Předseda vlády Mirek Topolánek
Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956, vystudoval Strojní fakultu na Vysokém učení technickém v Brně a poté pracoval jako projektant a manažer. Je ženatý, má tři děti, dcery Petru a Janu a syna Tomáše, a vnučku Karolínu.
Do širšího povědomí vstoupil Topolánek v roce 1996, když v Ostravě uspěl v prvních volbách do Senátu a stal se ve svých čtyřiceti letech nejmladším senátorem. O dva roky později si mandát prodloužil o dalších šest let. V horní komoře působil především jako předseda klubu ODS, v prosinci 2002 byl zvolen místopředsedou Senátu.
V Senátu skončil v roce 2004. Mandát už neobhajoval, protože tehdy již dva roky předsedal ODS. Předsednictví přebíral v nelehké situaci, kdy se ODS vzpamatovávala z druhé porážky ve sněmovních volbách a z odchodu svého zakladatele Václava Klause. Navíc podle všeho nepatřil mezi Klausovy oblíbence.
Jako nový šéf nejsilnější opoziční strany si vytkl za cíl udržet jednotu ODS a vyhrát volby.
Vlastimil Tlustý (ministr financí)
Tlustý se narodil 19. září 1955 ve Slaném, kde dodnes žije. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou (VŠZ) v Praze, fakultu mechanizační, a v letech 1980 až 1983 absolvoval aspiranturu ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky.
Poté pracoval jako vědecký pracovník či odborný asistent na VŠZ. V období 1991 až 1992 působil jako náměstek ministra zemědělství. Do února byl také předsedou dozorčí rady České konsolidační agentury. Vlastimil Tlustý je ženatý, má jednu dceru.
Ekonomický expert ODS Vlastimil Tlustý je dlouholetým politickým harcovníkem. V Poslanecké sněmovně poprvé zasedl v roce 1992 a je jejím členem dosud. Padesátiletý šéf poslanců občanských demokratů má zkušenosti i z ministerstva zemědělství, jehož byl náměstkem.
V posledních letech byl stínovým ministrem financí ODS a je také hlavním autorem ideje rovné daně. V nové vládě by měl proto zřejmě řídit jeden z nejdůležitějších resortů - finance.
Členem parlamentu je Tlustý nepřetržitě od roku 1992. V Poslanecké sněmovně zastával řadu dalších funkcí: byl členem zemědělského a organizačního výboru a do června letošního roku působil i v rozpočtovém výboru, jehož byl místopředsedou (v období 1998 až 2002 rozpočtový výbor vedl).
Od roku 1998 je Tlustý předsedou poslaneckého klubu ODS. Byl také členem hned několika parlamentních vyšetřovacích komisí.
Do ODS vstoupil v roce 1991. V období od června 1988 do listopadu 1989 byl však členem KSČ.
Ivan Langer (ministr vnitra)
Po deseti letech strávených ve sněmovně se nejspíše dočká vládní funkce devětatřicetiletý místopředseda ODS a dlouholetý stínový ministr vnitra občanských demokratů Ivan Langer. Zkušený parlamentní politik má za sebou osm let v křesle místopředsedy sněmovny a letos znovu obhájil poslanecký mandát. V menšinové vládě ODS má Langer být ministrem vnitra, proti jeho nominaci se však ostře stavěl šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Odcházející premiér činí Langra odpovědným za to, že se do médií dostala tajná zpráva policejního důstojníka Jana Kubiceho o údajném prorůstání organizovaného zločinu do státní správy.
Langer začal svou politickou dráhu v roce 1991 vstupem do ODS. Do nejužšího vedení občanských demokratů se prosadil v dubnu 1998, v době po rozštěpení ODS. Místopředsedou ODS byl poté nejprve do roku 2002 a do téže funkce jej stranický kongres znovu zvolil před dvěma lety.
Ivan Langer se narodil 1. ledna 1967 v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 1998 ukončil Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ve vysoké politice se začal objevovat od roku 1993. Prakticky až do parlamentních voleb v roce 1996 pracoval jako tajemník ministra spravedlnosti. Kromě politické dráhy působí i jako advokátní koncipient a odborný asistent na olomoucké právnické fakultě.
Je ženatý, jeho manželka Markéta je právnička, před šesti lety byla jmenována soudkyní. Mají dvě děti - čtyřletou dceru a ročního syna.
Alexandr Vondra (ministr zahraničí)
Někdejší disident a mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra, který má v menšinové vládě ODS zastávat místo ministra zahraničí, má se zahraniční politikou bohaté zkušenosti. Téměř šest let působil jako náměstek ministra zahraničí, byl velvyslancem ve Spojených státech a zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Václava Havla.
V navrhovaném trojkoaličním kabinetu byl Vondra jediným nestraníkem nominovaným ODS, v uvažované menšinové vládě má být ale ministrů bez politické příslušnosti celkem pět. Vondra nicméně už dříve avizoval, že ještě letos chce do ODS vstoupit, za stranu bude kandidovat v senátních volbách na Litoměřicku.
V diplomatických kruzích se pětačtyřicetiletý Vondra pohybuje od listopadu 1989. Působil mimo jiné jako ředitel sekce zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky. V létě 1992 přešel na nově ustavené české ministerstvo zahraničí. Do března 1997 zastával funkci prvního náměstka ministra zahraničních věcí. Mimo jiné byl oceňován za přípravu Česko-německé deklarace, kde byl hlavním českým vyjednávačem.
Martin Říman (ministr průmyslu a obchodu)
Do politiky vstoupil po listopadu 1989. V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Frýdek-Místek a stal se zástupcem starosty. V červnu 1994 mu podle tisku vyslovilo zastupitelstvo nedůvěru. Následně vyhrál konkurz na funkci přednosty Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, kterým byl dva roky.
V čele ministerstva dopravy stál od července 1996 do ledna 1998. Mimo jiné připravil transformační program Českých drah, který počítal s privatizací části tratí a snížením počtu zaměstnanců a který narazil na odpor železničních odborářů. Členem ODS je Říman od roku 1991.
Pětačtyřicetiletý Martin Říman byl dosud znám především jako někdejší ministr dopravy a člen stínového kabinetu občanských demokratů. Téměř přesně po deseti letech by se mohl vrátit do ministerské funkce, tentokrát jako šéf ministerstva průmyslu a obchodu v menšinovém kabinetu ODS.
Coby člen stínové vlády Říman často kritizoval hospodářskou politiku vlád vedených ČSSD. Vyslovoval se například proti systému podpor, jež stát poskytuje velkým zahraničním investorům, nebo proti administrativní a daňové zátěži drobných podnikatelů. Je také autorem "živnostenské patnáctky", materiálu, v němž ODS před letošními volbami slibovala živnostníkům mimo jiné jednoroční daňové prázdniny nebo zrušení minimální daně.
Jiří Šedivý (ministr obrany)
Narodil v roce 1963 do rodiny pracovníka Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii Jaroslava Šedivého, který byl v 70. letech odsouzen za podvracení republiky. V roce 1994 Šedivý získal magisterský titul na katedře válečných studií prestižní londýnské King'sCollege, o pět let později obhájil doktorát na pražské Univerzitě Karlově. Na UK také v letech 1995 až 2003 vyučoval mezinárodní politiku a bezpečnostní studia, přednášel i na pražské pobočce Newyorské univerzity (2000 až 2003).
Jiří Šedivý, který má v menšinovém kabinetu Mirka Topolánka vést obranu, patří k uznávaným českým odborníkům na bezpečnostní problematiku. Třiačtyřicetiletý syn někdejšího ministra zahraničí v Tošovského vládě Jaroslava Šedivého působí druhým rokem v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v Německu, předtím šest let vedl Ústav mezinárodních vztahů, spadající pod ministerstvo zahraničí.
Šedivého jméno se objevilo v souvislosti s vládním křeslem nedávno, o plánech případného ministra obrany se ale prakticky nic neví. V minulosti se nicméně k bezpečnostním otázkám často vyjadřoval, podporoval například profesionalizaci armády s tím, že v její prospěch hovoří vedle efektivity i fakt, že v nejbližších 15 až 20 letech nehrozí ČR přímá agrese a do zahraničních operací je lépe posílat profesionály.
Zatímco armáda je od začátku loňského roku plně profesionální, Šedivého koncept obrany vzdušného prostoru se realitou nestal. Jako šéf Ústavu mezinárodních studií zastával názor, že v současné bezpečnostní situaci česká armáda nadzvukové stíhačky nepotřebuje.
Tomáš Julínek (ministr zdravotnictví)
Senátor za ODS Tomáš Julínek se už řadu let věnuje přípravě reformy zdravotnictví, konzultacím s nejširší lékařskou veřejností a vysvětlování svých záměrů.
V poslední době se ale dostal do povědomí veřejnosti hlavně kvůli řadě ostrých konfliktů s odcházejícím ministrem zdravotnictví Davidem Rathem (ČSSD). Toho by nyní měl devětačtyřicetiletý Julínek jako člen menšinové vlády ODS v úřadě vystřídat.
Profesí lékař Julínek zná problematiku zdravotnictví z běžné praxe. Pracoval v nemocnici ve Svitavách a na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V roce 1991 se stal primářem ARO v nemocnici v Ivančicích. Tam poznal problémy i z pozice náměstka a v letech 1994 až 1998 ředitele nemocnice. Širší přehled a zkušenosti pak získal v Senátu.
Jako stínový ministr ODS připravil koncepcí několik. Na Modrou šanci - Chtít zdraví z roku 2004 navázal loni Reformou zdravotnictví pro Českou republiku v Evropě 21. století, kterou vytvořil spolu s Pavlem Hroboněm a Tomášem Macháčkem.
Petr Nečas (ministr práce a sociálních věcí)
Druhý muž ODS Petr Nečas (41) se jako dlouholetý stínový ministr obrany připravoval spíše pro armádní vládní křeslo. Už několik let se však věnuje také sociální a rodinné politice, která ve volební kampani patřila k hlavním tématům. V menšinové vládě ODS se tak první místopředseda ODS asi "přeškolí" na ministerstvo práce a sociálních věcí. Čeká ho nejspíše i funkce prvního vicepremiéra.
V klíčovém úřadu, který nakládá skoro s polovinou státního rozpočtu, považuje ODS za nejdůležitější úkoly reformu důchodového a sociálního systému a boj s nezaměstnaností.
Nečas již dříve avizoval změny: "Například vytvoříme pružnější trh práce a chceme provést reformu sociálního systému, aby normální bylo pracovat a aby to bylo výhodnější, než být na dávkách. Systém musí motivovat k práci, ne naopak."
Jiří Pospíšil (ministr spravedlnosti)
Ministr spravedlnosti připravované menšinové vlády ODS, třicetiletý Jiří Pospíšil (ODS), není ve vysoké politice úplným nováčkem. Má za sebou již čtyřletou zkušenost člena sněmovny, kde v minulém volebním období patřil k výrazným osobnostem své strany. Poslanecký mandát mu neunikl ani letos. Jako stínový ministr spravedlnosti ODS byl navíc od počátku žhavým kandidátem na šéfa ministerstva.
Pospíšil by chtěl v souladu s volebním programem své strany zejména zjednodušit zákony a zrychlit soudní řízení. Po případném jmenování členem kabinetu bude jeho prvotním cílem reforma českého soudnictví.
Pospíšil šel do letošních parlamentních voleb jako jednička na kandidátce v Plzeňském kraji a obhájil své místo v Poslanecké sněmovně, kde byl od roku 2002 mimo jiné místopředsedou ústavně-právního výboru. Ve sněmovně stál u řady zákonů navrhovaných ODS, podílel se také například na přípravě jednoho z návrhů novely ústavy, která chtěla zavést přímou volbu prezidenta.
Pospíšil, jenž v ODS platí za nadějného politika, začínal politickou dráhu jako spoluzakladatel regionálního sdružení Mladých konzervativců v Plzni v roce 1998. O čtyři roky dříve původně vstoupil do Občanské demokratické aliance, v roce 1999 však definitivně zakotvil v ODS. V letech 2000 až 2004 byl zastupitelem Plzeňského kraje.
Aleš Řebíček (ministr dopravy)
Vstup devětatřicetiletého Aleše Řebíčka (ODS) do vysoké politiky je doslova raketový. Donedávna předseda představenstva a spolumajitel dopravně-stavební společnosti Viamont byl jako dvojka na ústecké kandidátce ODS začátkem června poprvé zvolen do sněmovny a nyní se má stát ministrem dopravy.
Řebíček, o jehož možném vstupu do vládní funkce média spekulovala již před volbami, má pověst zkušeného odborníka, který se vyzná hlavně v železniční dopravě. Podle některých zdrojů by v ministerské funkci zřejmě pokračoval v projektech, které nastartoval jeho předchůdce Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
V roce 1993 podali první privatizační projekt na regionální železnici a o čtyři roky později začala akciová společnost Viamont provozovat první trať mezi Trutnovem a Svobodou nad Úpou. V současné době je Viamont firmou se 700 zaměstnanci a ročním obratem blížícím se dvěma miliardám korun. Řebíček však svůj třetinový podíl ve firmě před letošními volbami prodal.
Je zastáncem částečné privatizace Českých drah, Českých aerolinií a ruzyňského letiště a využití takto získaných prostředků pro financování dopravy.
Svoji profesní kariéru Řebíček zahájil jako dopravní inženýr na železnici. V roce 1992 založil spolu se dvěma staršími kolegy z drah společnost Viamont. Nejdřív se zaměřili hlavně na železniční stavby.
Petr Gandalovič (ministr pro evropské záležitosti)
Petr Gandalovič - donedávna primátor Ústí nad Labem, který jako lídr ústecké kandidátky ODS svedl vyrovnaný volební souboj s premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD) - by se v menšinové vládě ODS měl stát ministrem pro evropské záležitosti. Dvaačtyřicetiletý Gandalovič se letos po čtrnácti letech vrátil do parlamentu, kam poprvé usedl jako poslanec Federálního shromáždění v roce 1990.
Již jako federální poslanec patřil k poměrně známým politikům. Angažoval se ve prospěch severních Čech, upozorňoval na neřešené ekologické problémy. V květnu 1991 byl rovněž jedním z pověstných natěračů tanku na pražském Smíchově růžovou barvou. V tomtéž roce se stal zakládajícím členem ODS.
Od roku 1992 pracoval na ministerstvu životního prostředí. Odtud jej po sporech z funkce náměstka odvolal v březnu 1994 tehdejší ministr František Benda. Poté působil na ministerstvu zahraničí jako vrchní ředitel ekonomické a informační sekce.
Od června 1997 do července 2002 byl generálním konzulem České republiky v New Yorku (v té době měl pozastaveno členství v ODS).
Petr Gandalovič se narodil 15. srpna 1964 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1987 až 1990 učil fyziku na gymnáziu v Ústí nad Labem. V roce 1989 se podílel na založení ústeckého Občanského fóra.
Miroslava Kopicová (ministryně školství)
Čtyřiapadesátiletá ředitelka Národního vzdělávacího fondu (NVF) Miroslava Kopicová vybudovala za 12 let z fondu významnou odbornou autoritu pro otázky rozvoje lidských zdrojů nejen v Česku, ale i na evropské úrovni. Nyní má v chystané menšinové vládě ODS premiéra Mirka Topolánka rozšířit řady nestranických odborníků a vést školství.
Kopicová má k němu vzhledem ke svému dosavadnímu působení velmi blízko. Je to "její téma", jak říká. Vzdělávací fond, který vede, se totiž zabývá zvyšováním kvalifikace zaměstnanců a celoživotním vzděláváním.
Miroslava Kopicová se dlouhodobě zabývá finančními nástroji EU, zejména programem Phare a Evropským sociálním fondem. Do léta letošního roku byla ředitelkou programu Leonarda Vinci. Je také členkou mnoha mezinárodních organizací, vede mimo jiné pracovní skupinu v rámci Středoevropské iniciativy, je členkou Poradního fóra Evropské vzdělávací nadace.
Martin Štěpánek (ministr kultury)
Devětapadesátiletý Štěpánek ze známého hereckého rodu v minulosti veřejně projevoval své sympatie vůči ODS, kandidáty nejsilnější pravicové strany podporoval v předvolebních kampaních. Z politických důvodů odešel v roce 1981 do rakouského exilu.
Záhy dostal nabídku z rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kam se v roce 1983 přestěhoval. Kromě rozhlasové práce natočil několik filmů, režíroval divadelní hry a také hrál. V roce 1994 přesídlil do Prahy stejně jako Svobodná Evropa, v níž působil jako komentátor. Pracuje pro film, televizi, dabing i divadlo.
Milena Vicenová (ministryně zemědělství)
Vystudovaná veterinářka Milena Vicenová šéfuje odboru ministerstva zemědělství, který střeží kvalitu potravin prodávaných v Česku. Pro odbornou i širší veřejnost se už dříve zviditelnila úspěšným čerpáním peněz na zemědělství z fondů Evropské unie. Nyní si jednapadesátiletou nestraničku jako odborníka vybral pro vedení ministerstva zemědělství premiér Mirek Topolánek do své menšinové vlády ODS.
Vicenová má pověst člověka, který se věnuje své odbornosti, a nikoli politickým kontaktům. "Požadavek byl zkušenost s ministerstvem, s Evropskou komisí, schopnost mluvit několika jazyky a širší rozhled," odpověděla Vicenová na otázku, proč kývla na nabídku ODS.
Na ministerstvu zemědělství v různých funkcích působí už od dubna 1996. V odboru zahraničních styků pracovala od roku 1998 na přípravě využití předvstupního fondu EU pro rozvoj zemědělství a venkova SAPARD, od roku 2000 již v pozici ředitelky odboru a zástupkyně generálního ředitele Agentury SAPARD.
Zkušenost s programem SAPARD byla podle Vicenové zřejmě důležitým argumentem, proč byla na funkci ministryně nominována. I když se program opozdil, projekty byly nakonec dobře připraveny. "Podařilo se nám velmi úspěšně a ze všech zemí nejlépe čerpat peníze," uváděla Vicenová. Ze svých budoucích plánů prozradila, že by i jako ministryně ráda získala co nejvíce peněz z evropského strukturálního fondu pro rozvoj venkova.
Od července 2003 pracovala Vicenová jako ředitelka odboru pro vztahy s EU a jako jedna ze dvou zástupců České republiky ve Zvláštním výboru pro zemědělství (SCA) Evropské unie. Dva poslední roky Vicenová šéfuje odboru bezpečnosti potravin na ministerstvu a je zástupkyní vrchního ředitele Úřadu pro potraviny. Zastupuje stát v Poradním sboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
Milena Vicenová se narodila 12. srpna 1955 v Přerově. V roce 1980 absolvovala Vysokou školu veterinární v Brně a následnou pětiletou veterinární praxí prošla v České Lípě. Zemědělství poznala i z jiné stránky jako novinářka. Do roku 1989 byla redaktorkou Státního zemědělského nakladatelství a poté šéfredaktorkou odborného měsíčníku.
Podle obchodního rejstříku je Vicenová spolumajitelkou firmy zabývající se poradenstvím v zemědělství, jako členka vlády se však podnikání bude muset vzdát.
Milena Vicenová je vdaná, manžel Milan Vicena je lékař, specialista v oboru reprodukční medicíny, mají dvě již dospělé dcery Blanku a Šárku. Z cizích jazyků ovládá angličtinu, němčinu, francouzštinu a studuje španělštinu.
Petr J. Kalaš (ministr životního prostředí)
Do křesla ministra životního prostředí v menšinové vládě Mirka Topolánka zasedne nestraník Petr Kalaš. Širší veřejnosti prakticky neznámý odborník působí v posledních letech jako technický koordinátor Světové banky, vede program zaměřený na zavádění pravidel Kjótského protokolu o snižování emisí do praxe.
Pražský rodák a švýcarský občan, letos šestašedesátiletý Kalaš, se věnuje problematice skleníkových plynů a rozvoji mezinárodního trhu s emisními povolenkami. Kalašův program ve Světové bance, spoluzaložený švýcarskou vládou, je zaměřený na země Latinské Ameriky, střední a východní Evropy, Afriky a Asie. Dosud se mu podařilo zahájit dialog o dopadech změn klimatu ve třech desítkách zemí.
Petr Kalaš se narodil v roce 1940, vystudoval ekonomii a energetiku na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po srpnu 1968 emigroval do Švýcarska, kde zahájil úspěšnou kariéru jako konzultant řady prestižních firem na poli energetického a průmyslového plánování. Podílel se na více než stovce projektů zejména v rozvojových zemích, například v Nigérii, Kolumbii, Malajsii nebo Bangladéši.
Od poloviny 80. let spolupracoval se švýcarským ministerstvem zahraničních věcí, odpovídal za rozvojovou spolupráci s africkými, jihoamerickými i asijskými zeměmi. V letech 1991 až 1994 Kalaš koordinoval švýcarskou technickou pomoc v oblasti životního prostředí, určenou středoevropským zemím. V posledních letech udržuje styky i se školou, kterou absolvoval, loni v dubnu se například zúčastnil slavnostního otevření laboratoře s palivovým článkem na Elektrotechnické fakultě ČVUT.
Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956, vystudoval Strojní fakultu na Vysokém učení technickém v Brně a poté pracoval jako projektant a manažer. Je ženatý, má tři děti, dcery Petru a Janu a syna Tomáše, a vnučku Karolínu.Do širšího povědomí vstoupil Topolánek v roce 1996, když v Ostravě uspěl v prvních volbách do Senátu a stal se ve svých čtyřiceti letech nejmladším senátorem. O dva roky později si mandát prodloužil o dalších šest let. V horní komoře působil především jako předseda klubu ODS, v prosinci 2002 byl zvolen místopředsedou Senátu.
V Senátu skončil v roce 2004. Mandát už neobhajoval, protože tehdy již dva roky předsedal ODS. Předsednictví přebíral v nelehké situaci, kdy se ODS vzpamatovávala z druhé porážky ve sněmovních volbách a z odchodu svého zakladatele Václava Klause. Navíc podle všeho nepatřil mezi Klausovy oblíbence.
Jako nový šéf nejsilnější opoziční strany si vytkl za cíl udržet jednotu ODS a vyhrát volby.
Vlastimil Tlustý (ministr financí)
Tlustý se narodil 19. září 1955 ve Slaném, kde dodnes žije. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou (VŠZ) v Praze, fakultu mechanizační, a v letech 1980 až 1983 absolvoval aspiranturu ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky. Poté pracoval jako vědecký pracovník či odborný asistent na VŠZ. V období 1991 až 1992 působil jako náměstek ministra zemědělství. Do února byl také předsedou dozorčí rady České konsolidační agentury. Vlastimil Tlustý je ženatý, má jednu dceru.
Ekonomický expert ODS Vlastimil Tlustý je dlouholetým politickým harcovníkem. V Poslanecké sněmovně poprvé zasedl v roce 1992 a je jejím členem dosud. Padesátiletý šéf poslanců občanských demokratů má zkušenosti i z ministerstva zemědělství, jehož byl náměstkem.
V posledních letech byl stínovým ministrem financí ODS a je také hlavním autorem ideje rovné daně. V nové vládě by měl proto zřejmě řídit jeden z nejdůležitějších resortů - finance.
Členem parlamentu je Tlustý nepřetržitě od roku 1992. V Poslanecké sněmovně zastával řadu dalších funkcí: byl členem zemědělského a organizačního výboru a do června letošního roku působil i v rozpočtovém výboru, jehož byl místopředsedou (v období 1998 až 2002 rozpočtový výbor vedl).
Od roku 1998 je Tlustý předsedou poslaneckého klubu ODS. Byl také členem hned několika parlamentních vyšetřovacích komisí.
Do ODS vstoupil v roce 1991. V období od června 1988 do listopadu 1989 byl však členem KSČ.
Ivan Langer (ministr vnitra)
Po deseti letech strávených ve sněmovně se nejspíše dočká vládní funkce devětatřicetiletý místopředseda ODS a dlouholetý stínový ministr vnitra občanských demokratů Ivan Langer. Zkušený parlamentní politik má za sebou osm let v křesle místopředsedy sněmovny a letos znovu obhájil poslanecký mandát. V menšinové vládě ODS má Langer být ministrem vnitra, proti jeho nominaci se však ostře stavěl šéf ČSSD Jiří Paroubek.Odcházející premiér činí Langra odpovědným za to, že se do médií dostala tajná zpráva policejního důstojníka Jana Kubiceho o údajném prorůstání organizovaného zločinu do státní správy.
Langer začal svou politickou dráhu v roce 1991 vstupem do ODS. Do nejužšího vedení občanských demokratů se prosadil v dubnu 1998, v době po rozštěpení ODS. Místopředsedou ODS byl poté nejprve do roku 2002 a do téže funkce jej stranický kongres znovu zvolil před dvěma lety.
Ivan Langer se narodil 1. ledna 1967 v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 1998 ukončil Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ve vysoké politice se začal objevovat od roku 1993. Prakticky až do parlamentních voleb v roce 1996 pracoval jako tajemník ministra spravedlnosti. Kromě politické dráhy působí i jako advokátní koncipient a odborný asistent na olomoucké právnické fakultě.
Je ženatý, jeho manželka Markéta je právnička, před šesti lety byla jmenována soudkyní. Mají dvě děti - čtyřletou dceru a ročního syna.
Alexandr Vondra (ministr zahraničí)
Někdejší disident a mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra, který má v menšinové vládě ODS zastávat místo ministra zahraničí, má se zahraniční politikou bohaté zkušenosti. Téměř šest let působil jako náměstek ministra zahraničí, byl velvyslancem ve Spojených státech a zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Václava Havla.V navrhovaném trojkoaličním kabinetu byl Vondra jediným nestraníkem nominovaným ODS, v uvažované menšinové vládě má být ale ministrů bez politické příslušnosti celkem pět. Vondra nicméně už dříve avizoval, že ještě letos chce do ODS vstoupit, za stranu bude kandidovat v senátních volbách na Litoměřicku.
V diplomatických kruzích se pětačtyřicetiletý Vondra pohybuje od listopadu 1989. Působil mimo jiné jako ředitel sekce zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky. V létě 1992 přešel na nově ustavené české ministerstvo zahraničí. Do března 1997 zastával funkci prvního náměstka ministra zahraničních věcí. Mimo jiné byl oceňován za přípravu Česko-německé deklarace, kde byl hlavním českým vyjednávačem.
Martin Říman (ministr průmyslu a obchodu)
Do politiky vstoupil po listopadu 1989. V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Frýdek-Místek a stal se zástupcem starosty. V červnu 1994 mu podle tisku vyslovilo zastupitelstvo nedůvěru. Následně vyhrál konkurz na funkci přednosty Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, kterým byl dva roky.V čele ministerstva dopravy stál od července 1996 do ledna 1998. Mimo jiné připravil transformační program Českých drah, který počítal s privatizací části tratí a snížením počtu zaměstnanců a který narazil na odpor železničních odborářů. Členem ODS je Říman od roku 1991.
Pětačtyřicetiletý Martin Říman byl dosud znám především jako někdejší ministr dopravy a člen stínového kabinetu občanských demokratů. Téměř přesně po deseti letech by se mohl vrátit do ministerské funkce, tentokrát jako šéf ministerstva průmyslu a obchodu v menšinovém kabinetu ODS.
Coby člen stínové vlády Říman často kritizoval hospodářskou politiku vlád vedených ČSSD. Vyslovoval se například proti systému podpor, jež stát poskytuje velkým zahraničním investorům, nebo proti administrativní a daňové zátěži drobných podnikatelů. Je také autorem "živnostenské patnáctky", materiálu, v němž ODS před letošními volbami slibovala živnostníkům mimo jiné jednoroční daňové prázdniny nebo zrušení minimální daně.
Jiří Šedivý (ministr obrany)
Narodil v roce 1963 do rodiny pracovníka Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii Jaroslava Šedivého, který byl v 70. letech odsouzen za podvracení republiky. V roce 1994 Šedivý získal magisterský titul na katedře válečných studií prestižní londýnské King'sCollege, o pět let později obhájil doktorát na pražské Univerzitě Karlově. Na UK také v letech 1995 až 2003 vyučoval mezinárodní politiku a bezpečnostní studia, přednášel i na pražské pobočce Newyorské univerzity (2000 až 2003).Jiří Šedivý, který má v menšinovém kabinetu Mirka Topolánka vést obranu, patří k uznávaným českým odborníkům na bezpečnostní problematiku. Třiačtyřicetiletý syn někdejšího ministra zahraničí v Tošovského vládě Jaroslava Šedivého působí druhým rokem v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v Německu, předtím šest let vedl Ústav mezinárodních vztahů, spadající pod ministerstvo zahraničí.
Šedivého jméno se objevilo v souvislosti s vládním křeslem nedávno, o plánech případného ministra obrany se ale prakticky nic neví. V minulosti se nicméně k bezpečnostním otázkám často vyjadřoval, podporoval například profesionalizaci armády s tím, že v její prospěch hovoří vedle efektivity i fakt, že v nejbližších 15 až 20 letech nehrozí ČR přímá agrese a do zahraničních operací je lépe posílat profesionály.
Zatímco armáda je od začátku loňského roku plně profesionální, Šedivého koncept obrany vzdušného prostoru se realitou nestal. Jako šéf Ústavu mezinárodních studií zastával názor, že v současné bezpečnostní situaci česká armáda nadzvukové stíhačky nepotřebuje.
Tomáš Julínek (ministr zdravotnictví)
Senátor za ODS Tomáš Julínek se už řadu let věnuje přípravě reformy zdravotnictví, konzultacím s nejširší lékařskou veřejností a vysvětlování svých záměrů. V poslední době se ale dostal do povědomí veřejnosti hlavně kvůli řadě ostrých konfliktů s odcházejícím ministrem zdravotnictví Davidem Rathem (ČSSD). Toho by nyní měl devětačtyřicetiletý Julínek jako člen menšinové vlády ODS v úřadě vystřídat.
Profesí lékař Julínek zná problematiku zdravotnictví z běžné praxe. Pracoval v nemocnici ve Svitavách a na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V roce 1991 se stal primářem ARO v nemocnici v Ivančicích. Tam poznal problémy i z pozice náměstka a v letech 1994 až 1998 ředitele nemocnice. Širší přehled a zkušenosti pak získal v Senátu.
Jako stínový ministr ODS připravil koncepcí několik. Na Modrou šanci - Chtít zdraví z roku 2004 navázal loni Reformou zdravotnictví pro Českou republiku v Evropě 21. století, kterou vytvořil spolu s Pavlem Hroboněm a Tomášem Macháčkem.
Petr Nečas (ministr práce a sociálních věcí)
Druhý muž ODS Petr Nečas (41) se jako dlouholetý stínový ministr obrany připravoval spíše pro armádní vládní křeslo. Už několik let se však věnuje také sociální a rodinné politice, která ve volební kampani patřila k hlavním tématům. V menšinové vládě ODS se tak první místopředseda ODS asi "přeškolí" na ministerstvo práce a sociálních věcí. Čeká ho nejspíše i funkce prvního vicepremiéra.V klíčovém úřadu, který nakládá skoro s polovinou státního rozpočtu, považuje ODS za nejdůležitější úkoly reformu důchodového a sociálního systému a boj s nezaměstnaností.
Nečas již dříve avizoval změny: "Například vytvoříme pružnější trh práce a chceme provést reformu sociálního systému, aby normální bylo pracovat a aby to bylo výhodnější, než být na dávkách. Systém musí motivovat k práci, ne naopak."
Jiří Pospíšil (ministr spravedlnosti)
Ministr spravedlnosti připravované menšinové vlády ODS, třicetiletý Jiří Pospíšil (ODS), není ve vysoké politice úplným nováčkem. Má za sebou již čtyřletou zkušenost člena sněmovny, kde v minulém volebním období patřil k výrazným osobnostem své strany. Poslanecký mandát mu neunikl ani letos. Jako stínový ministr spravedlnosti ODS byl navíc od počátku žhavým kandidátem na šéfa ministerstva.Pospíšil by chtěl v souladu s volebním programem své strany zejména zjednodušit zákony a zrychlit soudní řízení. Po případném jmenování členem kabinetu bude jeho prvotním cílem reforma českého soudnictví.
Pospíšil šel do letošních parlamentních voleb jako jednička na kandidátce v Plzeňském kraji a obhájil své místo v Poslanecké sněmovně, kde byl od roku 2002 mimo jiné místopředsedou ústavně-právního výboru. Ve sněmovně stál u řady zákonů navrhovaných ODS, podílel se také například na přípravě jednoho z návrhů novely ústavy, která chtěla zavést přímou volbu prezidenta.
Pospíšil, jenž v ODS platí za nadějného politika, začínal politickou dráhu jako spoluzakladatel regionálního sdružení Mladých konzervativců v Plzni v roce 1998. O čtyři roky dříve původně vstoupil do Občanské demokratické aliance, v roce 1999 však definitivně zakotvil v ODS. V letech 2000 až 2004 byl zastupitelem Plzeňského kraje.
Aleš Řebíček (ministr dopravy)
Vstup devětatřicetiletého Aleše Řebíčka (ODS) do vysoké politiky je doslova raketový. Donedávna předseda představenstva a spolumajitel dopravně-stavební společnosti Viamont byl jako dvojka na ústecké kandidátce ODS začátkem června poprvé zvolen do sněmovny a nyní se má stát ministrem dopravy.Řebíček, o jehož možném vstupu do vládní funkce média spekulovala již před volbami, má pověst zkušeného odborníka, který se vyzná hlavně v železniční dopravě. Podle některých zdrojů by v ministerské funkci zřejmě pokračoval v projektech, které nastartoval jeho předchůdce Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
V roce 1993 podali první privatizační projekt na regionální železnici a o čtyři roky později začala akciová společnost Viamont provozovat první trať mezi Trutnovem a Svobodou nad Úpou. V současné době je Viamont firmou se 700 zaměstnanci a ročním obratem blížícím se dvěma miliardám korun. Řebíček však svůj třetinový podíl ve firmě před letošními volbami prodal.
Je zastáncem částečné privatizace Českých drah, Českých aerolinií a ruzyňského letiště a využití takto získaných prostředků pro financování dopravy.
Svoji profesní kariéru Řebíček zahájil jako dopravní inženýr na železnici. V roce 1992 založil spolu se dvěma staršími kolegy z drah společnost Viamont. Nejdřív se zaměřili hlavně na železniční stavby.
Petr Gandalovič (ministr pro evropské záležitosti)
Petr Gandalovič - donedávna primátor Ústí nad Labem, který jako lídr ústecké kandidátky ODS svedl vyrovnaný volební souboj s premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD) - by se v menšinové vládě ODS měl stát ministrem pro evropské záležitosti. Dvaačtyřicetiletý Gandalovič se letos po čtrnácti letech vrátil do parlamentu, kam poprvé usedl jako poslanec Federálního shromáždění v roce 1990.Již jako federální poslanec patřil k poměrně známým politikům. Angažoval se ve prospěch severních Čech, upozorňoval na neřešené ekologické problémy. V květnu 1991 byl rovněž jedním z pověstných natěračů tanku na pražském Smíchově růžovou barvou. V tomtéž roce se stal zakládajícím členem ODS.
Od roku 1992 pracoval na ministerstvu životního prostředí. Odtud jej po sporech z funkce náměstka odvolal v březnu 1994 tehdejší ministr František Benda. Poté působil na ministerstvu zahraničí jako vrchní ředitel ekonomické a informační sekce.
Od června 1997 do července 2002 byl generálním konzulem České republiky v New Yorku (v té době měl pozastaveno členství v ODS).
Petr Gandalovič se narodil 15. srpna 1964 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1987 až 1990 učil fyziku na gymnáziu v Ústí nad Labem. V roce 1989 se podílel na založení ústeckého Občanského fóra.
Miroslava Kopicová (ministryně školství)
Čtyřiapadesátiletá ředitelka Národního vzdělávacího fondu (NVF) Miroslava Kopicová vybudovala za 12 let z fondu významnou odbornou autoritu pro otázky rozvoje lidských zdrojů nejen v Česku, ale i na evropské úrovni. Nyní má v chystané menšinové vládě ODS premiéra Mirka Topolánka rozšířit řady nestranických odborníků a vést školství.Kopicová má k němu vzhledem ke svému dosavadnímu působení velmi blízko. Je to "její téma", jak říká. Vzdělávací fond, který vede, se totiž zabývá zvyšováním kvalifikace zaměstnanců a celoživotním vzděláváním.
Miroslava Kopicová se dlouhodobě zabývá finančními nástroji EU, zejména programem Phare a Evropským sociálním fondem. Do léta letošního roku byla ředitelkou programu Leonarda Vinci. Je také členkou mnoha mezinárodních organizací, vede mimo jiné pracovní skupinu v rámci Středoevropské iniciativy, je členkou Poradního fóra Evropské vzdělávací nadace.
Martin Štěpánek (ministr kultury)
Devětapadesátiletý Štěpánek ze známého hereckého rodu v minulosti veřejně projevoval své sympatie vůči ODS, kandidáty nejsilnější pravicové strany podporoval v předvolebních kampaních. Z politických důvodů odešel v roce 1981 do rakouského exilu. Záhy dostal nabídku z rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kam se v roce 1983 přestěhoval. Kromě rozhlasové práce natočil několik filmů, režíroval divadelní hry a také hrál. V roce 1994 přesídlil do Prahy stejně jako Svobodná Evropa, v níž působil jako komentátor. Pracuje pro film, televizi, dabing i divadlo.
Milena Vicenová (ministryně zemědělství)
Vystudovaná veterinářka Milena Vicenová šéfuje odboru ministerstva zemědělství, který střeží kvalitu potravin prodávaných v Česku. Pro odbornou i širší veřejnost se už dříve zviditelnila úspěšným čerpáním peněz na zemědělství z fondů Evropské unie. Nyní si jednapadesátiletou nestraničku jako odborníka vybral pro vedení ministerstva zemědělství premiér Mirek Topolánek do své menšinové vlády ODS.Vicenová má pověst člověka, který se věnuje své odbornosti, a nikoli politickým kontaktům. "Požadavek byl zkušenost s ministerstvem, s Evropskou komisí, schopnost mluvit několika jazyky a širší rozhled," odpověděla Vicenová na otázku, proč kývla na nabídku ODS.
Na ministerstvu zemědělství v různých funkcích působí už od dubna 1996. V odboru zahraničních styků pracovala od roku 1998 na přípravě využití předvstupního fondu EU pro rozvoj zemědělství a venkova SAPARD, od roku 2000 již v pozici ředitelky odboru a zástupkyně generálního ředitele Agentury SAPARD.
Zkušenost s programem SAPARD byla podle Vicenové zřejmě důležitým argumentem, proč byla na funkci ministryně nominována. I když se program opozdil, projekty byly nakonec dobře připraveny. "Podařilo se nám velmi úspěšně a ze všech zemí nejlépe čerpat peníze," uváděla Vicenová. Ze svých budoucích plánů prozradila, že by i jako ministryně ráda získala co nejvíce peněz z evropského strukturálního fondu pro rozvoj venkova.
Od července 2003 pracovala Vicenová jako ředitelka odboru pro vztahy s EU a jako jedna ze dvou zástupců České republiky ve Zvláštním výboru pro zemědělství (SCA) Evropské unie. Dva poslední roky Vicenová šéfuje odboru bezpečnosti potravin na ministerstvu a je zástupkyní vrchního ředitele Úřadu pro potraviny. Zastupuje stát v Poradním sboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
Milena Vicenová se narodila 12. srpna 1955 v Přerově. V roce 1980 absolvovala Vysokou školu veterinární v Brně a následnou pětiletou veterinární praxí prošla v České Lípě. Zemědělství poznala i z jiné stránky jako novinářka. Do roku 1989 byla redaktorkou Státního zemědělského nakladatelství a poté šéfredaktorkou odborného měsíčníku.
Podle obchodního rejstříku je Vicenová spolumajitelkou firmy zabývající se poradenstvím v zemědělství, jako členka vlády se však podnikání bude muset vzdát.
Milena Vicenová je vdaná, manžel Milan Vicena je lékař, specialista v oboru reprodukční medicíny, mají dvě již dospělé dcery Blanku a Šárku. Z cizích jazyků ovládá angličtinu, němčinu, francouzštinu a studuje španělštinu.
Petr J. Kalaš (ministr životního prostředí)
Do křesla ministra životního prostředí v menšinové vládě Mirka Topolánka zasedne nestraník Petr Kalaš. Širší veřejnosti prakticky neznámý odborník působí v posledních letech jako technický koordinátor Světové banky, vede program zaměřený na zavádění pravidel Kjótského protokolu o snižování emisí do praxe.Pražský rodák a švýcarský občan, letos šestašedesátiletý Kalaš, se věnuje problematice skleníkových plynů a rozvoji mezinárodního trhu s emisními povolenkami. Kalašův program ve Světové bance, spoluzaložený švýcarskou vládou, je zaměřený na země Latinské Ameriky, střední a východní Evropy, Afriky a Asie. Dosud se mu podařilo zahájit dialog o dopadech změn klimatu ve třech desítkách zemí.
Petr Kalaš se narodil v roce 1940, vystudoval ekonomii a energetiku na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po srpnu 1968 emigroval do Švýcarska, kde zahájil úspěšnou kariéru jako konzultant řady prestižních firem na poli energetického a průmyslového plánování. Podílel se na více než stovce projektů zejména v rozvojových zemích, například v Nigérii, Kolumbii, Malajsii nebo Bangladéši.
Od poloviny 80. let spolupracoval se švýcarským ministerstvem zahraničních věcí, odpovídal za rozvojovou spolupráci s africkými, jihoamerickými i asijskými zeměmi. V letech 1991 až 1994 Kalaš koordinoval švýcarskou technickou pomoc v oblasti životního prostředí, určenou středoevropským zemím. V posledních letech udržuje styky i se školou, kterou absolvoval, loni v dubnu se například zúčastnil slavnostního otevření laboratoře s palivovým článkem na Elektrotechnické fakultě ČVUT.
