Na poličce ve své kanceláři má Libor Kazda řadu šanonů. Jedna obzvlášť objemná složka se mezi nimi vyjímá. Na hřbetu je nadepsána Terorismus.

"To jsou ale jen obecné dohody a smlouvy," snaží se od šanonu odvrátit naši pozornost ředitel Finančního analytického úřadu (FAÚ). Po chvíli ovšem potvrzuje, že právě odhalování různých forem podpory terorismu jeho úřad stále více zaměstnává.

V čele FAÚ je někdejší protikorupční policista od února 2014 a ještě ho nejspíš několik dalších let povede. Před několika dny vyhrál výběrové řízení na nového šéfa úřadu, které vypsalo ministerstvo financí.

HN: V čele FAÚ jste už 3,5 roku. Co se za tu dobu změnilo v oblasti finančních podvodů, které váš úřad prošetřuje?

Nejvíce pořád řešíme praní špinavých peněz a jejich následnou legalizaci. K tomu se ze zákona zabýváme odhalováním možného financování terorismu a různých forem jeho podpory. A to je možná ta hlavní změna: máme více práce, která se týká právě odhalování terorismu. Kdybychom pouze zkoumali podezřelé transakce, které s ním mohou být spojené, bylo by to málo. Proto dnes intenzivněji spolupracujeme také se zpravodajskými službami nebo policií. Vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě nám ani nic jiného nezbývá.

Libor Kazda (47)

◼ K policii nastoupil hned po vojenské škole.

Působil v protikorupční jednotce, ze které v roce 2013 jako šéf expozitury v Plzni odešel.

◼ Jako vyšetřovatel se podílel třeba na kauze vytunelovaných CS fondů. Jeho lidé také odhalili 400milionový podvod s emisními povolenkami.

◼ Po odchodu od policie působil v tuzemské IT firmě Zoner Software.

Do čela původního Finančně analytického útvaru nastoupil v únoru 2014, kdy ho na ministerstvo financí přivedl Andrej Babiš. Od letoška řídí i nově vzniklý Finanční analytický úřad.

HN: Jak taková protiteroristická práce vypadá?

Prokazovat financování terorismu je podstatně složitější než třeba odhalovat praní špinavých peněz.

Ty vždy pocházejí z nějaké trestné činnosti.

Financovat terorismus ovšem lze i z legálně nabytých prostředků. Za takovými penězi nemusí být žádné trestné konání, a proto se nám těžko dovozuje, že o podporu a financování terorismu skutečně jde.

HN: Kolik případů jste už v souvislosti s podporou terorismu v Česku zaznamenali?

Jde o jednotky případů. Většinou to vypadá tak, že nás zahraniční partneři osloví s dotazem, zda osoby podezřelé z terorismu nemají náhodou v Česku bankovní účty nebo nějaký majetek.

HN: Přišli jste někdy na to, že by tu teroristé měli nějaký majetek nebo že peníze pro ně tekly přes Česko?

Zatím to vždy vyšlo negativně, což je pro Českou republiku dobrá zpráva. Nic, co se v Evropě kolem terorismu událo, zatím na naši zemi vazbu nemělo. Pro zahraniční partnery je ovšem i taková odpověď pozitivní, protože se pak mohou více soustředit na cesty, kterými teroristické peníze tekly v jiných zemích.

HN: Nakolik rizikový je rozvoj technologií a zrychlování plateb, které je umožněno především prostřednictvím internetu a digitálních měn, jako je bitcoin?

Finanční operace se tím opravdu urychlují. Já ale nevím, zda klienti skutečně potřebují, aby díky podobným technologiím mohly jejich platby z bank odcházet do několika vteřin. Myslím si, že u převodů si každý může počkat i několik minut.

Opatrný metalista

◼ Na svou předchozí práci u policie je Libor Kazda evidentně hrdý.

Dokazuje to i přehlídka policejních čepic a přileb, které má vystaveny na poličce za stolem ve své kanceláři.

◼ Ještě než zahájíme rozhovor, svěřuje se nám šéf české "finanční špionáže" se zážitky ze své nedávné dovolené.

"Už poněkolikáté jsem byl na jednom metalovém festivalu na severu Německa, kam letos dorazilo
snad 100 tisíc lidí z celé Evropy.

Pro mě je to skvělé odreagování.

Na akci jsem vyrazil s kamarády motorkáři, se kterými jednou začas takové spanilé jízdy podnikáme," vypráví.

◼ Pak ale zapneme diktafon a Kazda rázem zvážní. Dává si pozor na každé slovo, o konkrétních případech, které jeho úřad řeší, mluvit nechce – a ani nemůže. Policie se většinou z nich stále ještě zabývá.

◼ Pořádně se rozpovídá zase až po konci našeho novinářského dotazování.

Že se jeho lidem lidově říká cifršpioni, Kazdovi vůbec nevadí.

"Mně se to vlastně líbí. Vystihuje to naši práci, která se kolem čísel a jejich zkoumání točí ze všeho nejvíc," říká bývalý protikorupční vyšetřovatel.

Nakonec se nám vyznává i ze své lásky k mobilům značky Apple.

Rozvoj internetu a postupující elektronizace samozřejmě přinášejí nová rizika v oblasti
sledování podezřelých finančních toků.

Na druhou stranu za sebou podobné transakce zanechávají digitální stopu, kterou můžeme sledovat.

To však neplatí právě o měnách, jako je bitcoin.

HN: Měli bychom proto bitcoiny a další digitální peníze regulovat?

Obchod s bitcoiny je třeba ve Spojených státech licencovaný a regulovaný. Evropská unie k tomu tak nepřistupuje a podobnou úpravu ani neplánuje. Z tohoto důvodu my můžeme sledovat jen reálné peníze, které jsou na bitcoiny směňovány, a pak zase jen ty reálné peníze, které z bitcoinové sítě vycházejí. Do prostoru této virtuální měny ovšem nevidíme. Do toho podle mě nevidí nikdo, a proto ostatně byla podobná platidla vytvářena.

HN: Zmínil jste regulaci bitcoinů ve Spojených státech.

Vyšetřovatelé z FBI jsou vyhlášení tím, že dokážou proti praní špinavých peněz v této digitální měně tvrdě zasahovat. V poslední době třeba zavřeli tři bitcoinové burzy, kde se měly vyprat miliardy dolarů. Ukázalo se navíc, že stopy obchodování s jednou z těchto podezřelých burz vedly i do České republiky.

Pomáhali jste nějak americkým kolegům s jejich vyšetřováním kolem bitcoinů?

Nemohu být v žádném případě konkrétní. V poslední době ovšem poměrně intenzivně spolupracujeme. S kolegy z USA jsme se podíleli na jednom případu, který dopadl velmi dobře, a doufám, že to obě strany do budoucna ocení.

HN: Týkala se tato spolupráce i posledního měsíce?

Ten časový úsek odpovídá.

HN: Když už mluvíme o bitcoinech, ve kterých odvětvích je vedle této digitální měny nyní největší potenciál pro legalizaci peněz z trestné činnosti?

Až polovina případů, které šetříme, se týká daňové trestné činnosti, což je poměrně vysoké číslo. Tyhle prostředky se následně legalizují.

Obecně se to hodně týká přerozdělování veřejných financí, evropských dotací nebo třeba problematiky reklamních agentur, kde mohou být nadhodnocené kampaně.

HN: Co karuselové podvody, u kterých dochází ke krácení DPH? V minulosti se nejvíc týkaly pohonných hmot a komodit, na jaké oblasti se karuseloví podvodníci soustřeďují v současnosti?

Pokud jde o pohonné hmoty, u nich už většina karuselových podvodů vymizela. Neumím si představit, že by nám tu dnes vznikl nový případ, kdy by v jedné kauze kolem nich došlo ke krácení daní v řádu stovek milionů nebo miliard korun tak, jak tomu bylo v minulosti.

HN: Nedávno byl vyšetřován třeba jeden tuzemský e-shop s elektronikou, který vozil zboží z Polska a dostatečně ho nedanil. Dá se říct, že se karusely posouvají právě do kategorie spotřebního zboží?

Tyhle typy podvodů se vždy posouvají tam, kde vám jako firmě nějaká komodita umožňuje v koncové zemi neodvádět DPH nebo podvodně vyžadovat vrácení daně. Karuselové řetězce bývají vždy dlouhé a účastní se jich pokaždé více podnikatelských subjektů. Není to tak, že by se na takovém podvodu dohodl jen dodavatel s odběratelem. Občas se navíc celý řetězec cyklí, takže je obecně velmi složité ho rozkrýt.

Paleta mobilních telefonů, která může cestovat po celém světě tam a zpátky, kdy se ani nevyloží, to je příklad menší a dražší komodity, která je pro takové podvodníky zajímavá. Obecně je pravda, že elektronika stále patří do rizikové kategorie, která slouží k páchání karuselových podvodů.

HN: Existují nějaké nové trendy v praní špinavých peněz? Co třeba svěřenské fondy, do kterých mohou nově především bohatí podnikatelé vkládat své jmění?

Zatím jsme nezaznamenali, že by docházelo k přímé legalizaci výnosů z trestné činnosti přes svěřenské fondy. Ale to jenom proto, že tento typ fondů je v českém právu docela novou záležitostí. Proto se otázce svěřenských fondů zatím věnujeme spíš z pohledu zpřesňování pravidel, podle kterých by měly fungovat.

HN: Zeptáme se jinak. Dá se očekávat, že by v budoucnu mohly být svěřenské fondy problémové?

Hodně bych se divil, kdyby tomu tak nebylo. Hlavní problém je v tom, že takové fondy umožňují lidem, kteří v nich mají uložen svůj majetek, určitý stupeň anonymity. A pokud do finanční struktury není přesně vidět, vždy to představuje určité riziko nekalého jednání.

HN: Pro váš úřad pracuje kolem třiceti takzvaných cifršpionů. Stačí vám takový počet, abyste zvládli prošetřit většinu podezřelých transakcí, které v Česku probíhají?

Naši lidé zvládají analyzovat zhruba 3300 oznámení o podezřelých obchodech, které nám banky nebo další průběžně hlásí. Všem poslancům a nadřízeným, ať už je to předchozí nebo současný ministr financí, říkám, že tady pracují nadšenci. V mnoha ohledech je náš úřad velmi specifický.

HN: Takže vám práce třiceti nadšenců stačí.

Jestli stačí… Musí.

HN: Zmínil jste, že analyzujete asi tři tisíce podezřelých obchodů za rok. Kolik z nich je natolik podezřelých, že je následně předáváte k prošetření policii?

Je to téměř pětina. Každý rok podáváme více trestních oznámení. Loni jsme jich podali 556, letos už jich bylo 365. Od začátku roku jsme přitom z takových podezřelých obchodů zajistili již asi 1,4 miliardy korun.

HN: Množství peněz, které zadržíte, každým rokem stoupá. Čím to je? Roste počet nekalých praktik, nebo tak dobře pracujete?

Objem zajištěných peněz stoupá dlouhodobě. Každoročně je tam ale nějaký výkyv, kdy v jediném případě zajistíme třeba přes miliardu korun.

Byl bych ale radši, kdyby tu podobně velké případy, při nichž krachují banky nebo družstevní záložny, nebyly.

HN: Hodně se bavíte s kolegy z podobných útvarů v zahraničí, zvláště z dalších států Evropské unie. Zaznamenal jste ve srovnání s nimi nějaké české specifikum, pokud jde o praní špinavých peněz nebo daňové podvody? Něco, na co by byli Češi experti?

V dnešní době už to moc nejde. Nemyslím si, že bychom byli v rámci Evropské unie v tomto směru nějak výjimeční.

Trestná činnost už je dnes tak nadnárodní a propojená s mezinárodními prvky, že lze těžko říct, že by byli Češi na nějaké druhy podvodů specialisty.

HN: Před dvěma lety jste uvedl, že Česko slouží jako tranzitní země pro vyvádění peněz, které přes republiku putují především z Ruska do daňových rájů. Pořád to platí?

Některé transakce, které probíhají přes Česko, tak mohou být vnímány. Neřekl bych ale, že je v tomto směru naše země nějak v rámci Evropy výjimečná. Stejně tak se nedá říct, že by se takovým vyváděním peněz nejvíce zabývaly konkrétní národnosti.

HN: Do kterých zemí takové peníze směřují?

Jde samozřejmě o daňové ráje jako třeba Kypr. Evropa ale zintenzivňuje opatření, aby k takovému vyvádění peněz nedocházelo.

HN: Co kauzy kolem Panama Papers, které se týkaly právě masivního vyvádění peněz do daňových rájů, zkoumáte tam nějakou českou stopu?

Několik Čechů i českých firem jsme kvůli tomu prošetřovali. A díky našim zjištěním došlo nakonec i k podání trestních oznámení.

Panama Papers se stále zabýváme, protože některé podezřelé transakce můžeme prokázat až nyní nebo v budoucnu. Hmatatelný výsledek je ale ten, že díky celé této kauze byl zaveden rejstřík skutečných vlastníků. To je jedno z hlavních opatření, která by měla vyvádění peněz do daňových rájů ztížit.

HN: Kterým případům konkrétně jste se u Panama Papers věnovali?

Šlo hodně o daňové úniky, které ovšem do značné míry souvisely se staršími případy, na kterých už pracovaly různé státní složky.

Panama Papers pro nás proto nebyly ničím překvapivé. Se zakrýváním skutečných vlastníků nebo se zakládáním fiktivních firem v daňových rájích jsme se setkávali už v minulosti. Ta kauza byla zajímavá hlavně tím, že se v jeden moment objevilo velké množství dokumentů, které se týkaly velkého množství destinací a přitom byly spojeny s jedinou právní kanceláří.

HN: Takže myslíte, že mohou přijít Panama Papers 2?

Nemyslím si, že něco takového už neuvidíme.