Vysoký úředník rakouského ministerstva financí Michael Engelbert přijel o zkušenostech s evidencí tržeb pohovořit na konferenci Nové trendy na Soukromé vysoké škole ekonomické ve Znojmě. V rozhovoru pro Hospodářské noviny vedoucí projektu registračních pokladen spolkového ministerstva financí uvedl, že také v Rakousku musel resort čelit bouřím podnikatelů i odporu politiků proti registraci tržeb.

Jste vedoucí projektu registračních pokladen, jak dlouho v Rakousku funguje?

Začali jsme v létě 2015 a dá se říci, že nyní ho dokončujeme. Během té doby vznikly pro podnikatele tři povinnosti: vydávat účtenky, vést evidenci tržeb a povinnost mít registrační pokladnu. První dvě povinnosti platí od začátku roku 2016, od května loňského roku začaly být povinné i registrační pokladny. Navíc od letošního dubna musí mít obchodníci také ochranu před manipulacemi s daty.

Mají také zákazníci povinnost účtenku převzít?

V Rakousku nemůže být zákazník nijak sankcionován. Podnikatel má povinnost účtenku vydat a vy si ji musíte převzít. Ale trestné je nevydání účtenky, pokud ji zákazník nepřevezme, trestán není.

V Česku se přebírání účtenek motivuje nedávno zavedenou účtenkovou loterií. Motivujete rakouské zákazníky nějakým podobným způsobem?

Víme, že něco podobného u vás je, ale nic takového v Rakousku není.

Pokud obchodníci používají registrační pokladny, znamená to, že neevidují tržby on-line, jako u nás?

Ano, máme to jinak. U vás odesíláte okamžitě každou tržbu na výpočetní středisko a obratem obdržíte potvrzení o přijetí. My jsme o tom také přemýšleli. Ale nakonec jsme to neudělali, protože jsme neměli pozitivní zkušenosti s on-line připojením podnikatelů v oblasti hazardních her. Tohle dobře nefungovalo, proto jsme si řekli, že budeme hledat jiné řešení. Naše firmy to navíc nechtěly, bály se, že by jejich podnikání bylo příliš průhledné.

Setkalo se v Rakousku zavádění registračních pokladen také s bouřlivou debatou, nebo s odporem ať už veřejnosti, nebo politiků?

Ano, hrozně, bylo to někdy až šílené, a to i v politice. Proti byla hlavně konzervativní strana, sociální demokraté byli naopak pro.

Jaká je v tomto ohledu situace dnes, po jednom a půl roce?

Podnikatelé se s tím smířili, ale radost z toho stále nemají. Odhadujeme, že 85 procent podnikatelů už má registrační pokladnu i ochranu proti manipulaci s daty.

Co ten zbytek?

Ti tvrdí, že jejich technici potřebují ještě čas na pořízení funkčních pokladen.

Ale máte také obratové limity pro ty, kterých se fiskalizace netýká.

Ano, u celkového obratu do 15 tisíc eur ročně nemusí tržby evidovat. Z tohoto limitu ještě alespoň polovina musí být přijata v hotovosti. Splněny musí být obě podmínky, jinak povinnost nevzniká. Primárně cílíme na hotovostní platby anebo platby kreditními kartami. Neplatí to pro bezhotovostní platby.

Dokážete vyčíslit přínos registračních pokladen pro výběr daní?

Příjmy stoupají, momentálně velmi silně. Co je způsobeno ekonomickým růstem a co omezením šedé ekonomiky, nedokážeme přesně určit. Odhadem bude trvalý roční přínos 900 milionů eur. Nyní jsme na 500 až 600 milionech, ale stále to narůstá. Zatím jsme na začátku, proto je ta částka nižší, ale už v příštím roce čekáme přínos ve výši odhadované částky 900 milionů, ne-li ještě více.

Sledujete, jaké kritice nyní čelí česká finanční správa za používání takzvaných zajišťovacích příkazů?

O tom moc nevím. U nás to je tak, že když podnikatel neplní svoje povinnosti, z počtu zákazníků a další činnosti se mu spočte odhad a předepíše se mu daň k úhradě. A když nezaplatí, může dojít k zajištění majetku.

Česká finannčí správa čelí kritice za to, že zajistí majetek už při pouhém podezření, že podnikatel dlužnou daň nezaplatí.

Tak dalece to u nás určitě nejde. Máme nástroje k zajištění majetku, ale jdeme třeba cestou toho, že když má podnikatel obdržet peníze, tak ty jdou na finanční správu. V tomto směru to asi bude hodně podobné, ale v Rakousku se nejprve musí udělat daňová kontrola. A až když zjistí, že se ne všechno dodržuje, tak teprve pak může k něčemu takovému přistoupit.

Kam chodí finanční kontroly?

Máme finanční policii. Ta chodí na běžné kontroly do obchodů a zjišťuje, zda například prodejce vydává pravé účtenky. A když zjistí porušení zákona, oznámí to na finanční správu a ta zahájí daňovou kontrolu.

U nás je to celní správa. Také ta je někdy kritizovaná za příliš agresivní průběhy kontrol.

To je všude. U nás má finanční policie stejnou pověst, ale není to pravda. Sám jsem byl v poslední době osobně přítomen u tří kontrol a mohu říct, že jsou to seriózní a klidní lidé. Ale podnikatelé na to prostě nejsou zvyklí.

V Česku postupy finanční správy řešil dokonce opakovaně parlament. Vstupuje v Rakousku téma práce daňové správy také na politickou půdu?

Přirozeně. Ale jde o to, aby všechny kontroly probíhaly na základě platných zákonů. Nejde jen o ověření účtenek, naše finanční policie také kontroluje třeba platná pracovní povolení lidí z Česka a předpokládám, že podobně musí postupovat také čeští úředníci v případě rakouských pracovníků v Česku.