Po červnových parlamentních volbách v roce 2006 jsem byl jako kandidát ČSSD v jihomoravském kraji zvolen poslancem Parlamentu ČR. Vzhledem k volebnímu výsledku jsem upřímně doufal, že po vzájemné dohodě lídrů dvou nejsilnějších politických stran dojde k sestavení vlády důstojné pro naši zemi.
Události, které však následovaly, jako třeba uplatňování presumce viny, byly jasným projevem pokračování praktik a postupů po vzoru tzv. "Kubiceho zprávy" a pro mě byly natolik nepřijatelné, že jsem vystoupil z ČSSD.
Snaha ČSSD o vytvoření vlády s KSČM mě vedla k rozhodnutí podpořit trojkoaliční projekt, neboť jsem byl přesvědčen, že v zájmu spravedlivého politického soupeření v demokratické zemi má vládu sestavovat vítězná strana voleb. Následně jsem v souladu s tímto přesvědčením podpořil vládu Mirka Topolánka, kterého si jako člověka velmi vážím.
Vývoj politické situace bohužel ukazuje, že vláda, vzniklá na hlasech několika "přeběhlíků" (ač se s tímto názvem neztotožňuji a neztotožňuji s ním ani své kolegy), není příliš silná na stabilní vládnutí. Razantní společenské reformy, které jsou v zájmu České republiky, jsou vzhledem k situaci v parlamentu těžce prosazovatelné.
Do PSP ČR jsem kandidoval ze svého nejlepšího přesvědčení, chtěl jsem být užitečný a důstojně reprezentovat. Krok, který jsem následně učinil, spousta voličů odsoudilo, nicméně je i mnoho těch, kteří mě podporovali.
Po dlouhých úvahách jsem učinil rozhodnutí, že rezignuji na mandát poslance PSP ČR.
Rezignací na mandát poslance PSP ČR chci otevřít prostor pro jednání lídrů ODS a ČSSD. Svým dalším setrváváním bych prodlužoval politickou nestabilitu, což není v zájmu České republiky s ohledem na předsednictví EU.
Přijměte prosím moji omluvu, není v silách jednotlivce vyřešit či změnit současnou politickou situaci.
