Bankovní rada ČNB na čtvrtečním zasedání potvrdila očekávání ekonomů, když přistoupila letos k již druhému zvýšení úrokových sazeb. Klíčová, takzvaná dvoutýdenní repo sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné, pro hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Podle ekonomů tento krok povede ke zdražení hypoték či úvěrů pro podnikatele. Mírně nahoru by mohlo jít i úročení vkladů. "Lze předpokládat, že úroky z bankovních úvěrů i vkladů sice v následujících měsících a čtvrtletích porostou, nicméně půjde jen o pozvolný růst ze stávajících velmi nízkých úrovní," uvedl například hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

ČNB současně zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.

Koruna v reakci na krok ČNB nejprve posílila až na 25,51 koruny za euro, což byla nejsilnější hodnota za čtyři roky. V průběhu tiskové konference guvernéra Rusnoka ale začala měna naopak ztrácet až k 25,74 za euro, což byla naopak nejslabší hodnota za poslední dva týdny. "Důvodem oslabení koruny je skutečnost, že představitelé ČNB v uplynulých týdnech vyvolali až příliš silná očekávání ohledně razance dalšího utahování měnových šroubů, která ve čtvrtek zcela nenaplnili. Trhy koketovaly i s možností růstu klíčové úrokové sazby, dvoutýdenní repo sazby, o 0,5 procentního bodu," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

ČNB zvýšením sazeb reaguje na rychlý růst tuzemské ekonomiky spojený s přehříváním trhu práce a nemovitostí a růst spotřebitelských cen pohybující se dvouprocentním inflačním cílem. V nejnovější makroekonomické prognóze, kterou centrální banka zveřejnila rovněž ve čtvrtek, zvýšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce z 3,6 na 4,5 procenta. Příští rok by se HDP měl zvýšit také rychleji, než se dosud čekalo. ČNB odhaduje, že to bude o 3,4 procenta, dosud ve své srpnové prognóze počítala s růstem o 3,2 procenta.

Kromě tempa růstu ekonomiky ČNB v nové prognóze přehodnotila také odhady o budoucím vývoji inflace. Ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku by měla cenová hladina růst o 2,2 procenta. Dosud se počítalo s inflací na úrovni 1,8 procenta. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka by se měla inflace po většinu příštího roku držet nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB.

V týdnech před zasedáním se dokonce spekulovalo, že ČNB zareaguje na hospodářský vývoj zvýšením základní sazby o půl procentního bodu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok připustil, že členové bankovní rady na čtvrtečním zasedání diskutovali i o prudším zvýšení sazeb. "Mluvilo se i o tom, jestli ta situace není nazrálá pro dramatičtější zvýšení sazeb," řekl guvernér. Bankovní rada ale nakonec dospěla k jednoznačnému k závěru, že tentokrát sazby zvýší o obvyklou jednu čtvrtinu procentního bodu.

Podle Rusnoka nicméně může dojít k dalšímu zvýšení sazeb na jakémkoli z příštích zasedání, pokud centrální banka dojde k závěru, že je znovu třeba zpřísnit měnovou politiku.

Úrokové sazby bankovní rada zvýšila již na počátku srpna, poprvé od února 2008. Základní sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. V září rada nechala sazby beze změny, přičemž hlasování tehdy skončilo jen velmi těsně v neprospěch zvýšení. Tři členové v září byli pro růst sazeb, proti se postavili čtyři.

Ekonomové očekávají, že zvyšování sazeb ze strany centrální banky není konec. "Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji bude růst sazeb v dalších čtvrtletích pokračovat, jelikož současný stav tuzemské ekonomiky si vyžaduje přísnější nastavení měnové politiky," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela čtvrtečním krokem ČNB signalizuje, že se české ekonomice daří a že se jí bude dařit i v budoucnu. "Očekáváme, že příští rok ČNB zvýší sazby o čtvrt procentního bodu na každém ze svých čtyř hlavních zasedání. Dokonce by se mohlo stát, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos na prosincovém zasedání," uvedl.

Seidler se nedomnívá, že by růst úrokových sazeb výrazněji dopadl na domácností s hypotékami, které budou postupně čelit vyšším splátkám. "ČNB ve své poslední zprávě o finanční stabilitě provedla zátěžový test domácností, ve kterém sice potvrdila vyšší citlivost nízkopříjmových domácností s hypotečním úvěrem na růst úrokových sazeb, nicméně předpokládaný růst úrokových sazeb v nepříznivém scénáři ČNB činil tři procentní body, což je výrazně silnější nárůst, než lze v současné situaci očekávat," uvedl.

Banku k zvyšování sazeb v letošním roce vedou obavy z růstu spotřebních cen. V září vzrostla míra inflace oproti stejnému měsíci loni o 2,7 procenta, což je nejrychlejší tempo od začátku roku. ČNB usiluje o to, aby se míra inflace pohybovala v pásmu mezi jedním a třemi procenty.

Utahování měnové politiky se odrazí i na tržních sazbách na mezibankovním trhu. Podle bank je právě na ně většina firemních úvěrů přímo navázána − úroky nejsou v průběhu splácení pevné, ale mají takzvanou plovoucí sazbu. V Česku se pro její výpočet používá nejčastěji sazba PRIBOR.

Ekonomové se však domnívají, že nárůst cen úvěrů by nemusel zcela kopírovat vývoj sazeb ČNB, a to vzhledem ke konkurenci mezi bankami. "Přenos kroků ČNB do sazeb úvěrů očekáváme spíše nižší i kvůli vysokému přebytku likvidity bank a potřebě umístit na trh přebytečný kapitál," řekl tento týden HN Štěpán Tvrdý, zakladatel a investiční stratég fondu NWD Global Multi-Asset.

Rusnok: Jsme třetí centrální bankou na světě, která po dlouhé době zvedá úrokové sazby

Rusnok: Jsme třetí centrální bankou na světě, která po dlouhé době zvedá úrokové sazby