Čtvrtstoletí od pádu komunistického režimu v někdejším Československu připomíná řada vzpomínkových akcí i happeningů po celé republice.

Od jedenácti hodin dopoledne probíhal na Národní třídě happening proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Pořádali jej členové platformy "Prezidente, odejděte!". Na demonstraci nazvané "Chci si s vámi promluvit, pane prezidente" dorazily tisíce lidí se symbolickou červenou kartou pro prezidenta. Na Národní třídě také po celý den probíhalfestival Díky, že můžem!-Korzo Národní, v rámci něhož lidé mohou navštívit výstavy, koncerty, kavárny či divadelní představení. 

Prezident Zeman odpoledne za pokračujících protestů odhalil pamětní desku k výročí listopadových událostí na Albertově, poté se zúčastnil slavnostního shromáždění a debaty v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Večer se na Václavském náměstí konal koncert Znovu 89. Podle pořadatele - Českého rozhlasu se na něm sešlo 20 tisíc lidí.

Organizátor dopoledního protestu Chci si s vámi promluvit, pane prezidente Martin Přikryl byl rád, že se akci podařilo zvládnout "bez nesmyslů a bez nadávek". Mezi transparenty byly ale i vulgární nápisy. Prohlášení, které organizátoři pošlou na Pražský hrad v podobě symbolické červené karty, kritizuje Zemanovo působení ve funkci prezidenta.

"My jsme použili metaforu se zaměstnáním. A podle nás pan prezident, který od nás dostal tu možnost být prezidentem, tak nepracuje dobře, nechodí do práce připravený, a když náhodou pracuje, nepracuje podle našich představ, tak jak by pracovat měl," řekl Přikryl v České televizi. Mandát, který dostal Zeman v přímé volbě, je podle něj silný, ale neopravňuje prezidenta k tomu, aby si čtyři roky dělal, co chce.

Spisovatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský měl červenou kartu připnutou na čepici. "Je to takzvaně červená karta na věčný časy proti Zemanovi. Já jsem seděl, že jsem rebel, takže jsem byl rebel za bolševika, tak proč bych nebyl teď," řekl Stránský.

"Já mám takový dojem, že to (Zeman) sám vyprovokoval, a snad vědomě," řekl k protestům předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který byl Zemanovým protikandidátem ve druhém kole prezidentské volby.

S červenou kartou protestovali také lidé v Brně na Malinovského náměstí, bylo jich asi přes pět set. Nelíbí se jim, jak prezident zastupuje Česko v zahraničí, jak hovoří o lidských právech i jak veřejně vystupuje v Česku. Na červenou kartu mohli lidé napsat vzkaz a vhodit jej do krabice, kterou organizátoři pošlou na Pražský hrad.

Zeman v době demonstrace se svými protějšky ze zemí visegrádské čtyřky a z Německa zahájil v Karolinu výstavu věnovanou 17. listopadu. Nejvyšší představitelé Slovenska, Polska, Maďarska a Německa do Prahy přiletěli z nedělních slovenských oslav listopadových událostí roku 1989.

Do pražských ulic ale vyrazilo také několik desítek podporovatelů prezidenta Zemana. Na pražském Klárově se sešli s transparenty jako "Miloši, jsme s tebou" nebo "Hanba pražské kavárně".

Babiš: Dnes by se nemělo demonstrovat

Po demonstraci se Národní třídy ujaly kapely a pouliční divadlo. Pořádá se tu jednodenní festival Díky, že můžem!-Korzo Národní. Po ulici proudí stovky lidí a poslouchají kapely u pódií nazvaných Pravda a Láska, u Národního divadla si prohlížejí časosběrný fotografický cyklus nebo se zastavují v improvizovaném rozhlasovém studiu, kde čtou mladí autoři svoji poezii.

K památníku na Národní třídě přicházejí lidé bez rozdílu věku, politici i rodiny s dětmi. Na zapálení svíčky či položení věnce se stojí dlouhá fronta. Někteří lidé mají na klopách připnuté trikolory nebo takzvané placky s portrétem někdejšího disidenta, vůdce sametové revoluce a prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. 

 Mezi prvními z politiků přišli k památníku zástupci hnutí ANO a ČSSD. "Listopad 89 byl důležitý a hlavně pozitivní okamžik v našich dějinách, přinesl nám svobodu a demokracii. A teď už všechno záleží jenom na nás," řekl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Česko podle něho potřebuje stát, který funguje ve prospěch obyvatel, dá lidem důstojnost a nebudou se v něm rozkrádat veřejné peníze.

Ministr financí Andrej Babiš připomněl, že tehdejší režim většina národa nenáviděla, ale jen málokdo se odvážil proti němu otevřeně vystoupit. "Myslel jsem hlavně na lidi, kteří byli schopni jít do vězení a bojovat za nás," řekl poté, co od památníku odcházel. Podotkl, že revoluce následně tyto lidi pohltila a vytratily se i jejich ideály.

Sobotka se s Babišem později shodli v České televizi, že výročí listopadu 1989 by mělo sjednocovat, ne rozdělovat. "Pokud dneska jsou organizovány demonstrace ve prospěch pana prezidenta, proti panu prezidentovi, tak je to špatně," řekl Babiš v České televizi.

Podle Sobotky byl Zeman prezidentem zvolen demokraticky v přímé volbě a lidé budou moci znovu rozhodnout, až mu uplyne jeho mandát. Prezident by měl spojovat a lidé mají právo demonstrovat a vyjádřit svůj názor, dodal.

Hned ráno přišel na Národní třídu i bývalý prezident Václav Klaus. "Pocity jsou vážné a myslel jsem na to, co unikátního se před 25 lety 17. listopadu stalo," uvedl.

Odmítl hlasy, které období po začátku takzvané sametové revoluce hodnotí negativně. "Určitě jsme základní transformaci naší země udělali úspěšněji, rychleji, klidněji a lidsky únosněji než všechny naše sousední země," poznamenal Klaus, který kromě prezidentského úřadu zastával třeba úřad premiéra či v porevoluční době post ministra financí.

Vajíčka trefila jiného prezidenta

O půl třetí odpoledne začal na pražském Albertově slavnostní akt, kdy prezident Miloš Zeman odhalil pamětní desku. Ta má připomínat, že právě z Albertova před pětadvaceti lety vyšel studentský průvod. Na prezidenta čekal na Albertově dav demonstrujících.

Svůj nesouhlas se současnou hlavou státu dávali lidé najevo na transparentech, hlasitým pískáním a voláním "Miloše do koše" nebo "Už jsme tady". V momentě, kdy prezident vstoupil na pódium, byl slyšet pouze hlasitý pískot a volání "Demisi" nebo "Hanba". Protesty znemožňovaly řečníkům promluvit. Proti Zemanovi občas z davu vyletěla vajíčka.

Jedno vajíčko omylem zasáhlo německého prezidenta Joachima Gaucka do spánku. Byl otřesen, ale v programu dále pokračoval. "Lidé, kteří tady byli před pětadvaceti lety, měli na rozdíl od vás odvahu," reagoval Zeman na protesty.

Polský prezident vyzval k tomu, abychom v časech, kdy máme svobodu, mysleli na ty, kteří svobodu nemají. Promluvil také německý prezident Joachim Gauck, který vyzval k připomínání všech, kteří v roce 1989 vyšli do ulic a bojovali za svobodu. Oba prezidenti také vzpomněli na Václava Havla. Prezident Maďarska János Áder ve svém projevu vyzval k minutě ticha za všechny oběti komunismu.

Posledním z hovořících byl slovenský prezident Andrej Kiska, ve svém krátkém proslovu zdůraznil, že dokud máme svobodu, nic není ztracené. Následně všichni prezidenti odhalili pamětní plaketu, zatímco dav skandoval "Zemane, odstup!" a "Nesahej na to!".

Další občanské iniciativy zorganizovaly na odpoledne do centra Prahy satirický průvod v karnevalových maskách. 

Nezapomnělo se ale také na listopadové události roku 1939. Shromáždění na připomenutí tehdejšího nacistického zákroku proti studentům se konalo u Hlávkovy koleje. "Názory, že demonstracemi si český národ v roce 1939 vlastně uškodil, jsou mylné. Pocházejí ze stejného soudku jako kritika pozdějšího atentátu na protektora (Reinharda) Heydricha. Všechny tyto postoje jsou velmi krátkozraké, protože ignorují dlouhodobé likvidační úmysly nacistů s českým národem," uvedl Štěch.

Prezident Miloš Zeman spolu s ostatními prezidenty po čtvrté hodině zamířili na debatu na půdě Právnické fakulty UK v Praze. Zeman v úvodní řeči nešetřil slovy díků. Zaprvé děkoval Polákům, "že to vše začali", také Maďarům a východním Němcům. Vyzval ke vzdání cti těm, kteří "bojovali v době, kdy odvaha nebyla levná". Po úvodních projevech všech prezidentů následovala debata. Studenti se ptali například na situaci na Ukrajině.

Pád komunismu připomněli koncert i mše

Se setměním se v ulicích velkých českých a moravských měst objevil lidský světelný řetěz, akci Světla pro svobodu aneb Svíčky pro oběti komunismu pořádá platforma Bez komunistů.cz. Svíčky měli zapálit také lidé v New Yorku, Paříži či Londýně.

Mezi večerní akce patřil neformální sraz všech stávkujících studentů DAMU z roku 1989, který se má uskutečnit v dobové atmosféře konce 80. let. Na Václavském náměstí, které bylo před 25 lety hlavním dějištěm všech demonstrací, proběhl koncert s názvem Znovu 89 k připomenutí událostí sametové revoluce. Vystoupili například Lenka Dusilová, Dan Bárta či Jaroslav Hutka, akce přilákala podle odhadů 20 tisíc lidí.

V Národním divadle se uskutečnilo předání Cen Paměti národa, na které bylo nominováno dvacet odpůrců komunistické totality z pěti středoevropských zemí.