V mnoha evropských zemích přestávají proti nákazám zabírat antibiotika, řada mikrobů se stává proti nim odolnými. Takzvaná rezistence je vyvolána tím, že jsou antibiotika užívána příliš často a nesprávně.
Ministerstvo zdravotnictví si proto jako jednu ze svých priorit pro české předsednictví EU vybralo právě téma spotřeby antibiotik a odolnosti vůči nim. Na tiskové konferenci při příležitosti Evropského antibiotického dne, který připadá na úterý, to řekl ministr Tomáš Julínek (ODS).
"Antibiotika se nadužívají a často se podávají i u nemocí virových, kam nepatří," uvedl Julínek. Podle něj antibiotika vyžadují často i pacienti. Lékaři nebývají vždy ochotni vysvětlovat jim, že jsou tyto léky pro ně nevhodné, a raději je předepíšou, dodal.
Podle výsledků studií zaměřených na praxi v předepisování antibiotik tvoří nevhodná preskripce 50 až 80%. Antibiotika jsou velmi často používána pro léčbu lehkých, samoúzdravných infekcí, kdy podání antibiotika přináší minimální nebo žádný efekt.
Laktobacily neléčí, ale zdraví organismu podpoří
Zentiva kritizuje reformu. Musí zlevnit část léků
Lidé dostanou silné léky i bez receptu
Korupce ve zdravotnictví: Lékaři si za předepsání "správných" léků užívali v Egyptě
Antibiotika slouží k léčení bakteriálních, ne virových nákaz. Pro pacienty s nachlazením či běžnou chřipkou jsou proto nevhodná. Podle sedm let starého auditu ale asi 42 procent antibiotik předepsali lékaři právě na virová onemocnění.
I v případech správného podání antibiotika vzhledem k původci a onemocnění lékaři často určí nesprávné dávkování antibiotika nebo nevhodně zvolenou délku, po kterou má pacient antibitoika užívat. To všechno způsobuje zvyšování počtu rezistentních kmenů mikrobů.
Podle údajů z roku 2005 o odolnosti nákaz vůči penicilinu byla nejhorší situace ve Francii, Rumunsku a Bulharsku, kde dosahovala až 50 procent. Ve Španělsku, Portugalsku či Maďarsku se pohybovala mezi 10 až 25 procenty. Česko patřilo ke státům s odolností do pěti procent.
S odolností mikrobů proti antibiotikům bojovaly vždy především nemocnice. Zejména oddělení poskytující péči kriticky nemocným pacientům, s vysokou spotřebou antibiotik (JIP, ARO) byla vždy ohrožena tímto výskytem rezistentních kmenů mikrobů. Podle průzkumu z roku 2005 byla u nemocničních nákaz ČR ve skupině zemí s rezistencí mezi 10 až 25 procenty. Nejlepší byl stav ve Skandinávii, nejhorší ve Francii, Británii a na jihu Evropy. V
"V Evropě existují velké rozdíly. Česko patří k zemím s nízkým výskytem rezistence (odolnosti vůči antibiotikům). Pořád je u nás dostatek antibiotik k léčbě infekcí," uvedl primář oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák.
Mnohé země se snaží podnikat opatření, aby účinek antibiotik dál neklesal. Jedním z kroků je snížení spotřeby. K němu vede i osvěta jak mezi pacienty, tak i mezi lékaři. Právě Francie uspořádala před pár lety informační akci. Po ní se situace začala zlepšovat.
Ministerstvo zdravotnictví nyní chystá národní antibiotický program. Díky němu chce sledovat zacházení s antibiotiky i jejich spotřebu. Součástí by měla být i kampaň a vzdělávání lékařů.
Česko se do čela sedmadvacítky postaví v lednu. Vedení EU převezme po Francii, v pololetí ho předá Švédsku. Ministerstvo zdravotnictví se chce v době předsednictví soustředit kromě užívání antibiotik také na elektronické zdravotnictví a finanční udržitelnost péče.