V některých vesnicích zejména na severu Moravy to vypadá jak po průjezdu okupačních tanků v roce 1968. Stržené krajnice, v silnicích díry plné bláta, domy praskají kvůli otřesům projíždějící těžké techniky. "Přejíždějí přes mosty a několikanásobně překračují jejich zátěž, jejich kola rozbíjejí asfalt, ve kterém vznikají laguny plné vody a bláta, ničí krajnice, po kterých se už dnes dá jen stěží projít. Jsme z toho už úplně nešťastní," říká například starosta Jindřichova na Bruntálsku Vlastimil Adámek.

Ten naštěstí nepopisuje paseku způsobenou okupačními vojsky ale škody, které na cestách a silnicích nechávají plně naložená nákladní auta lesnických těžařských firem. "Skladují dřevo na nádraží bez jakýchkoliv pravidel, nerespektují dopravní značení, vjíždí i na cyklostezky a cyklotrasy, všude je nepořádek. Domy trpí a praskají od otřesů," dodává starosta.

V podobném marasmu se nachází i další desítky obcí, jejichž okolní lesy postihla kalamita. Lesníci kvůli ní začali s násobně vyšší těžbou zhruba v polovině loňského roku. Nejrozšířenější je zejména v okresech Bruntál, Olomouc, Opava, Vsetín, Nový Jičín, Šumperk a Frýdek-Místek. Obce jednaly s krajem, prosily ministerstvo zemědělství, žádaly o pomoc. Chtějí, aby těžba dostala jasný řád a potřebují peníze na opravy. "Musí vzniknout nějaký vládní program nebo fond Lesů ČR na opravy komunikací," míní starosta.

Všechna jednání však zatím skončila neúspěchem. Starostové se proto obrátili na poslance Martina Kolovratníka (ANO) a Olgu Havlovou (Úsvit), kteří ve čtvrtek ministra Jurečku kvůli těžbě dříví interpelovali. "Podle dostupných údajů je rozsah škod na severní a střední Moravě vyšší než kůrovcová kalamita na Šumavě. Následky těžby a odvozu dřeva v postižených oblastech jsou zjevné na totálně zničených pozemních komunikacích, které často nepatří Lesům ČR. Jsou to cesty soukromé a hlavně místní komunikace v majetku obcí," řekl Kolovratník a ministra, který na jednání nedorazil, protože byl na služební cestě ve Zlínském kraji, se i písemnou formou zeptal: "Jak budete tuto újmu vlastníkům komunikací kompenzovat? A proč nebyl již vyhlášen alespoň v nejvíce postižených oblastech kalamitní stav, tedy krizový stav podle zákona o krizovém řízení?"

Čerstvá odpověď ministerstva zemědělství je poměrně vstřícná. "Přesto, že problematika místních komunikací není v naší kompetenci, chceme být nápomocni při řešení této situace a plánujeme jednání s Ministerstvem dopravy a ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury o možnostech rozšíření využití prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury i na údržby a opravy místních komunikací, popř. o jiných možnostech řešení," uvedla tisková mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Dodala, že ministerstvo o kalamitě dál jedná s Lesy České republiky a připustila i možnost vyhlášení krizového stavu. "Ministerstvo zemědělství v současné době vyhodnocuje aktuální stav kůrovcové kalamity na severní Moravě a návazně opět zváží všechna adekvátní řešení, včetně možností vyplývajících z krizového zákona," napsala.

I Lesy České republiky prostřednictvím své tiskové mluvčí Evy Jouklové připustily, že s dopravou dříví je problém. "Naložená auta našich smluvních partnerů, kteří těžbu provádějí, při kalamitní frekvenci poškozují obecní cesty. Lesy ČR však nemohou investovat do oprav těchto komunikací, protože je nevlastní ani nespravují. Uvítáme jasná pravidla, jak poskytnout obcím prostředky pro údržbu jejich cest, které využívají mimo jiné i Lesy ČR a smluvní partneři. Měl by je stanovit stát," uvedla Jouklová.

Připomněla také, že podnik v posledních třech letech odvedl do státního rozpočtu více než 20 miliard korun a platí silniční daň stejně jako provozovatelé silniční dopravy, tedy i lesnické firmy, které dopravují dříví. "Ta se odvádí do Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se financují opravy veřejných komunikací. Obce by tedy měly mít možnost z tohoto fondu čerpat prostředky. Jde přece o veřejné komunikace," dodala mluvčí.