Říkají nám Marná snaha, ale my to nevzdáme. Nevzdával to. Nikdy. Pokaždé s úsměvem, někdy trochu s „prudivou“ náladou si dokázal poradit s každým tématem – od mléka přes oblíbené IT, na které byl odborník, až třeba po strojírenství. V novinách, v televizi i na webu. Jan Beránek, kterému přátelé a kolegové neřekli jinak než „Berry“, byl vynikající novinář, věčný optimista, muzikant, parťák do nepohody, kamarád.

Prošel si, jak sám říkal, klasické novinářské kolečko od webu přes stránky novin, televizní obrazovku až zase zpátky na internet. Začínal psaním pro­ server Mobil.cz (dnes mobil.idnes.cz), pak se skoro na čtyři roky stal ekonomickým redaktorem Hospodářských novin, odkud přestoupil do České televize.

Všude nejradši psal a točil o moderních technologiích, internetu, start-upech, zkrátka o všem digitálním. Oddřel si pověst skvělého reportéra, jednoznačně jednoho z nejlepších v­e svém oboru. Nikoho tak nepřekvapilo, když se po čase vrátil do specializovaných médií, na web tyinternety a před třemi lety pak na Lupa.cz. Publikoval i v magazínech Index LN, Forbes a Forbes Next.

Nebyl jen výborný novinář. Patřil k těm lidem, kteří jsou u toho, když se někde něco chystá, rodí. Pomáhal, radil nebo jen poslouchal, když bylo potřeba. Berry nezištně pomohl na svět projektům malým i velkým, v médiích i mimo ně. 

Když zahrála jeho kapela Marná snaha, chtělo se nám všem tancovat a vyřvávat ty jejich líbezně zvukomalebné texty, třeba o tom, že to nevzdají nebo že je fajn, když házíš šajn. Ač nehudebníkovi, dokázal mi zorganizovat koncert s vypůjčenou kytarou a uvést mě, i když jen nakrátko, na pódia pražských klubů.

Společně jsme se vydali do Hrochova Týnce po stopách největšího českého alpinisty Fridricha Simonyho, zdolali vrcholky Alp, i když to odnesla jeho kolena, a utápěli se ve věčných debatách o ženách a smyslu naší (i jejich) existence a také o osudovosti čísla 13. Na parapetu na Prašivce, u Karla, u Koček, na Mělníku, u Andaluskýho psa, v Club Clubu, na Kovárně a v dalších podnicích pražské Letné, co jich jen má. Možná jsme si tehdy mysleli, že to tak bude napořád. Nebylo. Oženili jsme se, nějakou dobu jsme se neviděli.

Naposledy jsme si psali v září. „Já jsem teď trochu nemocnej…,“ napsal. Honza Beránek, pisálek, basák a (kyber)pankáč, pro nás pro všechny prostě Berry, podlehl v pondělí 13. listopadu 2017 rakovině. Nemohu to říct lépe než náš kolega Miroslav Petr: „Některý časy jsou prostě skvělý a nezapomenu na ně, i když budou dávno pryč. A třeba už Berry zakládá tam nahoře nějakou další boží kapelu.”

Budeš nám chybět, Berry, děkujeme, Pán s tebou.