Než se po volbách zformuje nová vláda, obvykle to pár týdnů zabere. Sobotkův kabinet si proto plánuje program i na listopad a jedním z bodů bude bilancování, jak si Česko stojí v čerpání evropských peněz. Zjevně to nebude ani trochu veselá debata. Z ohromující sumy 625 miliard korun, které jsou k dispozici na roky 2014–2020, se zatím rozdělilo jen necelých 12 procent. Čas běží rychleji, než se zdá – je podzim 2017, takže rozpočtová sedmiletka už je za poločasem. A už teď je jasné, že čerpání evropských peněz je pro Česko zakletou disciplínou. Peníze se budou opět utrácet překotně až v posledních letech, aniž by se stihly využít na strategické záležitosti nutné ke skutečné modernizaci země.

V novém Respektu najdete například:

Hlavní komentář: Mladí rozhodnou volby,

tedy pokud se odhodlají jít hlasovat

 

Agenda: Jak si Česko stojí v čerpání evropských dotací

 

O kom se mluví: Režisérka Marie Dvořáková, která okouzlila Hollywood

 

The Economist: Labouristé a Jeremy Corbyn na cestě do vlády

 

Kontext: Reportáž z boje o nejcennější evropský prales

 

Rozhovor: S politologem a autorem biografie o Angele Merkel Matthewem Qvortrupem

 

Kultura: Proč může být dobře, že nová série Twin Peaks nedala divákům skoro nic z toho, na co se těšili.

 

Civilizace: Když počítače malují a skládají básně

 

I obalka R39 1

 

Kam ten spěch?

Oto Slavík má v Ostravě rodinnou firmu na výrobu plastových součástek, která by mohla během příštích dvou let udělat důležitý krok v rozvoji. Zpočátku nadějná cesta k dotaci se ale v cílové rovince nečekaně zašmodrchává.

Slavík je jedním z tisíců žadatelů o podporu v rámci jednoho z deseti programů, do kterých je 625 miliard z Evropy rozděleno. Přes ministerstvo průmyslu žádá o příspěvek na robotizaci části výrobního programu. Jeho podnik s třicítkou zaměstnanců je vzhledem k mamutím částkám ve fondech EU jen drobný hráč – investice činí 16,5 milionu, dotace tvoří 45 procent. Jde o běžný typ dotace a ministerstvo žádost v půlce roku předběžně schválilo. Jenže pak se věci začaly komplikovat. "Dokud nemám v ruce oficiální potvrzení, nemůžu jednat s bankou a dát věci do pohybu. Celý srpen jsem o něj žádal a nikdo z ministerstva nekomunikoval. A teď přišla výzva, že je potřeba změnit parametry projektu a dokončit jej už v únoru 2018. To však nelze stihnout," popisuje své jednání s erárem Slavík.

Podobných případů, kdy skluz státu mají dohnat podnikatelé, je víc. Kam se najednou tak spěchá? Skluz začíná být už moc velký, a to z mnoha důvodů. Kvůli náročnému dojezdu v prvním období české účasti v projektu (2007–2013) se nové dotace začaly reálně řešit až předloni. Ministerstvo průmyslu si navíc situaci samo hodně zkomplikovalo poté, co se po volbách 2013 ujala vlády nová garnitura. Evropské peníze tu začal řídit náměstek Tomáš Novotný, člen ČSSD a poradce premiéra Bohuslava Sobotky. Novotného tým nejdřív vypisoval na zkoušku jen malé výzvy s malým množstvím peněz. Pak ministerstvo zrušilo zaběhlý systém, kdy žádosti hodnotili externí experti. Místo nich začalo najímat porotce jako svoje zaměstnance, což ale narazilo kvůli nedostatku schopných sil a nezkušenosti nováčků. Hodnocení jedné žádosti se protáhlo i na osm měsíců. Podniky kromě toho musely začít plnit nové povinnosti, stěžují si hlavně na nutnost žádat od dodavatelů dopředu ceny nanečisto a zpracovat pro ministerstvo nákladné a detailní kalkulace. Další čas zabralo, když je dostali na stůl nezkušení hodnotitelé – často čerství absolventi nejrůznějších oborů (včetně jedné absolventky oboru teologie).

Z celkové sumy 117 miliard korun, kterou má ministerstvo průmyslu za úkol utratit z evropských peněz v období 2014–2017, bylo minulý týden vyčerpáno jen necelých šest miliard. Z toho reálně proplacené peníze směrem k podnikům tvořily pouze polovinu, zbytek byly finance převedené do státní Českomoravské záruční a rozvojové banky na budoucí dotované úvěry (samotný převod mezi oběma státními institucemi se překvapivě vykazuje jako čerpání, i když úvěry si ještě nikdo nerozebral). Pomalé tempo je podle lidí obeznámených s fungováním ministerstva daní za opatrnost. "Někdo chce mít výsledky, někdo nechce problémy. Pan náměstek nechce mít problémy," říká Novotného předchůdkyně Alexandra Rudyšarová.

Reálně je tedy v poločase přes ministerstvo průmyslu nyní vyčerpáno jen něco kolem dvou procent rozpočtu. Podle posledního srovnání z konce srpna šlo o třetí nejhorší program, což bylo při hodnocení z centra pro správu evropských fondů na ministerstvu pro místní rozvoj označeno jako "zásadní riziko". Dodejme pro pořádek, že samotné MMR má se svými programy také obrovský skluz, problémy jsou i v jiných rezortech.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se