Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) končí spolupráci s pražským protonovým centrem a začne klienty s rakovinou posílat na ozáření protony do Mnichova. ČTK to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Dosud se protony léčilo 53 pojištěnců VZP, z nich dvě třetiny v Praze. Pražské centrum nyní zdražilo, cena za ozařování stoupla na dvojnásobek mnichovské ceny. Smlouvu pražské centrum a VZP nemají, úhrada se dojednává za každého pacienta. Centrum od 1. října sjednotilo ceny pro všechny nesmluvní partnery a je jen vinou VZP, že smlouvu nemá, tudíž ztratila i dosavadní cenové zvýhodnění.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček(ČSSD) do sporu zasahovat nehodlá.

"V současné době je to ve stadiu patu. My bychom velmi rádi smlouvu uzavřeli v parametrech schválených správní radou VZP, protonové centrum ale zřejmě vyčkává, zda nedosáhne parametrů lepších, více se blížících smlouvě o smlouvě budoucí, kterou my odmítáme," řekl ředitel.

Němeček ČTK řekl, že primárně je řešení sporu na VZP, on do něj vstupovat nebude. Chápe, že když cena ozařování stoupla, bude VZP jako správný hospodář posílat pacienty jinam. Ministr věří, že potřebná péče bude zajištěna a že se časem podaří najít cenový kompromis, aby pacienti mohli být léčeni v ČR.

"To, že by za stávajících podmínek VZP poslala svého klienta do pražského centra, si téměř nedovedu představit, byť stoprocentně se to vyloučit nedá - muselo by jít o opravdu naprosto ojedinělý případ, kdy by pro léčbu v Praze hovořily jednoznačně zcela výjimečné medicínské důvody," doplnil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Se soukromým centrem, které vzniklo za 3,5 miliardy korun v areálu Nemocnice Na Bulovce, podepsal smlouvu o smlouvě budoucí v roce 2006 tehdejší nucený správce VZP. Po dobu 15 let zajišťovala centru každý rok 1600 pacientů za miliardu korun. Ročně přitom v ČR plynou na ozařování asi dvě miliardy. Letos v červenci arbitři neplatnost dokumentu potvrdili, čeká se ještě na vyjádření soudu. Správní rada VZP zatím schválila návrh smlouvy s úhradou ozařování do 50 milionů korun ročně, centrum ji odmítlo.

"VZP měla od roku 2006 garantovány nejlepší cenové podmínky, které však opakovaně odmítala. Vlastním rozhodnutím se ocitla v pozici nesmluvního partnera. Přitom nic nebrání uzavření standardní smlouvy," řekla ČTK mluvčí centra Iva Taťounová. Podle ní VZP pod vedením Kabátka otevřeně přiznala svoji neschopnost, když péči nezajistí v Praze.

VZP letos začala posílat klienty přednostně do pražského centra, aby si ověřila náklady. Vycházela i z argumentů, že pro české pacienty je to do Prahy blíž a výhodou je i to, že personál s nimi komunikuje česky.

Úhrada za klienty, které poslala VZP do pražského centra za posledního zhruba tři čtvrtě roku, vycházely v Mnichově na zhruba 550 000 korun za léčbu plus náklady spojené s pobytem v zahraničí, což je řádově navýšení o 100 000 korun. Za posledních šest klientů si ale Praha účtovala částky převyšující milion korun za každého, mezi 1,2 až 1,5 milionu korun, cena za jedno ozařování stoupla z 20 000 na 40 000 korun. VZP fakturu neproplatila a požádala o vysvětlení kalkulace, uvedl ředitel.

Ze všech pojišťoven má smlouvu s pražským centrem jen Vojenská zdravotní pojišťovna, její obsah obě strany tají. Tuzemští pacienti se tedy léčí mimo smlouvy. Centrum má smlouvy s některými zahraničními pojišťovnami, část se ale také léčí mimosmluvně. Například to byl i pětiletý Ashya, kterého rodiče odvezli z britské nemocnice do Španělska a vyjednali mu léčbu v Praze. Pražské centrum se tak dostalo na první stránky světových médií. Podle mluvčí centra i stoupl zájem o léčení pacientů z ciziny.

Podle Kabátka stoupl v posledním roce také zájem v Česku, lékaři více protonovou léčbu předepisují. Z původních jednotek pacientů jsou to ročně desítky, stále ale podle ředitele se nenaplňují očekávání centra ze smlouvy o smlouvě budoucí, že ročně budou pacientů z ČR tisíce.

Od července příštího roku by se mohla otevřít možnost uzavřít smlouvu pro všechny zdravotní pojišťovny. Němeček totiž chystá vůbec poprvé zařadit do seznamu výkonů hrazených z veřejného pojištění i deset diagnóz pro ozařování protonem. Mělo by jít o nádory v lebce, pánvi nebo kostech. Současně se musí doplnit do zákona o veřejném zdravotním pojištění podmínky pro úhradu léčby, vždy by ji schvalovaly týmy komplexních onkologických center.

"Když to bude ve vyhlášce, VZP automaticky to bere jako výkon hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Je jen otázka, zda pak bude dohoda o smlouvě, tedy zda se pražské centrum stane smluvním zařízením VZP, nebo ne," uzavřel ředitel.