Pražské Karlovo náměstí je rozpálené prudkým srpnovým sluncem, před domy v jeho jihozápadní části se chvěje vzduch jako na poušti. Jednou z těch rozhicovaných budov je i Palác Charitas, sídlo KDU-ČSL a zároveň klíčové majetkové aktivum strany. Uvnitř je snesitelněji, činí se tu klimatizace, z šouravé chůze Pavla Bělobrádka se však zdá, jako by dusno pronikalo i do zdejších kanceláří. Když Bělobrádek o chvíli později sundá sako, usadí se do svého křesla a před sebou má karafu s vodou a citronem, zdání únavy mizí. Nic jiného ani nezbývá − to poslední, co lidovci v horkých letních dnech roku 2017 potřebují, je nedostatek energie. Minulý týden jim definitivně zkrachovala volební spolupráce s hnutím Starostové a nezávislí, takže musí narychlo měnit koncept kampaně, její vizuální stránku i kandidátky. Vize toho, že dosáhnou na 15, možná 20 procent, jsou minulostí. Vzdálená se zdá i desetiprocentní meta, o které Bělobrádek a spol. sní už několik let.

"Jedním z mantinelů, který možná odradil i část voličů Starostů, je představa, že nemohou KDU-ČSL volit, protože nechodí do kostela. V průzkumu, který máme, je to jedna z největších bariér. Mám osobní zkušenost, kdy mi člověk řekl, že se mu líbí, jak jsme se jako jediní postavili agresi Ruska na Ukrajině, ale že on nechodí do kostela. Takových zážitků máme hodně, ta setrvačnost funguje dlouhodobě," zamýšlí se lidovecký předseda, proč se stále nedaří nalákat ke křesťanským demokratům více příznivců.

A to byl také důvod, proč se rozpadla zamýšlená koalice se Starosty. Mezi lidovci převážila obava, že nepřekročí potřebnou desetiprocentní hranici. Z interních šetření jim vycházelo, že se mezi lidmi podpora jejich projektu pohybuje v rozmezí 7,5 až 9,5 procenta. A tedy existuje riziko, že by se do sněmovny v říjnu vůbec nedostali, protože koalice dvou stran musí získat ne pět, ale 10 procent hlasů.

Pavel Bělobrádek (40)

◼ Pochází z Náchoda, vystudoval veterinární lékařství v Brně, absolvoval také vysokou školu CEVRO Institut. Pracoval jako veterinární inspektor v Královéhradeckém kraji.

◼ Od listopadu 2010 je předsedou KDU-ČSL, od ledna 2014 místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace. V říjnu 2013 přivedl KDU-ČSL zpátky do Poslanecké sněmovny a nakrátko zastával i pozici předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředsedy sněmovny. Předsedou strany se naposledy stal letos v květnu, v nadcházejících volbách povede kandidátku v Královéhradeckém kraji.

◼ Pavel Bělobrádek je ženatý, s manželkou Janou mají syna Josefa a dcery Anežku a Marii.

"Měli jsme málo času. Pro zavedení značky nestačí tři čtyři měsíce. Je třeba na tom pracovat mnohem déle. Celkově to hodnotím pozitivně," posuzuje Bělobrádek rozpad partnerství, kterému v posledních týdnech věnoval hodně energie. A zároveň odmítá, že by mu kvůli tomu chyběla v následujících dvou a půl měsících, které zbývají do sněmovních voleb.

Čunkovo stigma

Čtyřicetiletý Bělobrádek vede KDU-ČSL od listopadu 2010. Původním povoláním veterinář se do čela strany postavil v těžké době − když vypadla ze sněmovny. Postupně se mu ji ale podařilo postavit zpátky na nohy, v roce 2013 ji přivedl zpět do dolní komory parlamentu a následně i do vlády s ČSSD a hnutím ANO, v níž on sám zastává post vicepremiéra pro vědu a výzkum.

Lidovci si jej za svého šéfa vybrali letos na jaře už počtvrté, na sjezdu získal přesvědčivých 84 procent hlasů delegátů. Proti němu stál muž, jehož skandály z let 2006 až 2009 do značné míry zapříčinily to, že KDU-ČSL na pár let přišla o poslance − Jiří Čunek.

A právě o něm je znovu čím dál víc slyšet. Udržel si post senátora, loni se stal zlínským hejtmanem a hodně se zviditelňoval kritikou spolupráce se Starosty. Její krach je asi prvním výrazným neúspěchem Bělobrádka v čele lidovců. "Dá se říci, že Jiří Čunek je úspěšný regionální politik a ve Zlínském kraji má mimořádné postavení. Nevím ale o tom, že jinde by nás někdo volil kvůli němu. Naopak lidí, kteří kvůli němu KDU-ČSL nevolí, znám poměrně dost," kritizuje svého oponenta Bělobrádek.

Naznačuje tak, že brzdou modernizace a většího rozkročení, které partaji s více než stoletou historií naordinoval, je vedle stereotypů o návštěvách kostelů i oblíbený Vsetíňan s prořízlou pusou? Naposledy Čunek vzbudil značnou pozornost, když v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, že homosexualita je v mnohých případech volbou, nikoli vrozenou predispozicí. "Je bývalým předsedou, jedním z třiceti členů výboru a nemyslím si, že reprezentuje nějaké křídlo. Jsou různé názory ve straně, ale není to o nic dramatičtější než jinde," umenšuje Bělobrádek jeho pozici.

Boj za rodiny pokračuje v důchodech

Hlavním mottem rozjíždějící se kampaně KDU-ČSL bude heslo Zodpovědnost. Do čela kandidátek, jež měli vést zástupci Starostů, se nově postaví převážně lidovečtí poslanci a výrazné lokální figury. V Praze bude lídrem ministr kultury Daniel Herman, na jižní Moravě poslanec Jiří Mihola, v Královéhradeckém kraji přímo náchodský rodák Bělobrádek, Olomoucko povede ministr zemědělství Marian Jurečka.

"Za zásadní považujeme vzdělávání jako národohospodářské téma," vysvětluje vicepremiér, co jsou pro něj a jeho kolegy nosná témata volební kampaně. "Jde o to, co nás čeká s další průmyslovou revolucí, s Průmyslem 4.0. Lidé se budou muset neustále, celoživotně vzdělávat," zdůrazňuje.

Bělobrádkova představa je taková, že vzdělávání v dospělosti by mělo hodně vycházet i z iniciativy zaměstnavatelů − ti by prý měli být motivovaní k tomu, tlačit své lidi, aby si důkladně a pořádně doplňovali vzdělání: "To může být formou určitých úlev nebo mechanismů, které umožní, aby to vzdělávání nebylo jen formální." A připomíná, že když býval pracovníkem krajské veterinární správy, absolvoval řadu školení, nezřídka hrazených z evropských peněz, jež byla ve výsledku k ničemu.

Jenže důrazem na školy se volby nevyhrávají, co další témata? "Pro nás je samozřejmě vždycky velkým tématem oblast sociálních služeb, zaměstnanosti a zdravotnictví. A velkou výzvou je pro nás právě to všechno, co se spojuje se školstvím, vzděláním, s průmyslem, s prosperitou a s vědou a výzkumem. Proto jsem taky rád, že tím, kdo bude garantovat náš pohled na celou problematiku, bude Pavel Kysilka," připomíná Bělobrádek bývalého ředitele České spořitelny a ještě dříve guvernéra České národní banky, který se stal ekonomickým poradcem strany. Mimochodem, hned po rozhovoru s HN čekala Bělobrádka schůzka právě s Kysilkou.

Stálicí v lidoveckých programech byla vždy rodina. Ostatně, byla to především KDU-ČSL, kdo v současné vládě nejvíc tlačil na to, aby se zvyšovaly daňové slevy pro rodiče s dětmi. Zatímco v roce 2014 byla úleva na druhé dítě celkem 13 404 korun, letos už je to 19 404 korun. U třetího a dalšího potomka se slevy zvýšily ještě víc.

To prý ale neznamená, že by lidovecký boj za další pomoc rodinám končil, jen se má přesunout do jiných oblastí − třeba do reformování důchodového systému. "Jsem zklamán z toho, že se nenašla politická shoda uvnitř koalice, natož napříč politickým spektrem. Důchodová reforma je bezpochyby nutná. Samozřejmě jednou z možností je nalévat tam stále více peněz, druhá je zkusit reformu skutečně udělat."

KDU-ČSL proto mimo jiné navrhuje, aby lidé měli možnost převést část svého penzijního pojištění jinam. "Podle nás by zásluhovost daná tím, kolik přispíváte, měla být doplněna i zásluhovostí plátce do systému. Například výchova dětí snižuje penze ženám, což je nespravedlivé. Druhá věc je, že lidé by měli mít možnost, když sami vydělávají, posílat část svého sociálního pojištění třeba rodičům," říká Bělobrádek.

Zase ta Amerika

Na konci července, přesně v době, kdy vygradovaly obavy z koalice se Starosty, se Bělobrádek vydal ještě na jednu misi: popáté ve funkci vicepremiéra zavítal do USA. Mezi ministry nynější vlády v tom drží prim.

"Někdo jezdí do Číny, já do Ameriky," naráží na prezidenta Miloše Zemana či na některé sociálnědemokratické kolegy, kteří udělali v posledních letech poměrně výrazný posun v české zahraniční politice a mnohem víc ji zaměřili na Východ. Zároveň ale přiznává, že aktuální návštěva USA nebyla až tak výrazem jeho proamerického smýšlení, jako spíš suchou povinností: "Když letíte na Valné shromáždění OSN zastupovat premiéra, tak nevím, jestli to je výraz proamerickosti."

Současně s tím Bělobrádek připouští, že symbolicky to určitou váhu mělo. Hlavně proto, že od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu řada tradičních spojenců znejistěla, zda je Washington pořád tím silným, neochvějným partnerem, na kterého byli zvyklí. Podle předsedy KDU-ČSL není v tuto chvíli důvod se bát, že by Američané nedostáli svým závazkům a v případě, že by například Rusko napadlo některého ze členů NATO, mu nepřišli na pomoc. "Já se vrátil uklidněn v tom, že nová americká administrativa je po těch některých výrocích prezidenta Trumpa, které nás znejistily, jednoznačně připravena plnit své závazky v rámci NATO a bere je velmi vážně."

S Američany mají lidovci společný i pohled na obranné výdaje − považují je za nízké. Nejen Trump, ale i Barack Obama před ním hodně kritizoval evropské země, že většinou nedávají na armádu dvě procenta svého HDP. "Závazek nynější vlády byl, že budeme mít 1,4 procenta do roku 2020. Ani to neplníme. Jsme někde na jednom procentu a to my považujeme za zcela nedostatečné," tvrdí Bělobrádek.

A podobně jako další politici (namátkou předseda sněmovny za ČSSD Jan Hamáček či expertka ODS Jana Černochová) kritizuje ministra obrany Martina Stropnického (ANO), že se mu nedaří dostatečně rychle nakupovat novou výzbroj: "Čísla ani výsledky nejsou uspokojivé. Moc jsme se neposunuli."

jarvis_5981f615498e27acf5c35376.jpeg
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek
Foto: HN - David Kraus
jarvis_5981f615498e27acf5c3537a.jpeg
Ekonomický poradce KDU-ČSL Pavel Kysilka
Foto: archiv HN