se počítá se vstupem v platnost už 1. ledna 2018, zřejmě nespadne: ve výborech europarlamentu prošlo hladce a ani v Radě ministrů se nečeká ostrý spor. Zprůhlednění distribuce evropských miliard má širokou podporu napříč státy a hlasovat se tu bude kvalifikovanou většinou, takže odpor jednoho nebo více států text nezablokuje.

Nelze ale vyloučit, že konečné znění legislativy nakonec bude bližší měkčí české verzi.

Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (nezávislá za ANO), členky výboru pro rozpočtovou kontrolu, který je garantem navrhované normy za Evropský parlament, se řada kolegů pozastavovala nad šíří definice střetu zájmů a upozorňovali na možný paralyzující účinek normy při čerpání eurodotací.

"Není například zřejmé, jak vykládat pojem politická spřízněnost – zda se jedná o členství v jedné politické straně, nebo pouhé sdílení politických názorů," míní europoslankyně.

"Stejně tak lze jen obtížně vyložit pojem národní spřízněnost (další zdroj konfliktu zájmů uvedený v návrhu nařízení – pozn. red.). V extrémním případě by to mohlo být vykládáno tak, že z finančních operací týkajících se příslušníka jednoho národa by byly automaticky vyloučeny všechny osoby stejné národnosti," dodává Martina Dlabajová.

Zatím může být Andrej Babiš v klidu, protože stojí mimo státní správu. Perspektiva úspěšných voleb a možnost, že usedne v příští vládě, ho ale nejpozději na podzim, kdy se bude na půdě EU hlasovat o konečném znění normy, vrátí do hry. Nastavení systému na čerpání dotací pro příští programovací období bude mít právě kabinet vzešlý z těchto voleb za úkol a vláda rozhoduje kolektivně.

Bude pak stačit, aby se Babiš neúčastnil vládních debat o eurofondech, pokud nemá ohrozit dotace pro Agrofert, nebo budou muset být do čela svěřeneckých fondů dosazeni noví, cizí správci, aby se přerušila "emocionální vazba" mezi bývalým majitelem a jeho celoživotním dílem?

Ingeborg Grässle má jasno. "Buď účast ve vládě a pak se firmy pana Babiše budou muset rozloučit s penězi z evropských fondů. Nebo neúčast a bezproblémové čerpání evropských dotací," tvrdí politička rezolutně, přestože část zemědělských plateb jsou nárokové dotace a garantuje je také evropský zákon, stejně jako chystanou legislativu o konfliktu zájmů.

Jak se vypořádat s možnou kolizí obou zákonů, bude dalším bodem diskuse mezi ministry z EU.

Agrofert zatím věc oficiálně nijak neřeší. "Předpokládaná účinnost normy zasáhne až členy příští vlády a předpis ještě nebyl schválen. Neznáme jeho konečné znění, a nemáme tedy důvod cokoli analyzovat," řekl mluvčí holdingu Karel Hanzelka Respektu. 

Jackpot pro Babiše

Největší příjemci strukturálních fondů EU z holdingu Agrofert (za období 2009-2015, v milionech korun):

Lovochemie - 473,6

Synthesia - 390,8

Deza - 154,4

Precheza - 124,3

Fatra - 117,9

Zdroj: Ingeborg Grässle, MMR ČR

Takovou Lovochemii by nicméně uzávěra evropských peněz zřejmě mrzela. Lovosická továrna na hnojiva je v rámci Agrofertu hlavním příjemcem evropských peněz. Jejím dosud největším projektem byla modernizace podnikové uhelné elektrárny, aby zdroj vyhověl novým požadavkům na snižování emisí. Lovochemie za tento projekt utratila 1,36 miliardy korun, z toho velkou část pokryly právě eurodotace – konkrétně 426 milionů. Evropské peníze ale tekly do Agrofertu i na řadu dalších projektů. Dohromady za posledních několik let šlo o částku přesahující 5,1 miliardy korun. Podrobný rozpis po firmách najdete na www.respekt.cz.

Související