Mluví plynně anglicky a německy, má vysokoškolské vzdělání, spoustu zkušeností z oboru a také s vedením týmu. Je empatický a spokojí se s 20 tisíci korun hrubého. Ideálního kandidáta na manažerskou funkci si řada tuzemských firem představuje právě tak.

Divoké požadavky firem musí krotit headhunteři, kteří se vyhledáváním pracovníků pro vrcholové pozice zabývají. S podobným zadáním se setkávají běžně. "Mojí otázkou v takové situaci je, jak často bude daný člověk potřebovat oba dva jazyky. Zda není snadnější občas zaplatit tlumočnici na německé centrále," přibližuje jeden z nich, Pavel Plachý.

Jeho firma flow-r se zaměřuje na hledání úzce specializovaných odborníků, kterých je podle Plachého v Česku daleko méně než vrcholových manažerů. "Specialisté berou mnohonásobně více než kdejaký finanční ředitel," poznamenává. Jako příklad uvádí situaci, kdy s kolegy hledali specialisty, kterých je 20 v Evropě a po celém světě jen sto. "Tam jsme si nemohli dovolit udělat chybu, o změně zaměstnání většinou uvažuje jeden nebo dva lidé z deseti oslovených. Měli jsme tak šanci na úspěch u dvou lidí v celé Evropě," přibližuje.

Dobrého headhuntera by podle něj nemělo nic překvapit, ani důvody, proč manažera nepřijmout. "Zařídil jsem setkání dvou vrcholových manažerů v letištním salonku, na místě, kam oba pár hodin letěli. Schůzka trvala pět minut, pak šéf kandidáta vyhodil a ještě z letiště mi volal, že jej zaměstnat nechce, protože neměl dostatečně kvalitní oblek," vzpomíná Plachý.

Specialisté IT bez obleku

Naopak v IT oboru nevadí při pohovorech často ani neformální oblečení. "Jednou přišel kandidát v teplákové soupravě, a nebyl to důvod k odmítnutí," říká headhunterka Luu Ly Nguyen Bach, která se na "lovení" ajťáků zaměřuje. IT společnosti podle ní nemají moc zbytečných požadavků, naopak, i průměrné pracovníky přeplácejí, aby si je udržely.

"Nábor je specifický tím, že ajťáci jsou hodně přímí lidé. Velmi rychle poznají, že někdo říká nesmysly, a naopak oceňují, když se náborář vyzná v technologiích," přibližuje Nguyen Bach, která má za sebou základní kurz programování, zná charakteristiku různých programovacích jazyků a strukturu kódů. O technologiích také hodně pochytí od samotných odborníků.

Ajťáci jsou podle ní každý týden zasypáváni nabídkami na práci, proto je velmi těžké je nějak zaujmout. "Množstvím nabídek jim roste ego a sebevědomí," dodává headhunterka z firmy Three Queens. Za sedm let do firem dosadila více než sto pracovníků.

POŽADAVKY NA MANAŽERSKÉ POZICE

S vyšším sebevědomím souvisí také jejich vybíravost. "Průměrný ajťák si může vybírat. Řada lidí chodí na pracovní pohovory nervózní z toho, zda dostane práci, to se ajťáků netýká. Ti se spíše jdou podívat do firmy, zeptat se na projekt a pak se rozhodují, zda se do něj chtějí pustit," říká Nguyen Bach.

Požadavky na juniorní manažery jsou podle Petra Vidmara z personální agentury Adecco ČR poměrně přísné. "Bez vysoké školy se nemohou posunout výš, 90 procent lidí v těchto pozicích pracuje v zahraničních firmách, proto se od nich žádá angličtina," říká Vidmar.

Ambiciózní manažeři s němčinou

Znalost němčiny je podle něj výhoda, u ambi­ciózních manažerů se považuje za samozřejmost. "Bez ní ve většině společností nejde udělat karié­ru," říká Vidmar. Němčina ale bude ustupovat, protože firmy mění své interní jazyky. Například Volkswagen před rokem přešel na angličtinu.

Od mladých manažerů firmy požadují také dobré prezentační dovednosti, schopnost vést tým nebo pružně reagovat na problémy. Měli by také být schopni obhájit svá rozhodnutí před managementem.

Náročné požadavky mívají i samotní zájemci o novou práci. "Čím juniornější lidé, tím vyšší mají sebevědomí. Za dva roky chtějí brát sto tisíc, mít služební auto a stát se manažerem. Neříkám ale, že to není možné, dnes je možné všechno," prohlašuje odbornice na IT nábory Ngyuen Bach.

POŽADAVKY NA MANAŽERSKÉ POZICE