Pokud ve volbách zvítězí hnutí ANO Andreje Babiše a bude sestavovat vládu, dá se čekat poměrně razantní proměna zahraniční politiky.

Na rozdíl od dosavadního postoje české diplomacie Babiš v rozhovoru pro Hospodářské noviny zpochybnil smysl sankcí proti Rusku i efekt takzvaných minských dohod o řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

Uznává, že Rusko je agresor, protože obsadilo Krym. "Sankce však nepřinutily Rusko, aby Krym opustilo. A minské dohody nefungují. Je otázka, co s tím dál," říká Andrej Babiš.

Podobně uvažuje například český prezident Miloš Zeman, který sankce rovnou považuje za chybu.

Názor Babiše je nutno brát vážně i proto, že českou diplomacii by podle něj měl určovat především předseda vlády. I když v současnosti jde o doménu ministra zahraničí. "Hlavní zahraniční politiku by měl dělat premiér. Pokud ale dnes máme premiéra, který se nedomluví anglicky, pak se těžko dělá politika."

Komunistický spojenec

Co se týče minských dohod, trvají lídři klíčových evropských států na zachování jejich platnosti i na pokračování sankcí proti Rusku. Ústupem od této politiky by se Česká republika dostala na okraj eurounijní diplomacie − i proto, že na revizi či zrušení by se musela shodnout celá unie. Mimo jádro EU posílá Babiš Česko i svým odmítavým postojem k přijetí eura.

komentář tomáše sedláčka:
Země, která je "u EU"
Tomáš Sedláček

Až dosud přitom česká zahraniční politika smysl minských dohod nezpochybňovala.

Brala je za jediné možné řešení situace na východě Ukrajiny a jejich plněním podmiňovala zrušení protiruských sankcí.

"Jejich platnost byla rozhodnutím Evropské rady přímo navázána na úplné naplnění minských dohod. Přehodnocení sankcí před tím, než pominou důvody proti jejich uvalení, by znamenalo zpochybnění důvěryhodnosti politiky Evropské unie. Při rozhodování o dalším osudu sankcí je třeba
mít na zřeteli potřebu zachovat jednotu unie," vysvětluje dosavadní postoj české diplomacie ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, volební lídr ČSSD.

Babiš je svou skepsí vůči protiruským sankcím mezi lídry parlamentních stran v menšině. "Pochopitelně by to prestiž České republiky nejen v Evropské unii, ale v celém civilizovaném světě výrazně poškodilo," odpovídá šéf TOP 09 Miroslav Kalousek na otázku, zda je namístě zpochybňování smyslu sankcí. Podobný názor mají i předseda ODS Petr Fiala či šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Důvody pro uvalení sankcí na Rusko trvají. Je na Moskvě, aby změnila svůj přístup vůči Ukrajině a ukončila okupaci Krymu. Do té doby není důvod nic měnit," soudí Fiala.

Naopak s Babišovým postojem souhlasí šéf KSČM Vojtěch Filip. "Sankce proti Ruské federaci jsou evidentně neúčinné. Německo dál realizuje projekt plynovodu Nord Stream 2, a tedy sankce obchází. Případné odmítnutí sankcí by naši situaci v Evropě nezměnilo," tvrdí.

"Trump mě zklamal"

Kromě Ruska je další klíčovou agendou mezinárodních vztahů postava amerického prezidenta Donalda Trumpa. U Babiše bylo očekávání vystřídáno deziluzí. "Donald Trump se chová velice nestandardně a zklamal mě," říká nejvážnější uchazeč o post českého premiéra. "Když letěl do Varšavy, klidně mohl přistát na půl hodiny v Praze a říct: Tak fajn, jsem rád v Praze, moje první žena byla Češka, moje dcera je napůl Češka, rád vás vidím. A mohli jsme taky projednat ty vrtulníky," připomíná chystaný nákup dvanácti amerických vojenských helikoptér pro českou armádu. Cena za stroje i jejich údržbu se odhaduje kolem 12 miliard korun.

Trumpovi Babiš vytýká i nezájem o migrační situaci v Evropě. "To trápí nás. V rámci NATO nejsou geopolitické zájmy USA, Kanady a Turecka stejné. A to je náš problém," poukazuje šéf ANO na různé proudy v Severoatlantické alianci.

A právě boj proti terorismu a nekontrolovanou migraci považuje Babiš za důležitější témata než sankce a rusko-ukrajinský konflikt:

"Mě trápí Evropa jako taková, její bezpečnost, impotence zastavit nelegální migraci a její zákony, které nám neumožňují efektivně bojovat proti terorismu."