Vláda premiéra Jana Fischera, která je od pátku v demisi, nechá rozhodnutí o zvýšení plateb za státní pojištěnce na nové vládě. Jednání o této otázce, která by rozpočet zatížila dalšími asi 3,2 miliardami korun, kabinet přerušil na dva měsíce. Podle Fischera nelze tuto otázku vytrhnout z celkové diskuse o přípravě státního rozpočtu na příští rok.
Podle představ ministryně zdravotnictví měla platba stoupnout o 44 korun na 767 korun měsíčně, takže by tímto způsobem stát za rok do zdravotnictví poslal přes 55 miliard, tedy právě o 3,2 miliardy víc než letos.
Požadavek ministryně podporovali lékaři i zdravotní pojišťovny. Premiér a také ministr financí Eduard Janota dávali dosud najevo opačný názor.
Fischer dnes zdůraznil, že debata nad tématem byla velmi obtížná. Kabinet si je podle něj vědom toho, že pokud se nová vláda rozhodne platby zvýšit, ocitne se v časovém skluzu.
Předseda vlády v demisi také poznamenal, že podle jeho poznatků mají strany pravděpodobné budoucí vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věci veřejné, ke zvýšení vyměřovacích základů za státní pojištěnce spíše negativní stanovisko. Právě proto jim nynější kabinet chtěl umožnit vtělení této problematiky do širšího rámce jednání o podobně státního rozpočtu na příští rok.
S ekonomickými odborníky trojice stran jednal Fischer a jeho ministr financí Eduard Janota už dvakrát, další setkání mají naplánované na čtvrtek tento týden. Premiér dnes také uvedl, že naposledy by se jeho vláda měla sejít 12. července, příští týden kvůli státnímu svátku kabinet jednat nebude.
Ministryně Jurásková při předkládání materiálu upozornila, že bez zvýšení plateb státu za více než šest milionů státních pojištěnců, tedy dětí, důchodců či nezaměstnaných, se dostanou VZP a některé menší pojišťovny už v polovině roku 2011 do dluhů a nebudou mít dost peněz na zaplacení stejně kvalitní péče jako letos.
Příští rok bude mít zdravotní pojištění schodek osm až deset miliard, a kvůli tomu hrozí třeba odkládání plánovaných operací a omezování hrazení léků.
Zdravotní pojišťovny dostávají za zaměstnance měsíčně v průměru 2700 korun, podnikatelé platí necelých 1300 korun, osoby bez zdanitelných příjmů 1080 korun a stát dává za své pojištěnce 723 korun. Stát platí za 58 procent lidí, kteří však čerpají 80 procent péče. Podíl plateb státu v celkových příjmech zdravotních pojišťoven tvoří jen 22 procent.
Zdravotnictvím proteče ročně 240 miliard korun. Mezi lety 2003 až 2007 stouply výdaje pojišťoven o 35 procent, spoluúčast pacientů o 123 procent. S ekonomickou krizí klesl výběr zdravotního pojištění, letos ještě pokrývají pojišťovny výpadek z rezerv.
Podle představ ministryně zdravotnictví měla platba stoupnout o 44 korun na 767 korun měsíčně, takže by tímto způsobem stát za rok do zdravotnictví poslal přes 55 miliard, tedy právě o 3,2 miliardy víc než letos.
Požadavek ministryně podporovali lékaři i zdravotní pojišťovny. Premiér a také ministr financí Eduard Janota dávali dosud najevo opačný názor.
Fischer dnes zdůraznil, že debata nad tématem byla velmi obtížná. Kabinet si je podle něj vědom toho, že pokud se nová vláda rozhodne platby zvýšit, ocitne se v časovém skluzu.
Předseda vlády v demisi také poznamenal, že podle jeho poznatků mají strany pravděpodobné budoucí vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věci veřejné, ke zvýšení vyměřovacích základů za státní pojištěnce spíše negativní stanovisko. Právě proto jim nynější kabinet chtěl umožnit vtělení této problematiky do širšího rámce jednání o podobně státního rozpočtu na příští rok.
S ekonomickými odborníky trojice stran jednal Fischer a jeho ministr financí Eduard Janota už dvakrát, další setkání mají naplánované na čtvrtek tento týden. Premiér dnes také uvedl, že naposledy by se jeho vláda měla sejít 12. července, příští týden kvůli státnímu svátku kabinet jednat nebude.
Ministryně Jurásková při předkládání materiálu upozornila, že bez zvýšení plateb státu za více než šest milionů státních pojištěnců, tedy dětí, důchodců či nezaměstnaných, se dostanou VZP a některé menší pojišťovny už v polovině roku 2011 do dluhů a nebudou mít dost peněz na zaplacení stejně kvalitní péče jako letos.
Příští rok bude mít zdravotní pojištění schodek osm až deset miliard, a kvůli tomu hrozí třeba odkládání plánovaných operací a omezování hrazení léků.
Zdravotní pojišťovny dostávají za zaměstnance měsíčně v průměru 2700 korun, podnikatelé platí necelých 1300 korun, osoby bez zdanitelných příjmů 1080 korun a stát dává za své pojištěnce 723 korun. Stát platí za 58 procent lidí, kteří však čerpají 80 procent péče. Podíl plateb státu v celkových příjmech zdravotních pojišťoven tvoří jen 22 procent.
Zdravotnictvím proteče ročně 240 miliard korun. Mezi lety 2003 až 2007 stouply výdaje pojišťoven o 35 procent, spoluúčast pacientů o 123 procent. S ekonomickou krizí klesl výběr zdravotního pojištění, letos ještě pokrývají pojišťovny výpadek z rezerv.
