Premiér Petr Nečas prezidentovo nečekané rozhodnutí bez váhání spolupodepsal, aniž si nechal zjistit, jaký bude mít amnestie dopad. Úplně tím podle Rychetského rozboural způsob, jak se o amnestiích rozhodovalo už od první republiky: když prezident přišel s myšlenkou amnestie, premiér ji pak s ministrem spravedlnosti v předstihu doladili.

HN: Velmi intenzivně se nyní řeší otázka prezidentovy amnestie a to, zda premiérův podpis pod ní je pouhá formalita, nebo to znamená, že nese spoluodpovědnost. Jak to vnímáte vy?

Jsem rád, že vaše otázka nesměřuje k rozhodnutí prezidenta Václava Klause z 1. ledna tohoto roku, kterým rozhodl o amnestii, ale že se ptáte v obecné rovině, jaký je ústavní model ve vztahu k rozhodnutí o amnestii. A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat. To je takový diletantismus, že jej může vyslovit jen někdo, kdo nemá ani tušení o historii institutu kontrasignace v Československé republice od roku 1920.