Průlomový záměr trestat firmy za korupci, podvody v účetnictví, ničení přírody nebo terorismus je v Česku opět na scéně.

Zatímco nyní v tuzemsku hrozí za podobné činy postih jen majitelům a zaměstnancům, podle zákona, který v současné době chystá koaliční vláda, by celou společnost čekala pokuta či dokonce úplné zrušení.

Zákon už tu jednou byl


Návrh se přitom blíží paragrafům o trestní odpovědnosti firem, které ležely ve sněmovně už před třemi lety. Tehdy opoziční ODS je ale smetla s tím, že jde o nepřípustný zásah do českého práva. Jenže v současné době přichází s podobným zákonem. A to pod sílícím tlakem ze zahraničí, aby Česko splnilo mezinárodní smlouvy a začalo pomocí zákonů účinně potírat praní špinavých peněz, uplácení a terorismus.

"Jde o to, dostát mezinárodním závazkům. A když už takový zákon máme mít, ať tedy u nás přinese co největší efekt," vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.

Hlavní rozdíl proti minulému návrhu sociálních demokratů zde ovšem je. Tím, kdo bude firmy trestat, nemají být soudy, ale pouze úřady, jak to funguje v Itálii, Řecku a částečně v Německu. A až proti jejich rozhodnutí se bude možné odvolat k soudu. "Které úřady tuhle pravomoc dostanou, to je velmi citlivá věc, která se teprve bude muset vyřešit," připustil Václav Henych, šéf legislativní sekce ministerstva vnitra, jež má přípravu zákona na starost.

Oznamte, že jste upláceli


Co má vlastně zákon přinést: když dnes policie usvědčí manažera, že uplatil úředníka kvůli zakázce, soud ho potrestá.

Jeho firma ovšem vyvázne, přestože to udělal s jejím tichým posvěcením. Napříště - pokud by manažer jednal v zájmu firmy - by celá společnost dostala vysokou pokutu. A nejen to: třeba ve Francii jí kromě zabavení majetku může soud také nařídit, aby o svém "prohřešku" nechala vytisknout v novinách inzeráty.

Podobné by to bylo, když by firma poškodila životní prostředí. Z kolínské chemičky Draslovka například před dvěma lety unikl kyanid, který otrávil ryby v Labi. A policie ze selhání podezírala řadového pracovníka.

Jenže podle stejných zákonů, které platí v mnoha evropských zemích, je za havárii zodpovědný celý podnik. Přečinem je totiž třeba v Německu nedbalá kontrola předpisů.

Český zákon, o němž začali experti ministerstev jednat teprve před dvěma týdny, by po vzoru evropských norem vyjmenovával jen určité typy trestných činů, za něž by bylo možné firmy postihovat. "Byla by to zřejmě ta nejhůře stíhatelná hospodářská kriminalita," upřesnil Korbel.

Česko je přitom dnes mezi zeměmi v Evropě výjimkou - většina ostatních, včetně Slovinska, Polska nebo Maďarska, už trestání firem řeší. A za to také na hlavu českých vlád směřuje už dlouho kritika kvůli nedodržování úmluvy Rady Evropy o korupci.

Kdy by mohl začít český zákon platit, není jasné. Odborníci ho začnou sepisovat, teprve až se na základním záměru shodnou ministerstva. Přitom už od roku 2002 mohlo Česko normu mít. Tehdy se paragrafy o trestní odpovědnosti firem dostaly do návrhu trestního zákona. Jenže ODS se postavila spolu s lidovci ostře proti. Dnešní ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dokonce tvrdil, že by zákon vedl ke "kriminalizaci podnikání".

Sociální demokraté, kteří tehdy se zákonem utrpěli porážku, dnes o oživeném návrhu hovoří spíš opatrně. "Postihovat firmy ve správním, a ne trestním řízení může být cesta, ale přijde mi polovičatá. Pořád si myslím, že by to soudy zvládly mnohem účinněji," prohlásil expert ČSSD Jeroným Tejc.

Podle čtyři roky starých zkušeností je možné čekat, že zákon odmítnou samotní podnikatelé. Naopak uznávaní soudci se vesměs shodli, že je potřeba. Podle Transparency International se dokonce jedná o klíčový zákon, bez nějž se Česko nezbaví nálepky jedné z nejzkorumpovanějších zemí Evropy.