Schizofrenií je v laickém chápání rozuměna duševní porucha mající za jeden z důsledků rozštěpení osobnosti. Tento pojem je však častěji používán v přeneseném významu, kdy se jedná o stav, jenž je výsledkem existence protichůdných skutečností. Takovouto situaci musí lidé řešit nejen ve svém osobním životě, ale dostat se do ní mohou i osoby z nejmocnějších − nejvyšší představitelé světových ekonomik.

Vhodným příkladem je vývoj v rámci leteckého průmyslu. Obecně je známo, že právě toto odvětví patří mezi ty nejvíce ochraňované, a tím pádem i nejvíce diskutované v rámci sporů týkajících se nedovolených praktik obchodní politiky. Mnoho let řešená kauza Boeing versus Airbus budiž příkladem. Nicméně zajímavější případ se odehrává v tomto roce. V dubnu podala společnost Boeing Výboru pro mezinárodní obchod při Ministerstvu obchodu USA návrh na uvalení dovozních cel na nový typ letadel společnosti Bombardier (série C). Tento typ cílí na nejprodávanější řadu strojů od společnosti Boeing, tedy 737. Návrh vychází z přesvědčení, že jak britská vláda, tak i vláda provincie Quebec podpořily investičními pobídkami 135 milionů liber právě společnost Bombardier, přesněji řečeno výstavbu jejích výrobních závodů v Kanadě a v Severním Irsku. Tím pádem mohl Bombardier, alespoň dle tvrzení Boeingu, prodávat letadla za "směšně nízkou" cenu. Britská premiérka se snažila pomocí vyjednávání s americkou administrativou dosáhnout kompromisního řešení. To se jí ovšem nepodařilo a koncem září rozhodl výbor o uvalení dovozního cla na sérii C ve výši 219,63 procenta.

Toliko k faktům samotným. Jaká je ovšem spojitost s onou schizofrenií? Do schizofrenické situace se daným jednáním do míry větší či menší dostávají všichni aktéři − americká, kanadská i britská vláda. Začněme stranou britskou, jež je v daném sporu poměrně viditelná. Na jedné straně stojí logický fakt, že případné snížení produkce letadel se projeví na zaměstnanosti ve výrobním závodě dislokovaném v severoirském Belfastu, kde momentálně pracuje 4,5 tisíce lidí. Tato argumentace je podpořena jak odborovými organizacemi, tak i poslanci Demokratické unionistické strany, která menšinovou konzervativní vládu premiérky Mayové toleruje. A to je dosti silný argument.

Na druhé straně je zde ale stavba výrobního závodu Boeingu v Sheffieldu a tisíce dalších pracovních míst ve firmách, které dodávají komponenty tomuto americkému výrobci. Najít jasnou pozici tedy není snadné. Obdobné lze konstatovat i pro Kanadu. Její snaha o odvrácení zavedení cel je rovněž logická, případná odvetná cla by ovšem rovněž mohla ohrozit tisíce pracovních míst v továrnách Boeingu a u jeho subdodavatelů. Zcela jasná není situace ani v USA. Zdejší pracovní místa by mohla být ohrožena samotným uvalením cla.

Jaký tedy z toho plyne závěr? V dnešním globalizovaném světě je těžké národní zájem definovat a ještě těžší je jej bránit.