Benzoapyren, látka v ovzduší, která vzniká při nedokonalém spalování, je podle vědeckých výzkumů velkým nebezpečím pro malé děti i těhotné ženy, respektive vývoj jejich plodu. Přesto je v Česku stanovený limit na většině území dlouhodobě překračován.

Za vysokou koncentraci mohou hlavně kotle v domácnostech, výfukové plyny z dieselových motorů a místy i exhalace z průmyslových podniků. Roční limit stanovený na 1 nanogram loni několikanásobně přesáhla látka v Karviné a Ostravě, o moc lépe však na tom nejsou ani v Kladně a na Praze-východ.

Jak uvádí epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, ke genetickým změnám dochází při dlouhodobém působení již právě od jednoho nanogramu.

Na mapce si můžete prohlédnout koncentrace benzo(a)pyrenu v roce 2012. Měřicích stanic je ale zatím v Česku nedostatek.

Data o kvalitě ovzduší pocházejí z měření ČHMÚ.

Dopady na lidské zdraví se přitom u benzoapyrenu projevují nejen v dětství, ale i se zpožděním ve středním věku.

"Jednak jde o nitroděložní růstovou retardaci, která vyvolává funkční změny, což se projevuje u jedince ve vyšším věku například kardiovaskulárními onemocněními nebo cukrovkou. Prokázaná je také zvýšená nemocnost v prvních letech života dítěte a celkové dopady na jeho vývoj," uvádí k tomu doktor Šrám.

Tím to ale nekončí. Práce z polského Krakova ukazují u dětí na souvislost zvýšených koncentrací látky s onemocněními dýchacích cest, některé další, třeba vědců z USA, i na ovlivnění psychiky a IQ.

Odstrašujícím příkladem jsou Radvanice

Na vzniku benzoapyrenu se v některých oblastech Česka kromě dopravy výrazně podílí i hutní výroba. "V ostravských Radvanicích jde o 10 nanogramů. Přitom v podobných lokalitách v Kanadě se hodnoty pohybují kolem 1, z čehož vychází, že při použití moderních technologií se množství látky v ovzduší snižuje," tvrdí Šrám s tím, že ochota výrobců k modernizaci je podle něj u nás stále malá.

Vlivu prachových částic na lidské zdraví jsme se věnovali v předchozím článku:

Nemalý dopad ale mají i domácí kotle, v nichž lidé kvůli cenám energií spalují nekvalitní palivo. Za příklad dává doktor Šrám jihočeské Prachatice, kde se v posledních letech hodnoty benzoapyrenu zvýšily patrně právě kvůli topení. Exministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), který sliboval výrazná zlepšení především v Moravskoslezském kraji, již zahájil program na výměnu kotlů. V rámci něj však mohou lidé znovu instalovat kotle spalující uhlí. Je tedy otázkou, jestli bude mít nějaký úspěch.

Cestu, kudy by se mohla alespoň část republiky vydat, potvrzuje i graf. "Studie ukázaly, že na Teplicku pocházelo 60 procent znečištění z domácích topenišť. Když tam vláda uvolnila peníze na plynofikaci, tak se to výrazně projevilo snížením úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění," konstatuje Šrám. Nutno dodat, že kvůli zátěži z minulosti tam stále střední délka života zaostává za celorepublikovým průměrem.

Standardizovaná úmrtnost umožňuje srovnávat populace s různou věkovou strukturou.

Data pochází ze zjišťování ÚZIS ČR.

Problém je však i v samotném měření. Počet stanic, které sledují hodnoty benzoapyrenu, se podle ročenek Českého hydrometeorologického ústavu v roce 2012 oproti předchozím letům snížil na 35 míst. Měření navíc často probíhají jen v okresech, kde se očekává zhoršená situace, z řady lokalit tak data zcela chybějí.