Krajské nemocnice a jiná zdravotnická zařízení přestaly od neděle vybírat regulační poplatky od pacientů. Ti se budou moci rozhodnout, zda kraj nechají, aby za ně poplatek uhradil, nebo ho zaplatí sami. V některých krajích protestují proti opatření krajské opozice, praktičtí lékaři nebo soukromá zdravotnická zařízení a lékárny.

Proti tomu, aby poplatky za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních hradily kraje je například opozice v kraji Vysočina. Podle jejího lídra Miloše Vystrčila (ODS) v kraji vzniknou dvě kategorie občanů.

Vedle těch, kteří bydlí v blízkosti krajských nemocnic a jejich lékáren, také ti, kteří bydlí mimo sídla těchto ústavů a dojíždět se jim nevyplatí. Podle Vystrčila vzniknou také dva typy zdravotnických zařízení - jeden dotovaný z kapes daňových poplatníků, druhý nikoli. Peníze určené na úhradu poplatků by kraj mohl použít třeba na sociální služby, uvedl bývalý hejtman Vystrčil.

Čtěte více:

Někteří pacienti však přesto poplatky platí. Například třetina pacientů dopoledne na Vysočině poplatky platila. Podobná situace v neděli vládla i v Královéhradeckém kraji.

Kraj Vysočina vyhradil na zaplacení poplatků za pacienty 80 milionů korun. "Mělo by to stačit, celková výše poplatků v našich zařízeních je kolem 72 milionů korun," řekl hejtmanův náměstek Vladimír Novotný (ČSSD). Každý z pacientů v kraji se může rozhodnout, zda úhradu 30, 60, a 90 korun za vyšetření, položku na receptu, pobyt v nemocnici a lékařskou pohotovost přijme od kraje jako dar, nebo ji zaplatí sám. Rada kraje uzavře s nemocnicemi příkazní smlouvy, na jejichž základě nemocnice vydá pacientům darovací smlouvu, v níž si každý vyplní jméno a adresu.

Pardubický kraj počítá s tím, že za hrazení regulačních poplatků za klienty svých zařízení utratí celkem 67 milionů korun, alespoň tolik vyčlenil z krajského rozpočtu. Kraj je bude poplatky kromě nemocnic platit i v dalších zdravotnických zařízeních, řekla krajská radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová (ČSSD). "Týká se to také námi zřizovaných příspěvkových organizací, hlavně léčeben dlouhodobě nemocných (LDN)," uvedla Tauberová.

Hašek: Administrativa bude zvládnutelná 

Také Jihomoravský kraj počítá s hrazením poplatků za pacienty ve svých zařízeních. Na tyto účely vyčlenil zatím 75 milionů korun, až intenzita využívání výhody a také rozhodnutí o poplatcích na celostátní úrovni ukážou, zda peníze budou stačit, nebo naopak zbudou.

Nové nakládání s poplatky nejvíc pocítí personál krajských nemocnic. Ředitelé se už nyní obávají zvýšené administrativy. Krajští radní ve čtvrtek rozhodli, že lidé budou muset darovací smlouvu podepisovat pokaždé, když by měli poplatek zaplatit. Podle hejtmana Michala Haška (ČSSD) to bude zvládnutelné. "Já nepovažuji ten systém za nějaký drakonický (...), že se zhroutí kvůli nějaké administrativě krajské zdravotnictví," řekl.

Ředitel kyjovské nemocnice Igor Kalix bere rozhodnutí jako fakt. "Pro nás to ovšem představuje celkem významnou administrativní zátěž. Budeme se snažit tuto zátěž nepřenášet na pacienty tak, aby ji nevnímali například prodloužením čekacích dob v čekárnách ambulancí," řekl Kalix.

Kraj bude poplatky proplácet nemocným i při vyzvedávání léků na recept v lékárnách krajských nemocnic. V regionu jsou čtyři. Podle radního Oldřicha Ryšavého (ČSSD) se ředitelé nemocnic na situaci připravují. Dají se čekat fronty lidí.

Jihočeský kraj počítá se sto miliony 

Zřejmě nejvyšší částku vyčlenil na úhradu poplatků Jihočeský kraj, a to celkem 100 milionů korun. Loni se totiž v krajských zdravotnických zařízeních vybralo na poplatcích 93 milionů korun. Každý z pacientů si může od února vybrat, zda chce za zdravotní péči zaplatit.

Největší nápor očekávají od pondělí nemocniční lékárny. "V lékárně pro pacienty očekáváme zvýšený provoz především v dopoledních hodinách, kdy si ambulantní pacienti vyzvedávají předepsané léky," uvedl mluvčí českobudějovické nemocnice Jan Dušek. Vysvětlil, že se nemocnice na změnu důkladně připravila, ale dopad zrušení poplatků zatím nedokáže zcela odhadnout.

Královéhradecký kraj vezme peníze na uhrazení poplatků z vlastních rezerv, kde má 50 milionů korun. Vedení kraje tvrdí, že to jeho hospodaření neomezí. Loni se na poplatcích v krajských zařízeních vybralo 50 milionů korun, kraj by měl ale letos platit méně. "Letos budeme poplatky platit jen 11 měsíců a omezení placení poplatků by měl přijmout i parlament," řekl Franc.

"Placení regulačních poplatků zatěžuje především chronicky a těžce nemocné, kteří již z tohoto důvodu většinou čelí složité sociální situaci," řekl hejtman Lubomír Franc (ČSSD). Každý obyvatel kraje se podle něj přitom bude moci rozhodnout, v jaké nemocnici se nechá ošetřit.

Lékárníci tvrdí: Dojde k diskriminaci 

Krok Královéhradeckého kraje se také nelíbí lékárníkům. V dopise hejtmanovi lékárníci uvedli, že placením poplatků krajem dojde k diskriminaci řady obyvatel kraje. Postup kraje je podle nich porušením rovného přístupu lidí ke zdravotní péči a porušením pravidel hospodářské soutěže. "Nemyslím, že někoho zvýhodňujeme," řekl k tomu hejtman Franc. V kraji je celkem 140 lékáren, z toho jen tři provozuje kraj.

Zubní pohotovost bude vybírat dál 

V Karlovarském kraji se budou od neděle uzavírat darovací smlouvy jak v ambulancích a odděleních tří krajských nemocnic, tak v lékárně karlovarské nemocnice. "Regulační poplatky budou za občany krajem hrazeny v Karlovarské krajské nemocnici a.s. včetně lékařské služby první pomoci, Léčebně dlouhodobě nemocných Nejdek, Územní zdravotnické záchranné službě Karlovarského kraje a Ústavní lékárně v areálu nemocnice v Karlových Varech," uvedla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

Poskytnutí finančního daru se nebude vztahovat na výkon zubní pohotovosti. "Tu vykonávají privátní lékaři a regulační poplatky jsou jejich odměnou za práci lékařské služby první pomoci," řekla krajská radní Berenika Podzemská (Doktoři). Poplatky nebude kraj za své obyvatele hradit ani v lékárně provozované soukromým subjektem v areálu nemocnice v Sokolově.

Náporu zákazníků v krajských lékárnách se obávají v Moravskoslezském kraji. "Od 1. února očekáváme zvýšený zájem zákazníků, kteří si přijdou vyzvednout léky na recept. Dvě výdejní místa budou určena na výdej léků na recept pro zákazníky, kteří budou chtít přijmout dar kraje. Třetí výdejní místo bude i nadále sloužit pro volný prodej," uvedl vedoucí lékárny v třinecké nemocnici Roman Stazsko. Dodal, že výdejní místo pro volný prodej bude nyní sloužit i pro ty zákazníky lékárny, kteří nebudou chtít dar kraje přijmout nebo jsou od regulačních poplatků osvobozeni. Nemocnice už rovněž navýšila zásoby léčiv.

"Výdejní místa v lékárně budou přehledně označena. Věříme, že se nám náročnou situaci podaří zvládnout bez zbytečných problémů," doplnila mluvčí třinecké nemocnice Lenka Franková.

Úplné zrušení poplatků v Senátu neprošlo

Senát ve středu jednal o návrhu zákona z dílny ČSSD na úplné zrušení poplatků ve zdravotnictví, který už v prosinci schválila sněmovna. V Senátu ale návrh neprošel. 

Více o návrhu na omezení poplatků, který schválil Senát

Senátoři nakonec souhlasili pouze s omezením poplatků. Za ambulantní ošetření u lékaře by tak neměly platit děti do 18 let, jim a seniorům by se měl snížit roční ochranný limit na platby ve zdravotnictví z pěti tisíc na polovinu.

Se stejnou úpravou, jakou schválil ve středu Senát, počítá i nová ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová a návrh má i podporu koalice.

Jediným váhajícím je zatím lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Zákon, který tedy Senát vrátí do sněmovny v upravené podobě, v jaké jej ve středu schválil, má šanci na přijetí i v Poslanecké sněmovně.

Související