3242_d__192x128_.jpgZkrácení jízdních dob a méně hluku, to mají být hlavní výhody modernizace železniční sítě v české metropoli, na které se pracuje od druhé poloviny roku 2004.

"Jízdní doby mezi hlavním nádražím a Libní se zkrátí přibližně na polovinu. Zkrácení jízdních dob však není jediným přínosem celé stavby. Trať bude moderní a méně hlučná," řekla pro iHNed.cz Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Stavba s názvem "Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. - Libeň, Vysočany, Holešovice" je součástí závazné části územního plánu hlavního města Prahy. Výstavba  předpokládá vybudování dvou dvoukolejných tratí mezi Balabenkou (směr Holešovice a Vysočany) a Libní a železniční stanicí Praha hlavní nádraží, zachování dvoukolejného spojení mezi železniční stanicí Praha-Libeň a Masarykovým nádražím a zrušení dnešních nevyhovujících spojení po “Vítkovské trati” a ”Hrabovské spojce”.

Čtěte více

Koleje hotovy už v prosinci 

Projekt by měl být hotov do roku 2010. Investor stavby – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC) - však společně s dodavateli stavebních prací zkrátila termín dokončení celé stavby. "K 1. prosinci 2008 budou v provozu všechny koleje Nového spojení, v roce 2009 se stavba dokončí a odstraní i zařízení staveniště. V roce 2010 již nebude na Novém spojení žádná stavební činnost. Stavba bude stát 9,5 miliardy korun," řekla Kodysová.

První konkrétní rozhodnutí o modernizaci železniční sítě na území hlavního města Prahy podle ní padlo již v roce 1960. "Tehdy bylo vydáno vládní usnesení č. 28/60, kde pod bodem 4 bylo uvedeno Nové spojení jako jeden z úkolů závazné koncepce přestavby železničního uzlu Praha. Ale nikdy nebyly peníze ani dobrá vůle," vysvětlila Kodysová.

Platné územní rozhodnutí, po němž následovalo zpracování projektové dokumentace, podle níž se od 12. července 2004 Nové spojení staví, bylo vydáno až v roce 2000 (SŽDC ovšem vznikla až k 1. lednu 2003 - pozn. red.).

Pravidelný provoz z Vídně až do Prahy (dnešního) Masarykova nádraží byl zahájen 1. září 1845. Další pražská nádraží vznikala postupem doby (koncem 19. a na přelomu 19. a 20. století) tak, jak jednotlivé soukromé dráhy zaústily své tratě z různých směrů do hlavního města. Železniční tratě v Praze a propojení jednotlivých nádraží bylo během 20. století vnímáno jako zastaralé, kapacitně nevyhovující – pomalé. Od doby vzniku prakticky neprošly žádnou větší rekonstrukcí.