Vládě se nejspíše nepodaří ve sněmovně prosadit návrh, aby rodiče předškolních dětí museli platit za i za poslední ročník mateřské školy. Nyní je tento ročník bezplatný a sněmovní školský výbor doporučil na návrh KSČM tento stav zachovat.
Příslušnou novelu školského zákona ve štředu sněmovna probrala v druhém čtení, v němž poslanci navrhovali ještě její další úpravy. O osudu novely má rozhodovat v příštích dnech.
Liška: Původní záměr nebyl splněn
Rodiče nyní musejí platit za první dva ročníky školky, hrazení posledního ročníku bylo zrušeno v roce 2005. Ministerstvo školství tak chtělo do školek přivést i děti z rodin s nízkými příjmy, podle současného ministra Ondřeje Lišky (SZ) však tento cíl splněn nebyl. Podle ministerstva naopak vzrostl počet dětí s odkladem povinné školní docházky.
Reforma vysokých škol jde do finále. Přežilo školné i půjčky
Vláda schválila "Internet do škol 2". Stát bude tři miliardy
Vládu za její záměr zkritizoval bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček, podle něhož se prý kabinet nijak nesnažil děti ze sociálně znevýhodněných rodin do školek přitáhnout. Naopak loni bylo 13.500 dětí odmítnuto kvůli nedostatečné kapacitě školek, za což vládní koalice nese "lví díl odpovědnosti".
Liška to nijak nekomentoval. Podpořil naopak poslanecké úpravy, které mají umožnit nepovinnou maturitní zkoušku z cizího jazyka jako zkoušky komplexní. Zavedením dvou hodnotitelů zvyšují objektivitu hodnocení společné části maturitní zkoušky a umožňují odměňovat školní maturitní komisaře, kteří budou odpovídat za řádný průběh státních maturit, uvedl ministr.
Více než padesát změn
Předseda školského výboru Walter Bartoš (ODS) navrhl, aby se pravidla správního řízení nevztahovala na přijímacího řízení buď na všechny školy, nebo alespoň na střední školy. Chce také upravit postup pro námitky rodičů vůči hodnocení jejich potomka navštěvovanou školou.
Lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová zase navrhla, aby zřizovatelem škol mohlo být také ministerstvo práce a sociálních věcí, a to v zařízeních pro zdravotně postižené děti.
Vládní novela obsahuje podle Lišky celkem 56 změn. Novela má také zrušit například i omezení nejnižšího počtu dětí v malých školách tak, aby mohly zůstat i v menších obcích. Do škol by mohly nově nastoupit i děti mladší šesti let. Norma má dále usnadnit získání dalšího výučního listu v jiném oboru a upřesnit podmínky pro uznání zahraničních vysvědčení.
