Nové americké sankce proti Rusku jsou namířeny do energetického odvětví.
Podle hesla "když se kácí les, létají třísky" mohou zasáhnout i jiné země než Rusko. Pokud zákon přijatý v noci na středu Sněmovnou reprezentantů schválí Senát a podepíše prezident Donald Trump, čekají problémy evropské těžařské firmy.
Zpřísněné sankce umožňují USA uvalit sankce také na jakoukoliv společnost, která se podílí na výstavbě a provozu ropovodů, plynovodů či dalších energetických projektů v Rusku.
Dotknou se mohou například plynovodu Nord Stream 2, který povede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Dále plynovodu Blue Stream mezi Ruskem a Tureckem, plánovaného terminálu na zkapalněný zemní plyn LNG Baltic ve Finském zálivu nebo ropovodu CNC, který povede ropu z kazašského naleziště Tengiz na ruské pobřeží Černého moře...
Poškozené by tak byly firmy jako italská Eni, britsko-nizozemský Shell, British Petroleum (BP) nebo německé společnosti E.ON a Wintershall.
Evropská unie s tím není svolná a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že proti zákonu v tomto znění Brusel bude protestovat.
"Americký zákon může mít dopad na naše zájmy a naší energetickou bezpečnost. Pokud naše zájmy nebudou zohledněny, zareaguje Evropská komise během několika dní," uvedl ve středu Juncker.
Podle listu Financial Times má Evropská komise tři možnosti.
První je vyzvat Trumpa, aby evropské firmy ze sankcí vynechal. Druhou je přijmout odvetné ekonomické sankce proti Spojeným státům. Třetí je schválit v rámci Evropské unie legislativu, která by firmy členských zemí EU bránila před dopady amerických sankcí.
Německo má zájem na dokončení plynovodu Nord Stream 2 a proto také rázně odmítá nové pzřísnění amerických sankcí.
"Nemůžeme přijmout praxi diktování průmyslové politiky pod rouškou sankcí," uvdla mluvčí spolkového ministerstva zahraničí Martin Schäfer.
Vzniká tak paradoxní situace. Německo, které je v Evropské unii rozhodným zastáncem sankcí vůči Rusku kvůli anexi Krymu a válce na Donbasu, kritizuje Spojené státy, které se chystají sankce přitvrdit.
Současný prezident Evropské rady Donald Tusk zase ve své dřívější funkci polského premiéra tvrdě vystupoval proti plynovodu Nord Stream.
Podle Varšavy projekt nesnižuje energetickou závislost evropských zemí na Rusko a staví státy východní a střední Evropy do nevýhodné pozice, protože už nejsou tranzitními zeměmi pro ruský plyn a ropu dál na západ.
V tom se shoduje se stanoviskem české vlády.
Donald Trump zatím neřekl, zda zákon o zpřísněných sankcích proti ruské energetice podepíše, či vetuje.
Moskva hrozí, že pokud zvolí americký prezident první možnost, Rusko odpoví tvrdě. "Začínáme být unavení projevováním zdrženlivosti," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Serger Rjabkov.
