Opakovaně a jednoznačně se slovenský premiér Robert Fico v posledních týdnech přihlásil k tomu, že chce Slovensko dovést k jádru Evropské unie, které se nyní začíná pod francouzsko-německým vedením formovat, a udržet ho v něm.

Fico tak výrazně vystoupil z řady středoevropských populistických a nacionalistických vůdců, mezi něž byl dosud automaticky řazen.

Z Fica, jenž nerad jezdil do Bruselu a který se chce s unií soudit o povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků, se stal Evropan.

Nejmarkantněji byla Ficova otočka vidět minulý týden na schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Salcburku. "Slovensku členství v EU mimořádně pomohlo," řekl Fico. "Pokud se některé země unie chtějí hlouběji integrovat, chceme být při tom. I když víme, že to nebude zadarmo."

Kalkul i domácí politika

Ficův postoj má několik vysvětlení, která souvisejí se snahou Slovenska najít si jako mladý stát pevné místo v Evropě a zajistit vlastní prosperitu.

"Fico nikdy nebyl proti evropské integraci. Jde ale spíš o drsný ekonomický kalkul, nikoli o silnou hodnotovou orientaci," uvádí politolog Grigorij Mesežnikov z Institutu pro veřejné otázky.

Další důvod je domácí politika. Vůdce nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Richard Sulík se řadí k euroskeptikům. "Fico se chytil příležitosti, protože tohle téma ve slovenské politice nikdo takříkajíc nevlastní," tvrdí Martin Šlosiarik, sociolog z agentury Focus.

"Mohl by tím oslovit i jiné než své voliče, i když v průzkumech se to téma ještě neobjevuje."

Evropské téma také pomůže Ficovi zakrýt jak současné potíže s koalicí, tak korupční aféry spojené s jeho stranou. "Fico chápe, že potřebuje výraznou domácí agendu, a naše pozitivní role v EU má širokou podporu veřejnosti. Fico se tak může efektivně vymezit vůči Sulíkovi, a kdyby chtěl být počtvrté premiérem, tak by mu to umožnilo jednodušeji sestavit vládní koalici," domnívá se opoziční poslanec Miroslav Beblavý, který dává dohromady novou politickou stranu.

Evropské téma Slováci vnímají mnohem pozitivněji než Češi. Více než 70 procent Slováků v nedávném průzkumu ve čtyřech zemích Visegrádské skupiny zastávalo názor, že souhlasí s členstvím v EU. Čechů bylo jen něco přes polovinu.

V evropské elitě

Slovenský proevropský postoj se ukazuje silný i při působení v Bruselu. Bratislava předsedala Radě EU v druhé polovině roku 2016. Fico, který se dříve Bruselu vyhýbal, po negativní vlně vůči uprchlíkům v ostatních visegrádských zemích, pochopil, že s konstruktivním postojem může lépe jednat s velkými hráči. A že díky členství v eurozóně má slušnou pozici. Slovenský ministr financí Peter Kažimír byl ostatně i mezi kandidáty na šéfa euroskupiny.

Ficův postoj přesně ilustruje to, o co se slovenská politika dlouhodobě snaží: pevně v EU zakotvit, aby ji brali partneři vážně. "Slovenská elita chce být v evropské elitě, proto dělá takovou evropskou politiku," vysvětluje Balázs Jarábik, středoevropský analytik nevládního think-tanku Carnegieho nadace.

Slovenská elita už svoji volbu udělala a nechce se vracet. "Premiér Fico si uvědomuje, ze integrační proces je v určitém zlomovém momentu, a nechce dopustit, aby se Slovensko ocitlo někde na okraji," míní Martin Povejšil, český velvyslanec v EU.

Ani osobní motiv Roberta Fica spojený s kladným obrazem se nedá úplně vyloučit. "Kdyby chtěl z premiérské funkce odejít se ctí, a ne jako Mečiar, tak mu proevropská agenda dává šanci zanechat pozitivní odkaz a nebýt v učebnicích jen za zručného populistu," podotýká Beblavý.