Když loni na konci srpna vláda hlasovala o mimořádné dotaci 133 milionů pro ovocnáře, kterým mráz na konci dubna spálil úrodu, všichni ministři ANO byli pro. Z programu se zatím vyplatilo 75 milionů a 9,3 milionu, tedy přes 12 procent celkové částky, šlo do firem vlastněných Agrofertem. Ten přitom ještě donedávna vlastnil předseda ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš.

Ještě není konec

O dotaci si většinou po desítkách či stovkách tisíc korun požádali malí ovocnáři či zemědělská družstva. Vedle nich je tu ale i bzenecká firma Sady CZ, která dostala 8,3 milionu korun, což je suverénně nejvíce ze všech žadatelů. Jejím vlastníkem je Agrofert. Další úspěšnou "agrofertí" firmou byla společnost Alimex Nezvěstice.

A vyplácení ze speciálního programu ještě není u konce. Nejprve ministerstvo zemědělství proplácelo škody jen těm, kterým mrazy zničily alespoň polovinu úrody, pak stačilo 30 procent úrody jablek a hrušek, nyní stačí 30 procent u jakéhokoliv letního ovoce. "V současné době se administrují přijaté žádosti a probíhá příprava rozhodnutí a vyplacení podpory," říká tisková mluvčí mi­nisterstva zemědělství Markéta Ježková.

Ještě ani tedy nedoběhl minulý program a ovocnáři se už mohou těšit na další. I letos v dubnu a květnu totiž řádily v Česku mrazy a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík už žádá další pomoc (z aktuální pomoci sám Martin Ludvík dostal 280 tisíc).

A ministr zemědělství Martin Jurečka ovocnářské požadavky podporuje: "Vždycky jsem říkal, že budeme připraveni zemědělcům nabídnout pomocnou ruku," prohlásil v květnu po mrazech.

Agrofert dostává na dotacích více, než odvádí na daních z příjmů. Není snad dotace, kterou by nedokázal efektivně čerpat.

K problémům s nízkými teplotami se navíc v létě přidala i sucha, kdy škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých travních porostech a kukuřici přesahují sedm miliard korun. Jurečka opět žádá o pomoc.

Speciální dotace zemědělcům už podpořilo i hnutí ANO ústy svého místopředsedy Jaroslava Faltýnka: "Pokud se najdou zdroje, a před­pokládám, že se najdou, tak je potřeba kompenzace zemědělcům vyplatit."

Ovocnáři ANO i ČSSD

Ovocnářství je v Česku nejen těžce zkoušené rozmary přírody, ale je i zajímavým bitevním polem, kde se setkávají zájmy hráčů napojených na různé politické síly.

Agrofert zasahuje prakticky do všech oborů zemědělství a dotace pro Sady CZ ukazují, že i do ovocnářství.

Ale své blízké v pěstění jablek a dalšího ovoce má i ČSSD − konkrétně jde o firmy VVISS Ostrava či Sady Sobotka. Ty vybudoval a stále přes rodinu ovládá Romuald Kopún, spoluvlastník Fio banky, která je už dlouho dvorním úvěrářem Lidového domu. To se ještě prohloubilo po prohraném sporu v kauze Altner, kdy se Fio zavázalo poskytnout největší vládní straně další úvěr ve výši 338 milionů.

Kopúnovy firmy se mezi žadateli o dotace na pokrytí škod způsobených mrazy zatím nenacházejí a není jisté, jestli žádost podají v rámci dalších výzev.

V dotacích se pohybuje i sám ministr zemědělství Jurečka, který vybudoval menší farmu. Tu ovšem kvůli politice převedl na manželku a slíbil, že po dobu mandátu nebude podnik brát jiné dotace než ty unijní na plochu.

Kde je dotace, tam je Agrofert

Odškodnění ovocnářů za mrazy jen potvrzuje, že Babiš nemá pravdu, když tvrdí, že jeho vstup do politiky poškodil Agrofert. Naopak to vypadá, že snad není dotace, kterou by tento konglomerát nedokázal velmi efektivně čerpat.

Z poslední výroční zprávy holdingu vyplývá, že firma dostala na dotacích více, než zaplatila na daních z příjmů. Na dani z příjmů zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy.

Z programu odško­dňujícího ovocnáře se zatím vyplatilo 75 milionů a 9,3 milionu šlo do firem vlastněných Agrofertem.

Pod miliardou a půl dotací si můžeme představit všechno možné, od nárokových dotací za hektar půdy přes 100milionovou dotaci na inovační linku na toustový chléb v Pekárně Zelená louka až třeba právě po speciální národní podpory, jako je ta na odškodnění ovocnářů.

Jaké kroky vlády a parlamentu Agrofertu v posledních letech nejvíce pomohly? Určitě prodloužení podpory biopaliv, což velmi svědčí výrobci bionafty Preol z holdingu Agrofert.

Pozitivem pro holding je i to, že česká vláda a většina politiků nadále tvrdě trvají na tom, aby se v unijní společné zemědělské politice neomezovaly dotace na velké farmy, byť většina členských států Evropské unie volá po přednostní podpoře menších farmářů. To by Agrofertu zle uškodilo. Ve vládě však není možné najít nikoho, kdo by nyní odklon od podpory velkostatků chtěl.

Od roku 2007 už z firem Agrofertu stovky milionů dotací získala Lovochemie (468 milionů), Synthesia (392 milionů), Výzkumný ústav organických syntéz (152 milionů), Deza (150 milionů), Fatra (114 milionů) či Precheza (110 milionů).

V zemědělských provozech vede Vodňanské kuře, které v roce 2016 získalo 45 milionů. Agro Jevišovice loni obdrželo 42 milionů, následují ZEAS Puclice (40 milionů) či Alimex (37 milionů). Ten Alimex, který si za rok 2017 do své závěrky zaúčtuje i více než milion korun za spálená jablka a hrušky.

Související