Případ muže ze Zlínska, který na nevyléčitelnou plicní chorobu umíral doma v rukou ošetřovatelů mobilní hospicové péče půl roku, ukazuje na vážný problém s financováním této služby. V jeho případě hospic platil péči pět měsíců ze svého. Stát zatím hradí pomoc jen po dobu 30 dní, pokud se umírajícímu udělá lépe a žije dál, musí vedení hospiců shánět peníze u nadací či po sponzorech.

Potíže s placením se týkají asi desetiny pacientů mobilních hospiců v pilotním programu Všeobecné zdravotní pojišťovny a ministerstva zdravotnictví. Stát zjišťuje, jak má od příštího roku nastavit pravidla pro všechny hospice − kamenné i ty mobilní.

Podmínka 30 dnů je pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu pojistkou, že mobilní hospice nebudou natahovat délku péče. "Ukázalo se ale, že hospice rozhodně nemají tendenci podvádět. Třicetidenní lhůta je z mnoha pohledů nešťastná a neobhajitelná," zdůrazňuje psycholog a ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.

78 procent

lidí chce zemřít doma. Informace vychází z výzkumu společnosti Cesty domů. Většina lidí však v Česku umírá v domovech pro seniory či v nemocnicích. Zhruba dvě procenta umírají v domácí hospicové péči.

Lékaři v důsledku toho vybírají pacienty, kteří podle diagnózy zhruba do 30 dnů zemřou. Přísná pravidla se ale nelíbí lidem, již se o umírající starají. "Je to špatné pro nás i pro pacienty. Ti se budou do péče zařazovat až ve velmi pokročilém stadiu nemoci. Po 30 dnech pak bude záležet, jestli péči uhradí pacienti, nebo službu zaplatí hospic ze svých zdrojů," stěžuje si vedoucí lékařka domácího hospice v Brně Regina Slámová. Denní náklady na jednoho pacienta se přitom pohybují od 1500 do 2000 korun.

Průměrná délka života pacientů v domácím ošetřování byla během průzkumu zhruba 15 dnů, avšak 12,5 procenta nemocných nakonec žilo déle než jeden měsíc. Často proto, že se jim udělalo mezi blízkými lépe. "Když pacient přijede domů, stává se, že rozkvete. I když se jeho stav nelepší, tak se jeho život v porovnání s pobytem v nemocnici trochu prodlouží," řekla ředitelka mobilního hospice Nejste sami Kateřina Tichá.

Ministerstvo zdravotnictví na situaci reaguje, aktuálně ji řešilo v úterý na poradě vedení úřadu. "Těch 30 dnů je problém. I proto, že takový limit se nedá do vyhlášky dát, protože by to mohlo být protiústavní," upozornil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Trvá však na stanovení jasných podmínek a časovém omezení plateb péče za umírající, protože jsou pro pojišťovnu dražší. "Větší peníze by si pak mohly nárokovat i léčebny dlouhodobě nemocných a toho se bojíme. My to musíme nějak vymyslet, protože jinak to skončí finančním malérem," dodal Ludvík.

Proto ministerstvo navrhuje, aby po měsíci specialista znovu posoudil, zda pacient má i dál nárok na mobilní hospic. Pojišťovna by tak získala nástroj, jak jednotlivé případy zkontrolovat.

Zatím se Všeobecné zdravotní pojišťovně hranice 30 dní nezdá problematická. HN to řekla Lucie Krausová z jejího tiskového oddělení. Opírá se přitom o znalosti a klinické zkušenosti lékařů zaměřených na péči o umírající a o data zdravotní pojišťovny.

Celý projekt má pomoci nastavit pravidla, aby všichni pacienti měli od roku 2018 nárok na hospicovou péči. Hospice, kamenné i mobilní, nebyly do letoška nijak definované v zákoně a kvůli tomu měly potíže s financováním od zdravotních pojišťoven. Sněmovnou už prošla novela zákona o zdravotních službách, která to má napravit. Ministerstvo ještě vydá dvě vyhlášky. V jedné určí podmínky, jako je vzdělání personálu hospiců, ve druhé nastaví systém plateb za umírající.