Pro Anetu Jiráskovou, pětadvacetiletou pacientku s nevyléčitelným metastatickým nádorem prsu, má 16 měsíců života jinou cenu než pro většinu lidí v podobně těžké životní situaci. Chmurnou diagnózu jí totiž sdělili onkologové v pražské Všeobecné fakultní nemocnici ve třetím měsíci těhotenství. Letos porodila zdravou holčičku.

POLITICI O ZDRAVOTNICTVÍ

Debaty serveru Aktuálně.cz a NF OZP se zúčastnili:

exministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger, kandidát za ANO do sněmovny Adam Vojtěch, poslanec za KDU-ČSL Vít Kaňkovský, poslanec za ODS Bohuslav Svoboda a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

Problém pacientky je navíc v tom, že inovativní biologický lék ze zahraničí, který by jí podle studií i praxe onkologů mohl o oněch asi 16 měsíců prodloužit život, přestal být hrazen z veřejného zdravotního pojištění.

A pojišťovna její individuální žádost o úhradu zamítla. Jiráskové nezbylo, než aby si lék platila sama, s pomocí rodiny. Dávka na třítýdenní cyklus stojí 80 tisíc korun. "Říká se, že čas jsou peníze, ale v mém případě jsou peníze čas. Já si vlastně za ně kupuji život s rodinou a možnost vychovávat svoji dceru," uvedla žena v debatě na Praha TV.

Aneta Jirásková není zdaleka ojedinělý případ. "Každý měsíc mám přibližně dva tři pacienty, u kterých musím volit léčbu, která není úplně optimální," tvrdí onkoložka Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN, jež léčí zejména mladší pacientky s karcinomem prsu.

Název léku, který je v zahraničí významným prostředkem na prodloužení života u asi čtvrtiny případů agresivního karcinomu prsu s metastázemi, neuvádíme, abychom nebyli v podezření, že prosazujeme zájem farmaceutické firmy, jež ho vyrábí.

V únoru léku skončila takzvaná dočasná úhrada, kterou stanovuje Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Trvalou úhradu lék pak už nedostal, protože na to, že "jen" prodlužoval život nevyléčitelně nemocných, byl příliš drahý. Pojišťovny ho tedy pacientkám nezaplatí. (Podle studie EY byl v roce 2015 medikament dostupný v České republice, ale ne na Slovensku, v Polsku či Maďarsku.)

SÚKL na svém webu argumentuje, že dostupnost tohoto typu preparátů "nelze oddělit od otázky finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění", a proto je při vstupu nových léčiv nutné "komplexně posoudit nejen nákladovou efektivitu, ale také dopad do rozpočtu". Je-li takový dopad "extrémně vysoký" ve srovnání s jinými již hrazenými alternativami, nelze úhradu stanovit, obhajuje úřad svoje rozhodnutí.

Podle lékového úřadu je ale možné náklady na tyto léky snížit například dohodou se zdravotními pojišťovnami. Do debaty se v březnu vložil i šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, který napsal, že za problémem stojí farmaceutická firma, která lék nechce zlevnit a stálou úhradu se snaží prosadit tlakem přes média.

inovativní léčba

◼ Nadnárodní farmaceutické firmy vyvíjejí desítky drahých inovativních léků, jejichž ceny pak odrážejí náklady na dlouhodobý vývoj a testování.

◼ Do této skupiny patří i tzv. biologické léky, které cílí na různé procesy v buňkách a molekulách způsobující rakovinné bujení,
záněty nebo poruchy
imunitního systému.

Loni bylo ve vývoji asi 1800 takových preparátů zaměřených jen na boj s rakovinou.

◼ Účinnost nových léků většina zemí poměřuje s možnostmi zdravotních systémů.

V Česku podíl finančního objemu biologické léčby podle dostupných dat roste (loni asi 17 procent), ale příchod nových preparátů se zpožďuje.

◼ "Jestliže teď bubnujeme na poplach, je to především proto, že se bojíme, že k většímu problému teprve dojde.

Nové přípravky, které se na trhu objevují a jsou drahé, nebude systém schopen zvládnout," varuje onkoložka Petra Tesařová.

Ať už má pravdu jedna, nebo druhá strana, faktem zůstává, že české zdravotnictví se bude dostávat do napětí kvůli úhradám moderních léků čím dál častěji. Už teď si lékaři z různých oborů stěžují, že jim chybí desítky inovativních preparátů, které mají k dispozici jejich kolegové v západní Evropě.

Na problém letos upozornila i nejnovější edice mezinárodního žebříčku Euro Health Consumer Index, hodnotící úroveň zdravotnictví v 35 evropských zemích z hlediska pacientů.

V indexu se Česko sice umístilo nejlépe v porovnání s ostatními východoevropskými zeměmi (13. místo), ale obecně neobstálo právě v oblasti přístupu k nové léčbě.

Potvrzují to i další statistiky: doba mezi registrací a reálnými dodávkami inovativního léku v tuzemsku trvá v průměru rok a tři čtvrtě, zatímco v Německu nebo Nizozemsku ne déle než čtyři měsíce. Situaci zhoršuje nejen přezkoumávání účinnosti lékovým úřadem, ale od letošního března i restriktivní postup zdravotních pojišťoven.

Český švédský stůl

Problém, jak platit nové a nákladnější léky a dražší technologie, které vyrábějí soukromé firmy a jejichž význam poroste, řeší zdravotnické systémy v celé Evropě.

U nás ale odkrývá jednu ze slabin zdravotnictví: Česko patří v Evropě k zemím s nejvyšším podílem peněz od státu a z veřejného pojištění, sami Češi si na něj příliš nepřiplácejí. Nástup nových, drahých technologií a léků je nezvratný trend, který se navíc bude potkávat se stárnutím populace, jež zde bude dokonce rychlejší než v západní Evropě.

"Politici stále říkají, že v našem zdravotnictví mají nárok všichni na všechno a je to zadarmo. Není tomu tak. Měli bychom si říci, zda naše zdravotnictví má fungovat tak, že každý dostane to nejmodernější a nejlepší, nebo že jsme v modu takového švédského stolu, kde je pro každého něco, ale jen v průměrné kvalitě," říká Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního
fondu na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NF OZP).

Fond pomáhá v návratu do práce mimo jiné pacientkám s metastázemi.

Na debatě, kterou spolupořádal Nadační fond s Aktuálně.cz, se k tématu dostupnosti inovativní léčby vyjadřovali odborníci, kteří mají v pěti hlavních politických stranách zdravotnictví na starosti.

Vít Kaňkovský, volební lídr KDU-ČSL za Kraj Vysočina a bývalý ředitel Nemocnice Havlíčkův Brod, upozornil, že nedostupnost inovativní léčby se týká hlavně pacientů mimo velká města. "Přijďte se podívat k nám na venkov. Přístup revmatologického pacienta k biologické léčbě na Vysočině je naprosto katastrofální. A to nemluvím o lidech s roztroušenou sklerózou a dalšími závažnými diagnózami," řekl Kaňkovský.

V případě revmatoidní artritidy to potvrzují i statistiky. Proléčenost biologickou léčbou u pacientů s tímto bolestivým chronickým zánětem kloubů byla v roce 2014 méně než tři procenta, ve Slovinsku a v Maďarsku to bylo pět procent a v západní Evropě více než 20 procent.

Z dat ale vyplývá, že co do dostupnosti například protinádorových léků na tom české zdravotnictví není hůře než ostatní východoevropské země.

Kolik co stojí

Ředitelka NF OZP Potměšilová dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že inovativní léčba pomáhá nemocným v návratu do práce, byť třeba jen na částečný úvazek. Pacienti se také mohou starat o rodinu a část nákladů na drahou léčbu tak vrátit do ekonomiky.

7,2 procenta

svého hrubého domácího produktu vydala loni Česká republika na zdravotnictví.

To je méně, než je průměr zemí OECD. Ten byl loni devět procent. Zdroj: OECD

Vyhodnocení podobných přínosů ale naráží na nepropojenost zdravotnictví se sociální strukturou.

Zdravotnický systém sice běžně měří, kolik péče o pacienty stojí, ale neumí dobře porovnávat tato data s penězi, jež do systému veřejných rozpočtů vrátí ti pacienti, kteří se svojí nemocí mohou déle kvalitně žít.

Leoš Heger, místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví v letech 2010 až 2013, upozornil, že například moderní léčba roztroušené sklerózy stojí pojišťovnu asi 26 tisíc korun měsíčně, zatímco pacient v léčebně dlouhodobě nemocných stojí ještě o třetinu více.

Debata s politiky ale ukázala, že mnoho konkrétních receptů na řešení problému s inovativní léčbou strany před parlamentními volbami nemají. Všechny se shodují, že podíl peněz, které do zdravotnictví Česko dává vzhledem ke svému HDP (7,2 procenta), by měl být vyšší, alespoň na úrovni průměru EU, tedy cca devět procent.

TOP 09, hnutí ANO a ODS vidí cestu v úsporách a zavedení plateb za nadstandardní služby, které by do systému přinesly víc peněz pro všechny. ČSSD a KSČM návrat k myšlence plateb za nadstandardní péči odmítají. KDÚ-ČSL zase navrhuje, aby inovativní léčbu pomohla financovat část daňových výnosů z tabáku a alkoholu.

Šest názorů na to, jak lépe financovat zdravotnictví

ČSSD

Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že do tuzemského zdravotnictví jde málo peněz z rozpočtu. Strana navrhuje dát peníze vybrané jako spotřební daň z alkoholu a tabáku do zvláštního fondu na investice, hlavně na modernizaci regionálních nemocnic. Chce zvýšit platy zdravotnických pracovníků, zejména sester. ČSSD také deklaruje podporu digitalizace zdravotnictví včetně elektronických receptů.

Zlepšení kvality péče si strana slibuje především od tzv. Národního registru hrazených zdravotních služeb, jehož vznik byl schválen loni. Má zprůhlednit fungování zdravotnictví a umožnit sběr dat o pacientech i úhradách pojišťoven.

ČSSD odmítá privatizaci nemocnic a minulé pokusy o zavedení nadstandardní péče, za kterou by si pacienti připláceli. "Jsme přesvědčeni, že volný trh do zdravotnictví nepatří, protože lidé nemůžou za to, že jsou nemocní," říká současná náměstkyně ministra zdravotnictví a bývalá místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová.

V oblasti inovativní léčby je podle Arnoštové na čase posoudit dosavadní režim dočasné úhrady těchto léků. Tento režim funguje už pátý rok. Arnoštová říká, že řešením není zřízení zvláštního fondu na hrazení inovativních léčiv, ale spíše využití zákona, který dovoluje žádat u individuálního pacienta o léčbu v případě, že neexistuje žádná jiná alternativa.

Podle některých lékařů by to ale zvýšilo byrokracii a pacient by se ve výsledku k inovativní léčbě nedostal.

KDU-ČSL

KDU-ČSL vidí jako nejpalčivější problém současného zdravotnictví nedostatek lidí, například v nemocnicích. Aby se situace zlepšila, navrhuje změnit systém vzdělávání zdravotnického personálu a vytvořit motivační programy pro to, aby lékaři mohli působit i v menších ambulancích na venkově.

Podle KDU-ČSL je třeba do systému přinést více peněz, částečně i "stabilizací" systému veřejného zdravotního pojištění, tedy úpravou plateb podle ekonomických možností systému. Strana tvrdí, že by měla být více podporována mobilní hospicová péče, kdy pacienti umírají doma. Lidovci by také chtěli řešit problém rozpojení zdravotnických a sociálních systémů, za které Česko kritizuje Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO).

Inovativní léčbu by KDU-ČSL chtěla hradit částečně z dalších peněz. Strana navrhuje, aby do zdravotnictví tekla část daňových výnosů z tabáku a alkoholu. Tyto dodatečné peníze by měly jít hlavně právě do preventivních programů a do inovativních technologií a léčby.

KDU-ČSL podporuje systém plateb podle klasifikace diagnóz (tzv. DRG) a také prosazuje vytvoření lepších nástrojů pro porovnávání účinnosti nových technologií a léčiv.

ODS

Podle Občanské demokratické strany budou náklady na zdravotnictví růst s tím, jak bude v populaci přibývat počet seniorů a náklady na nové léky a technologie budou stoupat.

Strana podporuje myšlenku nadstandardů a individuálního, na míru šitého připojištění, které přinesou do systému další peníze. "Překvapivě to pomůže i sociálně slabším. Jestliže budu mít zaplaceno z peněz volně přidaných, tak samozřejmě na chudé zbude více z rozpočtu, který poskytuje stát," říká lékař, politik a někdejší primátor Prahy Bohuslav Svoboda. "Zdravotnictví je daleko složitější, než že všechno zaplatí stát a všechno bude dobré," dodává.

ODS prosazuje princip úhrad DRG, zjednodušení systému vzdělávání zdravotnického personálu, bezpečnou elektronizaci a jednodušší vyhlášku o úhradách a tvorbě cen léků a materiálu.

Inovativní léčbu má pomoci hradit větší kontrola nákladů veřejné péče a lepší měření výsledků zdravotnictví.

Tyto informace mají být veřejné, aby se jimi lidé mohli řídit a lépe se rozhodovat.

ANO

ANO chce navýšit podíl HDP, který Česko vydává na zdravotnictví, na úroveň průměru v EU, tedy zhruba na devět procent. "Musíme se zaměřit i na transparentnost finančních toků a na efektivitu," říká právník Adam Vojtěch, poradce Andreje Babiše pro zdravotnictví.

Více peněz lze podle něj najít v úsporách, například centrálními nákupy nebo revizí sítě nemocnic. "Peníze se dají ušetřit koncentrací péče do větších celků, kde lze poskytovat specializovanou péči. Nemůžeme u nás mít 150 malých Motolů," argumentuje Vojtěch.

Podle ANO lze úspory také získat odstraněním zbytečných hospitalizací, podporou ambulantní léčby nebo jednodenních chirurgických zákroků.

Pokud jde o inovativní léčbu, kritizuje ANO lékový ústav SÚKL za to, že zdržuje vstup těchto léků do zdravotnického systému. Řešení strana vidí v lepším hodnocení účinnosti a nákladů nejen u inovativních léků, ale také u technologií. "Chceme hradit technologie, které jsou přínosem pro pacienta a které prodlužují život," tvrdí Vojtěch.

TOP 09

TOP 09 se chce zaměřit na zdraví celé populace a na prevenci, a tím ušetřit budoucí náklady. "Jsme příznivci postupné evoluce. Proporce mezi soukromým a veřejným zdravotnictvím je u nás přiměřená, chtěli bychom systém spíše ladit desítkami drobných kroků," navrhuje Leoš Heger, místopředseda strany a ministr zdravotnictví v letech 2010 až 2013. Také podle TOP 09 potřebuje systém více peněz. Část těchto prostředků by mohla přijít jak ze zvýšených odvodů, tak platbami za nadstandardní péči, pro kterou by bylo možné se pojistit.

"Peníze by potom do systému plynuly od zdravých lidí, kterých je přece jen zřetelně více než nemocných, od kterých nelze vybrat příliš mnoho," říká Heger.

TOP 09 vidí šanci získat více peněz také úsporami, například posílením kompetencí praktických lékařů a přesunem některých činností na nelékařský personál.

Podle Hegera lze úkony, například administrativní, svěřit technickému personálu a ulehčit tak lékařům.

V případě inovativní léčby chce strana jasné definování výkonů a léčiv, které má veřejný systém hradit a na které má pacient nárok.

"U nás je sice tento nárok obecně napsaný v zákoně, ale při konkrétních diskusích vyvolává velkou nervozitu jak na straně poskytovatelů péče, tak na straně pacientů," říká Heger.

Současnou cenotvorbu považuje za neférovou. Podle TOP 09 je třeba průběžně porovnávat možnosti, které nové technologie − léky, přístroje i klinické postupy − nabízejí, a pravidelně je poměřovat s možnostmi rozpočtu zdravotnictví a podle toho nasazovat příslušné úhradové stropy.

KSČM

KSČM odmítá další privatizaci zdravotnických zařízení a záchranné služby, které podle strany nemohou fungovat na základě tržních principů. KSČM také prosazuje sjednocení zdravotních pojišťoven do jedné, která by podléhala důsledné veřejné kontrole. KSČM volá po tom, aby při poskytování zdravotní péče byly rovné podmínky pro všechny.

Zástupci KSČM se debaty o perspektivách českého zdravotnictví nezúčastnili, proto zde postoj strany k financování inovativní léčby neuvádíme.