Bývalý prezident Václav Klaus není předsedou Národní rady pro vzdělávání, ale přípravného výboru, který by měl o budoucí podobě tohoto orgánu jednat. V rozhovoru s ČTK to upřesnil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Musí se mimo jiné stanovit, jak se bude předseda této rady vybírat. Velmi předčasné je podle ministra v současné době také hovořit o jejím budoucím složení. Informace Deníku, podle níž bude exprezident v čele národní rady, mezitím vyvolala nesouhlasné reakce. List na ní trvá.

V rozhovoru pro Deník ministr řekl, že chtěl vytvořit názorově pestrou radu složenou ze špičkových odborníků. "... do čela rady jsem vybral bývalého prezidenta Václava Klause, který razí ve vzdělávání trochu jinou teorii než já," uvedl podle Deníku Chládek. V rozhovoru pro ČTK to ale popřel s tím, že Klaus je šéfem jen přípravného výboru.

Proti jmenování Klause do čela rady se v pátek ohradili zástupci protikorupčních iniciativ Vraťte nám stát!, Nadační fond proti korupci a Veřejnost proti korupci. Zaslali ministru Chládkovi výzvu, ve které jeho rozhodnutí označují za velmi sporné. Své podpisy pod dopis připojili například Hana Marvanová, Olga Sommerová nebo předsedové zmíněných organizací.

Kritici: Jmenování Klause mladšího bychom pochopili

Úkolem orgánu, v jehož čele Klaus stojí, je připravit podklady pro zakotvení Národní rady pro vzdělávání do zákona. "Je to přípravný orgán k budoucí národní radě. Musíme si vyjasnit, jak bude její funkce vypadat," řekl ministr.

Deník však trvá na tom, že se s Klausem počítalo do Národní rady pro vzdělávání. Mluvčí ministerstva školství Klára Bílá prý jeho redakci ve čtvrtek poslala informaci se složením rady, nikoliv přípravného výboru. Také ministr Chládek údajně řekl, že je rád, že se Klaus stane prvním předsedou rady, sdělil Deník ČTK v reakci na dnešní vyjádření ministra.

List spekuluje, že ministr svá vyjádření změnil poté, co Klausovo jméno vyvolalo vlnu pochybností.

"Jsme překvapeni tím, kterého z Klausů si ministr Chládek vybral jako předsedu Národní rady pro vzdělávání. Bylo by srozumitelné, kdyby jím byl Václav Klaus mladší, jeho otec se však o vzdělávací politiku nikdy výrazně nezajímal. Připomeňme si například, jak celkem nepochopitelně chválil (někdejšího) ministra (Josefa) Dobeše, který málem zlikvidoval české školství," uvedl v oficiálním prohlášení Zdeněk Slejška, ředitel sdružení EDUin, které se dlouhodobě specializuje na oblast vzdělání.

Otevřenou výzvu ministru školství kvůli tomu adresovaly také občanské iniciativy Nadační fond proti korupci, Veřejnost proti korupci a Vraťte nám stát!.

"Ministr školství Marcel Chládek tímto svým osobním rozhodnutím legitimizuje odkaz Václava Klause, který je zvláště po jeho loňské prezidentské amnestii velmi sporný. Za tímto krokem se mohou skrývat i politické a obchodní zájmy Václava Klause ml., což nově zřízenou Národní radu pro vzdělávání diskredituje na samotném počátku její existence," uvedli zástupci iniciativ ve výzvě, kterou má ČTK k dispozici.

Přípravný výbor by měl do půl roku vytvořit konkrétní návrh, jak by měla Národní rada pro vzdělávání vypadat. Mělo by jít o nadstranický orgán, který zaručí kontinuitu vzdělávací politiky bez ohledu na to, kdo bude aktuálně v čele resortu školství. "Zkušenosti čerpáme také z Finska, kde podobný orgán funguje," uvedl Chládek.

V přípravném výboru jsou podle Deníku také rektoři Univerzity Karlovy a ČVUT Tomáš Zima a Petr Konvalinka, šéf školských odborů František Dobšík nebo zástupci hospodářské komory. Ministr ho plánuje ještě doplnit o odborníky na oblast mateřských a základních škol, řekl ČTK.

Legislativní úprava by měla popsat, jak se budou členové rady vybírat, a určit, zda budou mít nějaké funkční období, případně jeho délku.

"V rámci zákona by mohlo být ustanoveno, že tam například bude stabilně předseda České konference rektorů. Měli by se také do jednoho orgánu dostat zástupci různých odborných skupin, protože jich je hodně, což ztěžuje jednání," upřesnil ministr.

O budoucí podobě nebude jednat jen se členy přípravného výboru, ale také s politickými kluby zastoupenými ve sněmovně. Chtěl by, aby byla rada apolitická, ale je také možné, že by v ní jednotlivé politické strany měly své zástupce, dodal.