Skupina mladých architektů navrhuje vznik nové městské části hlavního města - Praha 0. Tvořily by ji nábřeží Vltavy a řeka, kde by kotvil systém plovoucích pontonů se sportovišti, školkami, parky a třeba i kostelem. Celá takzvaná náplavka by tak výrazně ožila.

"Rádi bychom se zbavili nekulturních a předražených občerstvení, parkovišť a podivných dřevěných objektů na jinak atraktivním vltavském nábřeží," říká člen architektonického studia edit! Ivan Boroš.

Za své řešení obdrželi koncem května čestné uznání na pražské mezinárodní architektonické soutěži Skanska: Bridging Prague Award. "Jednalo se o ideovou soutěž, která měla ukázat, co by se mělo změnit a hlavně jak," říká členka týmu edit! Lenka Míková.

"Většina lidí si totiž nedokáže představit, jak by změny měly vypadat, dokud nějaký návrh nevidí na papíře. Ví, že je něco špatně, ale jasnou představu nemá," doplňuje ji kolega Vítězslav Danda.

Soutěž byla zaměřená právě na hledání koncepce, jak originálně využít nábřeží Vltavy v Praze od Železničního mostu na jihu po Libeňský most na severu.

Ze 108 návrhů z celého světa vyšel jako vítěz kanadský architekt Pete North, který propojil pražské parky a Vltavu do řetězce vzájemně navazujících prostor.

Porota ocenila, že prakticky nic nového nestaví, ale snaží se posílit odpočinkový charakter prostor u řeky. Třeba Negrelliho viadukt vidí jako newyorský park Highline a zároveň navrhl propojení se Stromovkou a Výstavištěm.

Město na řece

Svým způsobem výjimečný však byl návrh oceněného čtyřčlenného česko-slovenského týmu edit!

Nesoustředil se jen na vize, ale i praktické problémy spojené s oživením nábřeží - jednání s magistrátem či jednotlivými městskými částmi. Právě to, že řeku a její okolí nespravuje jeden úřad či organizace, vnímají architekti jako největší problém. Proto architekti navrhují vznik Prahy 0, čímž by se podle nich veškerá jednání zjednodušila.

"Naše idea je taková, že by si sami Pražané zvolili správní radu nové Prahy 0, která by schválila regulační plán využívání Vltavy a navazujících ploch. Tím, že je nyní správa řeky a nábřeží oddělena, chybí tendence něco řešit a společně se domluvit," míní čtvrtý člen studia Juraj Calaj.

Málo využívaný veřejný prostor u řeky by se podle nich mohl proměnit v kulturně-odpočinkovou zónu. V těsné blízkosti zastavěného centra města by se tak objevilo více zeleně a společenských zařízení.

Památkáři tlumí nadšení

Nadšení nad návrhem poněkud tlumí památkáři, kteří zastávají názor, že Vltava a historické centrum jsou už tak dost přetížené.

"Myslím, že naším společným zájmem je aktivity v Praze trochu decentralizovat," říká náměstek pro památkovou péči v Praze Ondřej Šefců. Úplně se však novým návrhům nebrání. "Náplavka se určitě nějak využít dá, ale musí se brát ohled na povodňové nebezpečí a zachování výhledu na pražské panorama," tvrdí Šefců.

Riziko povodní ale autoři nevidí jako zásadní překážku. "Jednotlivé pontony by šly oddělit a bezpečně odvézt do chráněného přístavu v Holešovicích. Dalším řešením, které se využívá běžně ve světě, ale je nákladnější, by bylo pevně ukotvit pohyblivá ramena, která by při povodních pontony jednoduše nadzvedla," vysvětluje Calaj.

Inspirace pro radní

Nápad studia edit! i dalších architektů, kteří v soutěži uspěli, však nemusí zůstat jen na papíře. Pražská radní Aleksandra Udženija uvedla, že magistrát chce už na podzim představit nový koncept náplavek.


null