Leky_a_nemoci__192x128_.jpg V mnoha evropských zemích přestávají proti nákazám zabírat antibiotika, řada mikrobů se stává proti nim odolnými. Takzvaná rezistence je vyvolána tím, že jsou antibiotika užívána příliš často a nesprávně.

Ministerstvo zdravotnictví si proto jako jednu ze svých priorit pro české předsednictví EU vybralo právě téma spotřeby antibiotik a odolnosti vůči nim. Na tiskové konferenci při příležitosti Evropského antibiotického dne, který připadá na úterý, to řekl ministr Tomáš Julínek (ODS).

"Antibiotika se nadužívají a často se podávají i u nemocí virových, kam nepatří," uvedl Julínek. Podle něj antibiotika vyžadují často i pacienti. Lékaři nebývají vždy ochotni vysvětlovat jim, že jsou tyto léky pro ně nevhodné, a raději je předepíšou, dodal.

Podle výsledků studií zaměřených na praxi v předepisování antibiotik tvoří nevhodná preskripce 50 až 80%. Antibiotika jsou velmi často používána pro léčbu lehkých, samoúzdravných infekcí, kdy podání antibiotika přináší minimální nebo žádný efekt.

Čtěte více:

Antibiotika slouží k léčení bakteriálních, ne virových nákaz. Pro pacienty s nachlazením či běžnou chřipkou jsou proto nevhodná. Podle sedm let starého auditu ale asi 42 procent antibiotik předepsali lékaři právě na virová onemocnění.

I v případech správného podání antibiotika vzhledem k původci a onemocnění lékaři často určí nesprávné dávkování antibiotika nebo nevhodně zvolenou délku, po kterou má pacient antibitoika užívat. To všechno způsobuje zvyšování počtu rezistentních kmenů mikrobů.

Podle údajů z roku 2005 o odolnosti nákaz vůči penicilinu byla nejhorší situace ve Francii, Rumunsku a Bulharsku, kde dosahovala až 50 procent. Ve Španělsku, Portugalsku či Maďarsku se pohybovala mezi 10 až 25 procenty. Česko patřilo ke státům s odolností do pěti procent.

S odolností mikrobů proti antibiotikům bojovaly vždy především nemocnice. Zejména oddělení poskytující péči kriticky nemocným pacientům, s vysokou spotřebou antibiotik (JIP, ARO) byla vždy ohrožena tímto výskytem rezistentních kmenů mikrobů. Podle průzkumu z roku 2005 byla u nemocničních nákaz ČR ve skupině zemí s rezistencí mezi 10 až 25 procenty. Nejlepší byl stav ve Skandinávii, nejhorší ve Francii, Británii a na jihu Evropy. V

"V Evropě existují velké rozdíly. Česko patří k zemím s nízkým výskytem rezistence (odolnosti vůči antibiotikům). Pořád je u nás dostatek antibiotik k léčbě infekcí," uvedl primář oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák.

Mnohé země se snaží podnikat opatření, aby účinek antibiotik dál neklesal. Jedním z kroků je snížení spotřeby. K němu vede i osvěta jak mezi pacienty, tak i mezi lékaři. Právě Francie uspořádala před pár lety informační akci. Po ní se situace začala zlepšovat.

Ministerstvo zdravotnictví nyní chystá národní antibiotický program. Díky němu chce sledovat zacházení s antibiotiky i jejich spotřebu. Součástí by měla být i kampaň a vzdělávání lékařů.

Česko se do čela sedmadvacítky postaví v lednu. Vedení EU převezme po Francii, v pololetí ho předá Švédsku. Ministerstvo zdravotnictví se chce v době předsednictví soustředit kromě užívání antibiotik také na elektronické zdravotnictví a finanční udržitelnost péče.