Stavba dálnic na dluh, kterou hodlá v úterý vláda odstartovat, má v Evropě špatnou pověst. Takzvaná forma PPP projektů, tedy spolupráce státu a soukromníků, nevyšla už v Maďarsku, Polsku, Rakousku nebo na Slovensku.

První českou dálnicí, kterou mají postavit a zaplatit soukromníci, má být téměř devatenáctikilometrový úsek jihočeské D3 za zhruba 5 miliard korun.

"Zjednodušeně lze říci, že PPP je vždycky prodělek pro stát. Je to nevhodné skryté zadlužování státu," kritizuje odborník na dopravní plánování Petr Firbas. Právě on stojí například za iniciativou, která vyústila u soudu ve zrušení dopravních plánů Jihomoravského kraje.

Nevydařené projekty

Stavbu justičního areálu v Ústí nad Labem muselo ministerstvo spravedlnosti zastavit, nejsou na ni peníze. Studie stály ale už 40 milionů.

V Ústřední vojenské nemocnici v Praze měly vzniknout nové budovy, hotel a parkoviště. Za odstoupení od smlouvy stát zaplatil 170 milionů.

Zrušení nevýhodné smlouvy s izraelským investorem na stavbu D47 stálo v roce 2002 Česko 626 milionů korun. Smlouvu předtím uzavřel bez výběrového řízení kabinet Miloše Zemana.

Projekt spolupráce soukromníků a státu na D3 kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Stát za něj už zaplatil od roku 2003 nejméně 120 milionů a ministerstvo dopravy podle NKÚ neprokázalo výhodnost projektu. Opatrný je nyní premiér Petr Nečas, který varoval, že k zavádění projektů PPP je třeba přistupovat "s velkou opatrností."

Ministerstvo dopravy ale i přes varování úspěchu věří. "Může to být první vlaštovka, projekt je dobře připravený," říká ministr dopravy Pavel Dobeš.

Zřejmě nejhorší zkušenost mají s PPP projekty na silnici Rakušané. Když stavěli tamní dálnici A5, hned na začátku vycházeli z mylných počtů, kolik bude po nových úsecích jezdit aut. Stát potom musel peníze za nejezdící auta soukromníkovi draze doplácet.

Policisté v roce 2009 navíc zjistili, že peníze přes netransparentní PPP projekt skončily u neonacistické strany Joerga Haidera. Rakušané poté všechny další plány na PPP zmrazili.

Málo řidičů na soukromé dálnici mají i Poláci. Jde konkrétně o úsek A2 vedoucí z Varšavy do Německa. I tam se musela vláda dohodnout na kompenzacích pro soukromníka. Stejné problémy má i Maďarsko. PPP projekt tamní dálnice M1 z Budapešti na Vídeň zkrachoval, protože i po ní jezdilo málo aut. Stát musel nakonec dálnici draze vykoupit a mýtné na ní zrušit.

Výnosy bude muset stát doplácet

Všechny tyto zkušenosti mají paralelu s Českem. Ministerstvo dopravy už nyní ví, že na jihu Čech není intenzita dopravy tak vysoká, aby se z mýta investorovi za 30 let provozování zaplatila. Ministr proto počítá s doplácením z celkových výnosů mýta v Česku. Jak velká ale suma bude, ministerstvo nezveřejnilo.

Slováky stál nepovedený projekt dálnice D1 v přepočtu dvě miliardy korun. Dostavbu dálnice D1 se v roce 2010 nepodařilo dokončit, protože na projekt chyběly peníze.

Pokud vláda v úterý projekt D3 schválí, úsek mezi obcemi Bošilec a Borek by mohla soukromá firma začít stavět v roce 2014 a skončit v roce 2016. Stát tam už má pozemky vykoupené.