Souvislost kvality ovzduší se zdravotním stavem je podle vědců nepochybná. Server IHNED.cz proto porovnal počet úmrtí v Česku na nemoci oběhové soustavy, jako je například infarkt či mozková mrtvice, s množstvím prachových částic v ovzduší.

Epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR dává za příklad takového vztahu výzkum prováděný ve Spojených státech, který ukázal, že pokles koncentrací částice PM 2,5 mezi lety 2002 a 2007 přinesl prodloužení střední délky života o několik měsíců.

"Dlouhodobé epidemiologické výzkumy hovoří zejména o vlivu na výskyt kardiovaskulárních onemocnění," řekl v rozhovoru, který najdete níže. Upozorňuje však, že jde o záležitost dlouhodobou, poškození zdraví se totiž projevuje se zpožděním až po desítkách let.

O stejných rizicích hovoří i poznatky Světové zdravotnické organizace (WHO). Lékařka Eva Schallerová, která dlouhodobě usiluje o zlepšení ovzduší na Ostravsku, cituje zprávu organizace, jež zmiňuje mimo jiné souvislost s onemocněním aterosklerózou (kornatěním tepen), respiračními onemocněními nebo vliv na výsledky těhotenství.

V přehledné mapě si můžete prohlédnout průměrné koncentrace malých prachových částic za loňský rok.

Data o kvalitě ovzduší ČHMÚ, statistiky úmrtnosti ÚZIS ČR.

Podle výsledků jsou na tom nejhůře lidé v Karviné, v Ostravě a Novém Jičíně, kde roční průměrné hodnoty koncentrace částic dosahují 30–40 mikrogramů. Poněkud překvapivě se situace příliš nezlepšila v Teplicích a výrazně nad limit 10 mikrogramů se dostalo i Brno.

Následující graf ilustruje vztah mezi malými částicemi prachu a oběhovými chorobami. Hodnoty jsou opět za loňský rok.

Data o kvalitě ovzduší ČHMÚ, statistiky úmrtnosti ÚZIS ČR.

Můžete popsat, jaký mají prachové částice vliv na lidský organismus? Je tato souvislost potvrzená?

Dlouhodobé epidemiologické výzkumy hovoří zejména o vlivu na výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Počátkem letošního roku byla publikována zpráva ze Spojených států. Výzkum probíhal na 545 místech, kde mezi lety 2002 a 2007 došlo k poklesu koncentrace PM 2,5 o 1,6 mikrogramu. Díky tomu vzrostla střední délka života o několik měsíců. Částice PM 2,5 také zvyšují výskyt bronchitid u dětí a podobně.

Jakým způsobem účinky těchto látek vědci zjišťují a čím souvislost s poškozováním zdraví prokázali?

Vyhodnocují se epidemiologické studie, které spojují informace o znečištění a koncentraci látek s údaji o onemocněních a úmrtnosti. Pak také existují biomarkery, což jsou indikátory, jež sledují, zda dochází ke změnám v DNA.

Co konkrétně lidem hrozí, pokud budou dlouhodobě pobývat v lokalitách s vysokou koncentrací malých prachových částic?

Například částice o velikosti pod jeden mikrogram se dostávají i do krevního řečiště, čímž opět hrozí vznik kardiovaskulárních nemocí a celkové urychlení procesu stárnutí. Roli nehraje jen venkovní prostředí, ale i kouření a genetická výbava, každý je totiž jinak odolný. Citlivější jsou hlavně děti v předškolním věku, protože ještě nemají zcela vyvinutý imunitní systém.

Může vůbec obyvatel Česka riziku z těchto částic nějak uniknout?

Pokud jste v uzavřené místnosti, tam jsou koncentrace o 40 až 50 procent nižší, proto se při inverzi nedoporučuje větrání. Účinným řešením jsou čističky vzduchu, jejich hodnocení zatím není jednoznačné, ale pokud se pravidelně ošetřují, může to pomoci.

Pokud někdo žije v lokalitě s vysokou koncentrací prachových částic, měl by se raději přestěhovat?

Rady k přestěhování k ničemu nevedou, může si to dovolit jen někdo. Člověk má nárok žít v čistém ovzduší, a to je otázka limitů. Například v ostravských Radvanicích dosáhly limitu stanoveného pro určitý počet dní v roce už koncem února. Měly by vzniknout podmínky ke zlepšení, jako je tomu v západní Evropě, kde mají také problémy například s dopravou, ale ne s topeništi a průmyslem. Staví nás to po bok rozvojových zemí.

Navíc poškození zdraví se neprojevuje hned. V 90. letech měli muži i ženy v severočeských pánevních oblastech o dva roky nižší střední délku života, než byl průměr. Ten rozdíl přes celkové zvýšení střední délky v těch oblastech zůstal, z toho se dá odvodit, že si ti lidé v sobě indukované poškození nesou a předávají to i dalším generacím.