Stát ke konci letošního října hospodařil s přebytkem bezmála 26,5 miliardy korun. Jde o zatím nejlepší výsledek od začátku roku. V meziročním srovnání se ale přebytek přesto propadl o téměř tři čtvrtiny. Důvodem je mimo jiné pokles příjmů státního rozpočtu. Ty se za prvních deset měsíců roku meziročně snížily o 21,5 miliardy korun především kvůli propadu přílivu peněz z Evropské unie o téměř 80 miliard. Díky pokračujícímu silnému růstu ekonomiky, zvyšování mezd a nízké nezaměstnanosti se naopak státu podařilo vybrat více peněz na daních.
Daňové příjmy meziročně vzrostly o 64,3 miliardy korun (7,3 procenta) na 943 miliard korun. Nejvíce se na tom podílelo pojistné na sociální zabezpečení, na kterém se příznivě projevila nízká nezaměstnanost a rychlý růst mezd. Meziročně stát touto cestou vybral o téměř 30 miliard korun více než loni. Přes 16 miliard korun navíc přinesla letos do rozpočtu ve srovnání s loňskem také daň z přidané hodnoty. Na úrovni veřejných rozpočtů, tedy ještě před přerozdělením části peněz vybraných na DPH obcím, činil růst dokonce 26,3 miliardy (9,1 procenta).
I když je hlavním tahounem vyššího výběru DPH rostoucí spotřeba, ministerstvo financí zmiňuje také přínos elektronické evidence tržeb. "Celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH za období leden až září 2017 na úrovni veřejných rozpočtů dosáhl 3,2 miliardy korun," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Na celý rok počítá rozpočet s přínosem EET ve výši 4,3 miliardy, ministerstvo financí ale odhaduje, že nakonec půjde o pět miliard.
Dokonce o 13 procent více než loni stát vybral na daních z příjmů zaměstnanců. I v tomto případě se stejně jako u pojistného na sociální zabezpečení projevila nízká nezaměstnanost a růst mezd. Ministerstvo financí také upozornilo na efekt zvyšování minimální mzdy a na nepřímý dopad EET. "V odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde bylo EET zavedeno, rostla průměrná mzda meziročně za první pololetí roku nejrychleji ze všech odvětví, a to o 13,7 procenta, čímž převýšila i dynamiku růstu minimální mzdy," uvádí ministerstvo. Část tohoto nárůstu lze podle úřadu přičíst přesunu některých zaměstnanců ze šedé zóny do řádně daněných mezd.
Oproti stejnému období loni vzrostly letos o více než 50 miliard korun (5,2 procenta) rozpočtové výdaje. Stalo se tak i přesto, že stát meziročně proinvestoval o téměř 15 procent méně peněz. Důvodem růstu výdajů bylo hlavně zvyšování důchodů, na které šlo o 14,1 miliardy korun více než loni. Vliv měly také vyšší platy ve školství a růst plateb za státní pojištěnce. Podle ministerstva financí stát ve druhé polovině roku výrazně zrychlil investice. Za poslední čtyři měsíce byly investice o 11 miliard korun vyšší, než za celou první polovinu roku," uvedl Žurovec.
Hlavního ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda označuje hospodaření státu na výdajové straně za znepokojivé. "Běžné výdaje ke konci října vykázaly meziroční nárůst o takřka 60 miliard korun (zejména kvůli vyšší sociálním dávkám a vyšším platům učitelů), zatímco investiční výdaje klesaly meziročně o více než devět miliard korun. Už loňský rok byl přitom z hlediska objemu investic realizovaných ze státního rozpočtu v poměru k HDP nejslabší v tomto tisíciletí," řekl Kovanda.
Poslanci na letošní rok schválili schodek rozpočtu 60 miliard korun. Loni skončilo hospodaření státu při schváleném sedmdesátimiliardovém deficitu rekordním přebytkem bezmála 62 miliard korun. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška skončí hospodaření vlády i letos celoročně výrazně lepším výsledkem, než bylo plánováno. "Zda se ale udrží hospodaření v přebytku až do prosince, je nejisté. Během posledních dvou měsíců roku obvykle dochází ke zhoršení bilance zhruba o 30 miliard," řekl Sobíšek.
Kovanda odhaduje, že rozpočet nakonec za celý rok skončí ve schodku 20 miliard korun. "Převážně ovšem bohužel kvůli slabší investiční činnosti vlády, nikoli žádoucím úsporám v oblasti běžných, provozních výdajů," uvedl.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč také počítá pro celý rok 2017 se schodkem rozpočtu. Deficit by ale podle něj nemusel být nijak výrazný. "Celkové saldo hospodaření rozpočtu za letošní rok může být blízko nule. Vývoj v tomto ohledu nepředstavuje problém a totéž lze momentálně konstatovat i o vývoji veřejných financí jako celku," myslí si Jáč.
Také pro příští rok se podle ekonomů dají očekávat lepší výsledky než schodek 50 miliard korun schválený odcházející vládou. "V roce 2018 počítáme se zhruba vyrovnanou bilancí zásluhou rostoucí ekonomiky," řekl analytik Raiffiesenbank František Táborský. Varoval také před tím, že Česku hrozí od ledna takzvané rozpočtové provizorium, nebude-li státní rozpočet na příští rok včas schválen. Rozdělování státních peněz by pak bylo řízeno na základě předešlého roku s omezenými možnostmi investování včetně čerpání prostředků z fondů EU. "Vzhledem k delším povolebním vyjednáváním a prvním zmínkám o blokování poslanecké sněmovny ze strany opozice, nelze čekat, že se státní rozpočet dostane brzy na řadu," myslí si Táborský.
