Předseda ODS Petr Fiala je benjamínkem letošních sněmovních voleb. Zatímco všichni jeho hlavní soupeři − Andrej Babiš (ANO), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Vojtěch Filip (KSČM), Lubomír Zaorálek (ČSSD), Miroslav Kalousek (TOP 09), Tomio Okamura i Ivan Bartoš (piráti) − působili v nejvyšších patrech svých partají už při minulém volebním klání před čtyřmi lety a mnozí i dříve, Fiala má v roli lídra premiéru. V říjnu 2013 nevlastnil ještě ani členskou stranickou legitimaci.

Volají-li tedy voliči po někom neokoukaném a neoposlouchaném, měl by mít konzervativní brněnský profesor politologie teoreticky výhodu. Jenže nemá. Táhne za sebou stranu, která je spojena s téměř celou českou osmadvacetiletou polistopadovou historií, a to v dobrém i zlém. Sedí v křesle, které před ním zahřívali Václav Klaus, Mirek Topolánek a Petr Nečas. Do jejich kritiky se takticky nepouští, ale zároveň se snaží přesvědčit voliče, že je jiný. Že více dbá na morálku i na plnění programu a že si zaslouží přes všechny kotrmelce a skandály svých předchůdců voličskou podporu. Komu to připomíná tanec mezi vejci nebo pokus o kvadraturu kruhu, není daleko od pravdy.

"Snažím se dělat poctivou politiku, která není založena na výkřicích, populistických hloupostech, marketingových tricích a koblihách," vysvětluje Fiala v rozhovoru pro HN. Jenže samotný pojem poctivá politika je dnes vyprázdněn. I vinou bývalých předáků ODS zní stejně marketingově jako třeba slogan poctivá domácí limonáda. "Já ale o poctivé politice pouze nemluvím, nýbrž se ji snažím praktikovat," oponuje Fiala námitce. Důkazem je podle něj skutečnost, že ODS před letošními volbami jako první předložila program, který čítá plných 190 položek. A taky se prý místo spekulací, s kým by se případně dalo usednout ve vládě, zabývá víc tím, proč a kvůli jakým programovým prioritám o to vůbec usilovat.

Petr Fiala (54)

◼ Absolvoval obor český jazyk – dějepis na brněnské univerzitě (1983–1988). V letech 1988 až 1989 působil jako historik v Muzeu Kroměřížska.
◼ Po roce 1989 byl novinářem, roku 1990 spoluzaložil a později vedl katedru politologie na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2004 až 2011 byl dvakrát zvolen rektorem MU.
◼ Roku 2011 působil jako poradce premiéra Nečase pro vědu. Od května 2012 do července 2013 byl ministrem školství v Nečasově vládě. Nabídku pokračovat v kabinetu Jiřího Rusnoka odmítl.
◼ Ve volbách v říjnu 2013 byl zvolen poslancem za ODS, v listopadu 2013 se stal členem strany a 18. ledna 2014 jej kongres zvolil předsedou ODS. V roce 2016 funkci obhájil.

Bez Babiše a bez Zemana

Je pravda, že profesor Fiala se nesnižuje k osobním výpadům a kampaň vede v kontrastu s konkurencí věcně a kultivovaně. Sobotkovu vládu nekritizuje na základě skandálů nebo dojmů, ale podle výsledků. Nicméně minimálně ve čtyřech personáliích má předseda občanských demokratů a lídr jejich jihomoravské kandidátky poměrně jasno.

Není podle něj možné, aby v příští vládě působil Andrej Babiš. "To nejsou jen kauzy Čapí hnízdo nebo dluhopisy. Z odposlechů jsme se dozvěděli, že tu může někdo zakleknout na nepohodlné lidi a že pan Babiš ovlivňuje obsah svých médií, ačkoli se dušoval, že nikoli. Podstatná je nedůvěryhodnost, která bude pokračovat i po volbách a je pro nás nepřijatelná," říká Petr Fiala.

Podobně se pod heslem "Aby na vás neklekli populisti s komunisty" vymezuje i proti Tomiu Okamurovi a šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi. A odmítá i další angažmá Miloše Zemana na Hradě. "Je to prezident, který rozděluje společnost, vnáší kontroverzní témata, znejisťuje zahraniční politiku a rehabilituje komunistický režim. Takového prezidenta prostě nechceme," zdůrazňuje. Fiala rázně reaguje i na spekulace, že by Zeman mohl po volbách zastavit Babišovo stíhání. "Tohle by mě asi překvapilo. Já jen doufám, že pan prezident zachová poslední zbytky nějaké důstojnosti hlavy státu a nebude dělat kroky tohoto typu."

Jenže Fialova předsevzetí, byť vážně míněná, jsou jedna věc a povolební dělení kořisti věc druhá. Pokud vyhraje ANO, Zeman by nejspíš, jak už avizoval, pověřil sestavením vlády právě šéfa vítězné formace − tedy Babiše. Odolá ODS případné nabídce na spolupráci a šanci vrátit se k moci? Nekývne Babišovi s alibi, že tím brání nástupu KSČM nebo okamurovců? Fiala takové scénáře nekomentuje. Každopádně může být lehce přehlasován stranickým grémiem. Občanskodemokratický jestřáb Václav Klaus mladší už výmluvně naznačil, že ODS si bude muset zvolit, jestli chce být ještě 25 let v opozici, nebo znovu vládnout.

Historie ODS

Tím spíš teď Fiala potřebuje volební úspěch. S dvouciferným výsledkem v zádech by snáze mohl čelit případným vnitrostranickým snahám odstranit mouřenína, který provedl partaj údolím smrti a jeho role by tím měla skončit.

Navýšíme mzdy o sedm procent

V případě programu se ODS drží věrně svého. Zatímco Kalouskova TOP 09, největší pravicová konkurence občanských demokratů z minulých dvou voleb, se přesunula od fiskálních témat k obraně lidských práv a demokracie, centrem zájmu ODS zůstává ekonomika a daně.

Volební odhady agentur pro ODS (září 2017)

◼ CVVM 9,1 %
◼ SANEP 14,4 %
◼ TNS Kantar 15,5 %
◼ STEM 8,9 %

Strana třeba navrhuje zrušit EET, daň z nabytí nemovitosti i silniční daň pro osobní auta. Plánuje také dvě snížené sazby DPH ve výši 19 a 10 procent či rovnou daň z hrubé, a nikoli superhrubé mzdy ve výši 15 procent. "To každému přinese sedmiprocentní navýšení čisté mzdy," překládá to Fiala do jazyka srozumitelného všem voličům. "Ale my víme, kde na to vezmeme peníze," čelí námitce, jestli takový výpadek příjmů unese státní kasa.

A předkládá argumenty. ODS počítá s pokračováním ekonomického růstu, díky čemuž přiteče do státní pokladny každým rokem navíc 50 miliard korun. Chce také snížit až o 20 procent neinvestiční dotace z národních zdrojů, což znamená ušetřit minimálně 25 miliard ročně. "Lidé to ani nepoznají, ale přinese to narovnání podnikatelského prostředí," slibuje si Fiala. Další peníze má ušetřit důsledná kontrola sociálních dávek. A když budou mít lidé víc peněz, budou prý i víc utrácet.

Snížení a zjednodušení daní patří ke dvanácti prioritám, které si ODS stanovila v takzvané Vyšehradské deklaraci. Je mezi nimi třeba i radikální snížení byrokracie, vyškrtání nadbytečných zákonů a vyhlášek, vyřazení Česka z azylové politiky EU a z povinného zavádění eura nebo zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP do šesti let. "Nepodepíšu programové prohlášení příští vlády, která se k tomu všemu nezaváže," ujišťuje předseda občanských demokratů.

Přestože ODS vystavuje na odiv slušnost a zásadovost svého šéfa, zůstal Fiala až na patnáctém místě v zářijovém žebříčku důvěryhodnosti politiků agentury CVVM. Přitom si dává záležet, aby neopakoval chyby předchůdců. O antibyrokratickém tažení mluvil už Klaus, ale současný předseda slibuje konkrétní termín: audit do šesti měsíců po volbách. A daňové úpravy chce ODS zvládnout do roka, aby pak mohli podnikatelé fungovat ve stabilním prostředí.

Na rozdíl od Mirka Topolánka neplánuje Fiala ani žádnou "noc dlouhých nožů" v dozorčích radách podniků se státní účastí. "Jediné měřítko, podle kterého budeme postupovat, je dobré fungování státu. Nemáme v plánu přijít, všechny vyhodit a někomu se mstít," ujišťuje. Na druhou stranu považuje za pozitivní, když jsou v radách státních firem lidé s politickou zkušeností. "Politická kontrola byznysu je důležitá. Jediné, co chrání lidi před zneužitím moci nebo před jednostrannými ekonomickými zájmy, je politika."

Obnovit pravolevý střet programů

Když se Fiala před čtyřmi lety definitivně rozhodl přestoupit z akademické půdy do vrcholové politiky, byla ODS po pádu Nečasova kabinetu ve stadiu klinické smrti. Stala se okrajovou parlamentní opoziční silou s šestnácti poslanci. Leckdo věřil v comeback, ale nikdo netušil, že pokus proběhne na jiném politickém hřišti. Hlavní frontová linie už nevede mezi pravicí a levicí, ale mezi subjekty populistickými a protisystémovými na straně jedné a tradičními stranami na straně druhé. Fiala tak musí de facto bojovat na dvou frontách.

"Jeden spor, nikoli nepodstatný, se vede o to, co uděláme s ekonomickým růstem a jestli ho promarníme, jako to dělá Sobotkova vláda," vzkazuje tradičním pravicovým voličům. "Volby ale budou i o obecnějších otázkách. Vážně můžeme dopustit, abychom tu měli jednobarevnou vládu Andreje Babiše? Za podpory komunistů nebo jiných extremistů? Tomu musíme zabránit," pasuje se Fiala i do role obránce demokracie.

Jako konzervativec i politolog by však rád obnovil pravolevé mantinely české politiky. "Šel jsem do politiky, abych jí vrátil smysl. A ten je ve střetu programů a koncepcí. Výběr mezi pravicovými a levicovými myšlenkami je normální standardní politika, ke které se prostě musíme vrátit," tvrdí.

Když Klaus začal kdysi v čele ODS razit takzvaný eurorealismus a distanci vůči EU, byl to úspěšný prostředek k lákání radikálních voličů. Dnes však občanské demokraty v hlasitém odporu vůči evropské integraci předběhla uskupení jako Okamurova SPD či hnutí Referendum, o komunistech nemluvě. Fiala proto ubral plyn. "To, že Evropská unie nefunguje dobře, není důvod, abychom odešli, ale abychom se podíleli na reformě. Je to reálné, jenom musíme hledat státy a domlouvat se s nimi." Jedním z budoucích možných spojenců je podle něj Rakousko.

Populistům ODS přenechala i úvahy o státoprávních změnách typu rušení Senátu nebo krajů, přestože za Klause o tom strana uvažovala. "Měňme jenom věci, které je nezbytné měnit," preferuje Fiala konzervativní přístup.

Ať už ODS vstoupí, nebo nevstoupí do příští koaliční vlády, stanovil si Fiala ještě jeden cíl. Totiž pracovat na sjednocení pravice. "Zkusím po volbách pozvat lidi z menších pravicových stran, kteří jsou v něčem dobří, ať se s námi podílejí na změnách," plánuje. To všechno ale jenom tehdy, pokud ODS nesklidí jednociferný volební výsledek. Ten by nejspíš stál Fialu, jak ostatně sám připustil, předsednické křeslo.