Generální tajemník NATO se účastnil konference o protiraketovém štítu ve střední Evropě, kterou pořádá česká diplomacie. Uvedl, že aliance nyní zkoumá možnosti propojení amerického systému s aliančním a s národními systémy. Studii chce vyhodnotit na příštím summitu NATO v roce 2009.
Aliance také bude muset vyřešit, kdo bude společnému protiraketovému systému velet, doplnil šéf NATO. "Blížící se nepřátelská raketa nám neposkytne dostatek času, abychom svolali severoatlantickou radu," dodal.
Také premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že hrozba raketového útoku na spojence je reálná a je dobře, že NATO ji uznalo a že se bude na americkém protiraketovém štítu v Evropě podílet.
"Máme dost informací, které nás vedou k tomu, že tyto hrozby nesmíme podceňovat. Nelze s nimi, vzhledem k tajnosti, detailně seznámit veřejnost," prohlásil Topolánek. V souvislosti s hrozbami se zmínil o Íránu, Severní Koreji či hnutí Hizballáh. "V zítřejším nejistém světě nemůžeme čekat, až se hrozby vyplní," dodal Scheffer.
"Pro občany Evropy, kteří žijí 60 let v relativním míru a berou jej jako samozřejmost, je obtížné přijmout fakt, že tento jejich klid může být něčím ohrožen. New York je daleko, 11. září je zapomenuto a Američani i s tím jejich Bushem jsou taky dost divní," uvedl Topolánek.
Je nutné jednat s Ruskem
Premiér a generální tajemník také zdůraznili, že při budování protiraketového systému je nutné jednat s Ruskem. Rusko tím, že připustilo společný postup v protiraketové ochraně, uznalo reálnou existenci hrozby a přihlásilo se ke spoluodpovědnosti za osud světa, uvedl Topolánek. "Považoval bych za obrovskou chybu Moskvu z této spoluzodpovědnosti vyřazovat," řekl předseda vlády.
Podle Scheffera je nutné, aby aliance dokázala čelit hrozbám společně. Topolánek se zmínil i o tom, že Česká republika nemůže jen brát, musí také sama přispívat k bezpečnosti spojenců. Řekl to v souvislosti se záměrem americké vlády postavit v Česku protiraketový radar. Plán není u veřejnosti vnímán příliš pozitivně.
"Nejde tu o vstup do nového paktu, o vytváření nové obranné strategie. Jde o malé obranné zařízení budované na základě našich již uzavřených spojeneckých smluv," řekl premiér.
Aliance má podle něj vyšší poslání a představuje prostor sdílené bezpečnosti. "Kdybychom přistoupili na to, že se bez radaru a antiraket ve střední Evropě obejdeme, tak bychom tím fakticky připustili, že tento jednotný prostor neexistuje. Že některé země by sice byly v NATO, zároveň by se však natolik obávaly mručení ruského medvěda, že by tím gravitovaly zpět do sféry ruského vlivu nebo by se z něj nikdy nevymanily," prohlásil Topolánek.
České ministerstvo zahraničí vyjednalo hlavní smlouvu k postavení radaru v Česku, který má být propojen s deseti ochrannými střelami v Polsku. V Česku zbývá vyjednat doplňkovou smlouvu o pobytu amerických vojáků na českém území. Obě smlouvy čekají na podpis a pak na souhlas parlamentu. Jednání Američanů s Poláky je pomalejší než s Čechy.
Kongresman: Demokraté nebudou bránit postavení štítu
"Pokud tady bude demokratický prezident, uvidí, že jsme se dostali do bodu, odkud již není návratu," uvedl demokratický kongresman Bud Cramer ze Sněmovny reprezentantů USA. Řekl, že Kongres je nakloněn protiraketové ochraně, která by sestávala i z amerického radaru v Česku. Podle Cramera ale jsou stále někteří demokraté, kteří o projektu pochybují.
"Máme některé demokratické členy, kteří mají pochybnosti o určitých částech protiraketové ochrany a možná o celé věci a také pochybují o tom, zda bychom za to měli utrácet naše peníze," připustil s tím, že on osobně protiraketový štít podporuje.
