Těch pár metrů čtverečních, které sloužily roky jako pracovna Antonína Holého v sídle Ústavu organické chemie a biochemie a které budou k vidění pro veřejnost, se na první pohled ničím nevymyká. Knihy, počítač, lejstra, sofa. Jenže odkaz muže, který v nich a v laboratořích na pražském Flemingově náměstí strávil desítky tisíc hodin, dalece překračuje zdejší zrekonstruované zdi. Je to patrné zvlášť nyní, pět let po jeho úmrtí 16. července 2012: nikdy nebylo zřetelnější, že špičková věda může zachraňovat životy a zároveň být finančně tak lukrativní. V loňském roce na účty ústavu doputovalo rekordních 3,2 miliardy korun z licenčních poplatků. Naprostou většinu z toho představují příjmy právě z patentů Antonína Holého a jeho spolupracovníků.

Peníze jsou od jedné z největších farmaceutických společností světa, americké Gilead Sciences, jež má k patentům práva. Komerční úspěch je spojen především se sloučeninou tenofovir, která je základem léků Truvada a Viread, jež pomáhají lidem trpícím HIV/AIDS. Po celém světě žije zhruba 37 milionů pacientů, kteří medikament používají. Lékařskou komunitou je považován za nejlepší prostředek, jak zpomalit nebo zastavit rozvoj zákeřné nemoci.