Lékař Jan Hnízdil tvrdě kritizuje korupční praktiky farmaceutických firem, které podle něj začínají už ve chvíli, kdy dává firma doktorovi úplné maličkosti. Jako je třeba razítko.

"Když jsem před 10 lety dělal ještě na poliklinice na Karlově náměstí, tak mi firma dala razítko s názvem jejího léku a já jsem byl šťastný, že nemusím předepisovat léky ručně. Pak jsem se díval po měsíci do výkazu a zjistil jsem, že jsem dal lék spoustě lidí, kteří ho vůbec nepotřebovali," řekl zhruba před rokem v rozhovoru pro HN Hnízdil.

Server iHNed.cz přinesl v pondělí jako první zprávu, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dal pokutu 750 tisíc korun farmaceutické firmě Actavis za to, že platila pobyt lékařů v Egyptě. Tentýž den Česká televize přinesla záběry natočené skrytou kamerou, na nichž se lékařka v rozhovoru s fiktivní reportérkou přiznává, že bere od jiné firrmy úplatky. 

Na zkušenosti s korupcí u lékařů jste se ptali Jana Hnízdila.

Hnízdil, který vystudoval Karlovu univerzitu a v minulosti působil mimo jiné jako vedoucí lékař rehabilitačního oddělení Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, je znám také jako specialista na problematiku dopingu a sportovní zátěže.

Dotazy se z technických důvodů mohou zobrazovat se zpožděním.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda problém korupce u lékařů není spíše problémem chápání a nastavení zdravotnické péče jako obchodní činnosti a tudíž snahou podnikatelského subjektu o tvorbu co nejvyššího zisku, než péče o zdraví pacienta ? Zda tu nejde o systém jako takový, ve kterém stát přesouvá odpovědnost v podobě nadosobního etického chování na jednotlivé lékaře a zavírá oči a tiše toleruje rizika plynoucí z porušení těchto morálních zákonů ? Děkuji za odpověď, Alžběta B. ( pacient poškozený lékařskou péčí )
Jan Hnízdil
Problém jste popsala naprosto přesně, jde skutečně o to, že systém zdravotnictví je výkonový a soustředěný na zisk. A systém medicíny je zase soustředěný více na léčení chorob než na uzdravování lidí. To vytváří nesmírně nebezpečnou situaci, kdy nadměrná medicínská péče začíná stále více ohrožovat lidské zdraví. Problém korupce je jen nedílnou součástí takto nastaveného systému zdravotnictví i medicíny.
Čtenářský dotaz
Není třeba si dělat iluze, že tohle je vyjímka, osobně myslím že spíše rybka v opravdu velkém rybníku. Zdělíte prosím kolik podobných nabídek jste dostal během své praxe, případně během posledního roku?
Jan Hnízdil
S jistotou nejde o výjimku, je to skutečně problém celého systému medicínsko-farmaceutického komplexu, tedy propojení medicínských špiček, farmaceutických firem a zdravotnických institucí. V rámci tohoto systému proto nemá problém korupce žádné řešení. Jedinou možností je zásah zvenčí, tedy bohužel konání protikorupční policie tak, jako tomu v uplynulých letech bylo v Itálii nebo v současné době v Německu, kde je vyšetřováno asi 2 800 lékařů. Osobně jsem byl konfrontován s většinou korupčních praktik farmaceutických firem počínaje drobnými dárky a pozváními do luxusních restaurací. Časem jsem ale zjistil, že nevědomě nebo podvědomě předepisuji léky dotyčné firmy i pacientům, kteří je vůbec nepotřebují. Zhruba před 10 lety jsem proto všechny kontakty s farmaceutickými reprezentanty ukončil a svoje selhání popsal a zveřejnil. Od té doby jsem žádnou nabídku nedostal a žádný farmaceutický reprezentant mě nekontaktoval.
Čtenářský dotaz
Pane doktore, jak vysoký je podle Vás podíl úhrad lékařům zdravotními pojišťovnani, za pacientům-pojištěncům neposkytnuté léčebné úkony, resp."předražené" úkony? Jaký efekt omezení této praxe by podle Vás měla aktivní spoluúčast pacienta-pojištěnce na kontrole úhrad, podobně tak, jak to je nedílnou součástí v každém jiném plnění, v jiných pojištěních? Je podle Vás do systému úhrad ze zdravotního pojištění implikovatelná obvyklá praxe kontrolní spoluúčasti pacienta-pojištěnce tak, jako je v pokročilejším zahraničí? Děkuji Vám za odpovědi. JM
Jan Hnízdil
Vaší otázce ne zcela rozumím, je však jisté, že se různé motivační praktiky farmaceutických firem a výrobců zdravotnické techniky zásadním způsobem promítají do cen léků a produktů a zvyšují náklady zdravotních pojišťoven, aniž by to pacient mohl jakýmkoli způsobem ovlivnit, přestože je konečným plátcem. Podle střízlivých odhadů Transparency International nás stojí korupce v České republice nejméně 20, spíše ale 40 miliard korun. Nezdá se, že by tato částka některou ze zdravotnických institucí znepokojovala. Mají zjevně jiné zájmy a starosti, např. vášnivé diskuse o regulačních poplatcích.
Čtenářský dotaz
Nátlak farmaceutických firem - úplatky a tzv. výjezdní zasedání lékařů je veřejně známá věc, která je jasná každému,kdo jen trochu do dění kolem medicíny vidí. Není tohle jen takový mediální bum, který "předhodil" lidem exemplárně jednu "drzejší lékařku" (takových jsou stovky možná tisíce) a zviditelní se na tom pár lidí? Tím dle mého vše skončí a smete se pod pokličku. Někdo přece léčit musí, NE? Bylo by možná lepší, udělat legislativní úpravy, které to mohou značně omezit. Řeči nikam nevedou. Děkuji za odpověď
Jan Hnízdil
Souhlasím s Vámi, případ paní doktorky není špičkou ledovce, nýbrž ukázkou korupce na té nejnižší úrovni. Mnohem nebezpečnější je "vzdělávání" medicínských špiček na kongresech v exotických zemích na náklady farmaceutických firem. Nejedná se totiž o skutečné vzdělávání, nýbrž o vymývání mozků, během kterého jsou lékaři vychováváni k předepisování určitých léků. Po návratu z kongresu pak svoje "zkušenosti" přenášejí do medicínské praxe, publikují, ovlivňují klinické studie, rozhodují o pozitivních listech a způsobu vzdělávání mediků. K poctivým lékařům v terénu se pak dostávají zkreslené informace, které si nemohou ověřit. Podle údajů ze Spojených států je nejméně polovina autorů vědeckých studií motivována zájmy farmaceutických firem. Řešením je naléhavé zavedení právní úpravy, která by toto konání postavila mimo zákon, domnívám se ale, že ani tato úprava problém neřeší v situaci, kdy neexistuje politická vůle proti korupci tvrdě zakročit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, velice si Vážím toho, že se v dnešní době lhářů a zlodějů najde slušný člověk vystupující veřejně proti takovýmto praktikám, za Váš přístup Vám proto děkuji. Rád bych se zeptal, jakou formu konkurenčního boje farmaceutických firem navrhujete? Nyní jsou to úplatky, které firmy vyplací, ovšem je běžné z prodeje zboží vyplácet provizi, což je vždy velmi silnou konkurenční výhodou. Ať by ovšem byla provize vyplacená lékaři (což považuji za nepřijatelné) nebo nemocnici, vždy zde bude finanční tlak na to lék prodávat a prostor pro další loby. Nevyplácení provizí by pak ovšem byl zásah do fungování volného trhu. Máme zde tedy nepříjemný rozpor.
Jan Hnízdil
To, co sledujeme v přímém přenosu, je především fungování neviditelné ruky trhu v podmínkách péče o zdraví člověka. Ze zdraví se stalo zboží a z lékařů obchodníci, kteří jsou systémově motivováni k tomu, aby zdravotnického zboží vyexpedovali pokud možno co nejvíce. Jedním z motivačních prvků jsou i zmíněné provize za nasazení léku pacientovi. Podle mého názoru neexistuje jediný důvod, aby farmaceutické firmy jakýmkoli způsobem obdarovávaly nebo hostily lékaře. V každém případě se jedná o nebezpečnou korupci a obdarovaný lékař se stává svým způsobem dlužníkem farmaceutické firmy. Obětí tohoto spolčení je potom pacient, ale vlastně i celá medicína, která ztrácí důvěryhodnost. Zájmy medicínsko-farmaceutického komplexu a zájem pacienta se tak zásadním způsobem rozcházejí. Na tom nemohou nic změnit etické kodexy a emotivní prohlášení o boji proti korupci, které slyšíme z úst představitelů odborných společností, komory nebo farmaceutických firem. Skupina senátorů ve Spojených státech prosazuje zákon, který by farmaceutickým firmám ukládal povinnost zveřejnit veškeré platby plynoucí k lékařům v centrálním registru. K zavedení stejné normy vyzývá i Britská královská lékařská společnost. Pokud by byl u nás zájem proti korupci skutečně bojovat, měly by se zainteresované instituce shodnout alespoň na tomto minimálním kroku, který by ale zásadním způsobem celý systém zprůhlednil.
Čtenářský dotaz
Dobry den, co to mame za zdravotnictvi. Kdyz prijdu k lekari, pripadam si jako pytel organu, ktery prisel do opravny, ktery by udelal nejlepe, kdyby hlavu nechal pred dvermi, aby "lekari" neboli vypisovaci receptu do "leceni" rozumej postupovani podle navodu v lekarske kucharce, nemluvil. Kdy zacnou lekari jednat s pacientem jako s partnerem? Az bude financne doktoruv plat zaviset na spokojenosti konkretniho pacienta? Uz aby to bylo.
Jan Hnízdil
To, co popisujete, je reálný stav, na kterém ale nenesou vinu jenom lékaři. Objektivistická medicína skutečně považuje člověka za pytel orgánů a podobným způsobem s ním zachází. Je to fatální selhání vzdělávacího systému, který v podstatě žádným způsobem nezohledňuje psychické a sociální souvislosti pacientových obtíží. Tak nás to na lékařských fakultách naučili, tak to praktikujeme v našich ordinacích a takovým způsobem jsme si vychovali i naše pacienty. Většina z nich už ani od lékaře nečeká, že se bude zajímat o jejich osobní život, který s jejich nemocí souvisí a je překvapena, pokud se o to některý lékař snaží. Většina pacientů přichází do ordinace jako do servisu, u vchodu nadiktuje, co je potřeba opravit, odloží svoje tělo a pasivně vyčkává, až tým zdravotnických mechaniků závadu odstraní. To ovšem se skutečnou medicínou nemá nic společného. Pokud by měla proběhnout skutečná reforma, nestačí reformovat jen ekonomické toky zdravotnictví, ale současně i systém medicíny, který by lékaře motivoval k tomu, aby méně léčili a více uzdravovali.
Čtenářský dotaz
Osobne zdravotnictvi zatim, v 38letech, nepotrebuji, pravidelne daruji krev, ale z rodinnych zkusenosti jsem z pristupu zdravotniku smutny, nebot kazdy resi svoji specializaci a malo kdo premysli komplexne a resi zdravotni problem nemocneho lidsky. Rad prispivam tem kteri to potrebuji. Kdyz jedu vlakem koupim si listek. Kdyz potrebuji platit ucty platim ze sveho uctu u banky. Kdyz platim dane tak z meho prijmu. V cem je problem udelat kazdemu individualni zdravotni ucet at kazdy vidi, jak se svym zdravim hospodari? Ti kteri maji dedicnou nemoc, jsou po uraze nebo nejsou na tom financne dobre, tem necht dle jasnych pravidel prispivaji ostatni z fondu, ktery je transparentne vedeny. Ovsem Ti, kteri kouri, nadmerne pijou, zneuzivaji navykove latky a chovaji se ke svemu zdravi prokazatelne riskatne, necht plati vyssi castky pojistneho. Pokud si kazdy bude moci hospodarit se svym zdravotnim uctem, pak si pohlida, co a za kolik mu lekar/ka predepisuje. Pokud dale budeme sponzorovat socialisticko-populisticky system tak: 1) bude ve zdravotnictvi bujet korupce 2) nebude ve statnim zdravotnictvi rozdil mezi dobrym a spatnym doktorem 3) budeme jak ovce cekat, kdy se na nas dostane rada 4) budeme muset platit privatnim doktorum, kteri se chovaji lidsky a reknou Vam kdy mate prijit Nemate, pane doktore Hnízdile, pocit, že český zdravotní systém a státní zdravotnictví je poslední baštou socialismu i po 20ti letech? Děkuji
Jan Hnízdil
Jakékoliv opatření, které by zdravotnický systém zprůhlednilo, zjednodušilo a zefektivnilo, je naprosto nežádoucí. Mohlo by totiž ohrozit astronomické zisky institucí medicínsko-farmaceutického komplexu. Podle mého názoru proto současný systém reformovatelný vůbec není, což jen potvrzuje skutečnost, že se panu ministru Julínkovi nepodařilo uhájit ani tak okrajové, avšak v podstatě správné opatření, jako jsou regulační poplatky. Systém je tak obludný a prorostlý korupcí, že se s největší pravděpodobností vlastní vahou sám zhroutí. Je nejvyšší čas si uvědomit vážnost situace a ohrožení pacientů a začít budovat systém zcela nový, postavený na komplexním přístupu a kvalitním vztahu mezi lékařem a pacientem, kterému stávající systém nedává žádný prostor.
Čtenářský dotaz
Dobrý Den, máte odvahu odpovídat online po takovém článku. Různé formy úplatků, minidárečků a předcházení si lékařům jsou úplně běžná praxe. Vždy tomu tak bylo a bude, netřeba se čertit. Co je podle Vás ještě dárek a co už je úplatek? Například vitamíny zadarmo, je to úplatek? Co je třeba udělat, aby dárky doktorům nebyly na úkor peněz ve zdravotním systému? Děkuji
Jan Hnízdil
Netřeba se čertit, je třeba se bát. Motivování lékařů k preskripci léku totiž ohrožuje pacienty na zdraví i na životě. Korupce podle mého hlubokého přesvědčení nemá žádný finanční limit a je lhostejné, jestli jde o reklamní tričko, razítko, pozvání na večeři a nebo kongres v exotické zemi. Ve všech těchto případech dochází k vážnému narušení vztahu mezi lékařem a pacientem. V etických kodexech a emotivních prohlášeních z dílny farmaceutických firem a lékařských spolků jsou ustanovení, která uvádějí, že: "farmaceutické firmy mohou platit účast lékařů na kongresech v exotických zemích s podmínkou, že exotické země nebudou příliš exotické, že pohoštění placené lékařům má být přiměřené a dárky nepříliš drahé". Dokonce se shodly na finančním limitu, do kterého by se korupce lékařů každoročně měla vejít. K tomu není třeba nic dodávat.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, pane doktore, ráda bych se zeptala, zda není známo, že by farmaceutické firmy prováděly sběr údajů o působení léků, předepisovaných např. těhotným v situaci pro kterou dosud není jeho bezpečnost prokázána klinickými testy. Uvedu příklad léku Macmiror čípky, který je běžně předepisován těhotným ženám v prvním trimestru těhotenství, přestože na příbalovém letáku je uvedeno, že bepečnost jeho podávání v prvním trimestru těhotenství není prokázána. Internetové diskuze jsou plné dotazů poplašených těhotných žen, které na toto poukazují, nejedná se tedy o ojedinělý případ. Není možné, že by tímto způsobem mohly farmaceutické firmy v podstatě provádět klinické testy na pacientech bez jejich vědomí a zadarmo? Děkuji.
Jan Hnízdil
Klinické studie dosud nevyzkoušených léků nebo tzv. post-marketingové studie léků již vyzkoušených jsou dalším velkým problémem a ohrožením pacientů. Mohu to doložit příkladem pacientky zařazené do experimentální biologické léčby Revmatologického ústavu. Ve chvíli, kdy se u této ženy objevily život ohrožující komplikace související s léčebným experimentem, ukázalo se, že ústav, který léčbu realizoval, neměl žádným způsobem zajištěnu péči o pacienty postižené případnými komplikacemi. Pacientka byla telefonicky odkázána na nejbližší spádové zdravotnické zařízení, které ovšem s léčebným experimentem nemělo žádné zkušenosti. V případě post-marketingových studií, které se týkají již registrovaných léků, nejde v podstatě o nic jiného, než o legalizaci plateb lékařům za to, že pacientům nasazují příslušné léky.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, myslíte, že je to standartní, že doktoři berou peníze za předepsané léky ? Kolik procent doktorů dle vašeho odhadu bere za předepsané léky ?
Jan Hnízdil
Z předchozích odpovědí vyplývá, že toto chování za standardní nepovažuji. Věřím, že drtivá většina lékařů je poctivá a problém korupce se týká jen nevelké skupiny, bohužel těch nejvlivnějších. Říkám jim "majitelé medicíny".
Čtenářský dotaz
Za zaklad, na kterem korupce v predepisovani leku stoji pokladam informovanost vyrobce a distributora o tom ktery lekar kdy ktery lek predepsal. Nemely by tyto informace byt dodavatelum nedostupne? Nemel by lekar mit zakazano tyto informace komukoli poskytovat? Dalsim problemem je propojeni lekaru a lekaren. A to nejen prime majetkove ci rodinne, ale predevsim dohody mezi lekari a lekarnami na provizich z predepsanych leku a pomucek. Vidite zde nejakou sanci jak tento "business" omezit?
Jan Hnízdil
Farmaceutické firmy mají nepochybně nejvíce informací ze všech subjektů, které se ve zdravotnictví pohybují. Získávají je buď přímo od spolupracujících lékařů formou výkazů, anebo je kupují od spřízněných lékáren. Zdravotnický systém stůně korupcí a sám se uzdravit nedokáže. Jedinou šancí bohužel je, aby se léčby ujala protikorupční policie. S ohledem na současné dění v kopané a ve vysoké politice se to však nedá očekávat.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak se díváte na možnosti řízené provokace ? Není to jediná možnost, jak změnit současné neutěšené poměry ? Předem děkuji za odpověď.
Jan Hnízdil
Drtivá většina důkazů o korupčních praktikách byla získána díky investigativním žurnalistům, kteří využívají mimo jiné i řízené provokace. Jen díky ní se v těchto dnech podařilo odhalit korupční systém, který 10 let fungoval u lékařky brněnské nemocnice. Podle mého názoru je proto účinné v krajních situacích jako je korupce lékařů ze strany farmaceutických firem využít i krajní možnosti jakou je řízená provokace.
Čtenářský dotaz
Jaké vybavení používáte pro ergospirometrická vyšetření? Používáte i telemtrický přenos dat?
Jan Hnízdil
Nepoužívám ani ergospirometrické vyšetření, ani telemetrický přenos dat.
Čtenářský dotaz
pracovala jsem jako lekarka na alergologii a o nabidkach firem vim sve. Zdedila jsem par pacientu po kolegyni a zjistila napr. naprosto neoduvodnene podavani cetirizinu (lek proti alergii) zdravym jedincum bez alergie vcetne neindikovanych navstev lekare (lekarka si je zvala jen proto, aby mela body, nalhavala jim, ze jsou nemocni. Podle me je toto jednani zela zjevne kriminalni. Nejhorsi je, ze soukromy lekar dostane penize od firmy za preskripci, posle pacienta do lekarny, se kterou ma smlouvu na obratu (tzn. cim drazsi leky predepise, tim si vsichi ucastnici vice namazou kapsu) atd. Tzn. lekar dostane penize 3x, od VZP, od firmy a od lekarny, ve ktere muze mit podil. Vsechno jsou to privatni subekty, takze stat nema moznost nic ovlivnit. Je mozno teto korupcni mafii utnout hlavu? Domnivam se, ze je lepsi socialisticke zdravotnictvi jako ve Svedsku. I tam ale lekarnik muze lek zamenit za jiny se stejnou ucin. latkou. Nebudou pak ale firmy uplacet lekarniky? Neposune se korupce jinam?
Jan Hnízdil
Mám naprosto totožné zkušenosti z vlastní ordinace a vnímám je jako velké ohrožení pacientů včetně členů vlastní rodiny i sebe samotného. Motivuje mě to k tomu, abych proti korupci vystupoval. Nelze očekávat, že nějaký ministr či vláda vymyslí zázračný recept proti korupci. Je na každém lékaři, aby si vážil stavovské cti a podle ní přistupoval ke svým pacientům. Zbytek bych ponechal na protikorupční policii.
Čtenářský dotaz
Za zaklad, na kterem korupce v predepisovani leku stoji pokladam informovanost vyrobce a distributora o tom ktery lekar kdy ktery lek predepsal. Nemely by tyto informace byt dodavatelum nedostupne? Nemel by lekar mit zakazano tyto informace komukoli poskytovat? Dalsim problemem je propojeni lekaru a lekaren. A to nejen prime majetkove ci rodinne, ale predevsim dohody mezi lekari a lekarnami na provizich z predepsanych leku a pomucek. Vidite zde nejakou sanci jak tento "business" omezit?
Čtenářský dotaz
Možná vám přijde, že dotaz je tzv. mimo mísu, ale mě by zajímalo, co si myslíte o neproplácení prvních tří dnů nemocenské a polpatcích u lékaře - jediném velmi nepopulárním opatření, které dokázalo vůbec mašinerii zneužívání lékařské péče a plýtvání léky alespoň ovlivnit, když jiný recept na regulaci "obchodu" s lidským zdravím a závislostí pacienta na lékaři a lékaře na zdravotních pojišťovnách, nikdo nedokázal prosadit. Zdravotnictví je systém, který má několik "pilířů" (lékaři, fakulty a fakultní nemocnice, nemocnice, ambulantní lékaře, obvodní lékaře, zubaře a gynekology, návaznost na instituty sociální péče, , zdravotní pojišťovny, ministerstvo), které ten ... ani není schopno popsat, natož jasně definovat problematická místa, usměrnit nebo řídit tok peněz. Resp. ať vymyslí cokoliv, okamžitě se vytvoří nové cesty, jak systém veřejného zdravotnictví vyždímat nebo rozkrást.
Jan Hnízdil
K neproplácení prvních tří dnů dovolené jasný názor nemám. K zavedení regulačních poplatků ano. Když je pan ministr Julínek poprvé prezentoval, řekl jsem mu: "Souhlasím s Vámi. Regulační poplatky mohou zabránit zneužívání medicínské péče a pacienty motivovat k aktivnějšímu přístupu v péči o vlastní zdraví. To je ale jenom jedna strana mince. Jak chcete, pane ministře, systémově motivovat lékaře k tomu, aby méně léčili a více uzdravovali?" Pan ministr se odmlčel a řekl, že tak těžkou otázku ještě nedostal. Pak dodal, že spoléhá na to, že regulační poplatky přimějí pacienty k tomu, aby začali lékařům klást zvídavé otázky a zlepšili tak vzájemnou komunikaci. S odzbrojující lehkostí tak přenesl výchovu lékařů ke komplexnímu přístupu na bedra pacientů.
Čtenářský dotaz
Dnes vydala ČTK zprávu, (kterou média ignorují) že firma Baxter, který nejdříve vyvinula vakcínu proti prasečí chřipce a za půl roku vypustila virus této chřipky ze svých laboratoří, neuzavřela s ministerstvem zdravotnictví ČR kontrakt na dodávky vakcín. Podle serveru TN.CZ nebyla firma Baxer, která vyrábí tuto vakcínu v Bohumile na Kolínsku, včas schopna zaručit, že je vakcína bezpečná a kdo ponese rizika za případné vedlejší účinky. V této souvislosti se jeví žaloba Jane Burgermeister proti firmám Baxter a Avir Green Hills Biotechnology kvůli výrobě a šíření vakcíny chřipky kontaminované ptačí chřipkou jako správná. Jak je možné, že po skandálním úniku vzorků virusu z firmy Baxer, tato firma u nás podniká? Nemyslíte si, že farmaceutické firmy by měly být kvůli možnému zneužívání více kontrolovány?
Jan Hnízdil
Váš dotaz by měl směřovat především ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Osobně považuji mediální kampaň ohledně prasečí chřipky za přehnanou, odvádějící pozornost od jiných závažných problémů našeho zdravotnictví jako je např. korupce.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Do jaké míry si myslíte, že je takto nezdravě projojena na farmaceutické společnosti samotná ČLK a další zdravotnické instituce a organizace, například WHO? Nechci zde šířit nějakou paranoiu, ale pokud otevřeně mluvíte o vlivu farmaceutického průmyslu na lékaře, pak tato implikace se sama nabízí. Děkuji za odpověď.
Jan Hnízdil
Tato implikace se skutečně nabízí.
Čtenářský dotaz
Na jedné diskusi zazněl názor: „tak ty doktory pořádně zaplaťte a nebudou to mít zapotřebí“. Já se s tímto názorem neztotožňuji s odkazem na případ ředitele ČEZu Alana Svobody a jeho dle mého nelegální obchodování s akciemi. Co si myslíte vy?
Jan Hnízdil
Ani já se s tímto názorem neztotožňuji. Bohužel, někteří lékaři popsané motivační praktiky nepovažují za korupci, nýbrž za v podstatě přijatelnou kompenzaci svého nevelkého platu. Na tom ale výše platu moc nezmění.
Čtenářský dotaz
Nesouvisí náhodou nepodepsání smlouvy na vakcíny proti chřipce s firmou Baxter a čekání na podpis smlouvy s firmou Novartis nebo G-S-K, s tím kdo dá více?
Jan Hnízdil
Nemohu se vyjádřit, nemám informace, na náhody nevěřím.
Čtenářský dotaz
Vážený pane doktore, vy jenom kritizujete( Vaše úvahy a Vaše kritika jsou hlavně na www.zdn.cz) a místo toho, abyste jste řekl, co je příčina korupce, tak odsuzujete následek.Na vrcholu korupce ve zdravotnictví ční přece Bc Šnajdr, (současný náměstek ministryně) od dob, co byl representant firmy Pfizer. Korupce by nebylo tolik, kdyby existoval pokladenský systém. Co pro to děláte? děkuji.
Jan Hnízdil
Já jenom kritizuji, co děláte vy?
Čtenářský dotaz
Podle mě nelze ve zdravotnictví mluvit o trhu - ten, kdo to celé platí (pacient) nemá k dispozici potřebné informace, takže se nemůže ani rozhodnout, která léčba je pro něj optimální (nehledě na to, že jedna věc je mít informace a druhá pak je správně vyhodnotit, což bez lékařského vzdělání podle mě dost dobře nejde). Potíž je ale v tom, že lékaři často pacienty neinformují o všech možnostech léčby. Lékař třeba pacientovi neřekne, že mu v léčení může pomoci pomůcka třeba za 500 Kč. Teď není důležité, jestli má nebo nemá být placená z pojištění (mimochodem, placená je, nicméně je v prodeji i volně) - jde o to, že lékař někdy ani neuzná za vhodné, aby tuto informaci pacientovi předal. Jaký systém tedy zvolit, aby lékař byl motivován poskytnout pacientovi optimální (tedy vyváženou, vzhledem k věku, zdravotnímu stavu, ceně a době léčby...) léčbu?
Jan Hnízdil
Nejúčinnějším lékem na popsané neduhy je kvalitní vztah mezi lékařem a pacientem. Pokud lékař zná pacienta a pacient lékaře, chovají k sobě vzájemnou úctu a důvěru, je riziko korupčních praktik nebo zneužívání informací v principu vyloučeno. Úkolem zdravotnictví by proto měla v první řadě být výchova lékařů ke komplexnímu přístupu a kvalitnímu vztahu k pacientům a vytváření systémových podmínek k tomu, aby se tento vztah mohl v praxi rozvíjet.
Čtenářský dotaz
Vazeny pane doktore, domnivam se, ze je na case pacientum priznat, ze se nejedna o nejakou jednu ci druhou "cernou ovci", ale ze jde o vcelku bezny jev - jen teto pani doktorce zustal v ruce ten "Cerny Petr"... Vsichni z branze to prece vedi...motivacni odmeny jsou ruzne - nekde jen tu a tam pozvani na veceri (zadna hruza), nekde darky (od drobnosti az po hodnotnejsi dary), pak radoby vzdelavaci zajezdy a nekdo si rekne rovnou o penize "na drevo". V tomto kontextu je zajimave se zamyslet i na motivaci odporu rady lekaru ke genericke zamene - malo kdy jde o racionalni a "evidence-based" pohnutky, casto to je jen iracionalni vira v "preparat"....ovsem nezridka ovsem jde o firemni motivaci k preskribci a zpetnovazebnou odmenu (to casto dava nejvetsi smysl)... Bohuzel neni vyjimkou, ze navsteva farm. reprezentanta vede nejen ke zmene za jiny LP se stejnou ucinnou latkou (to je bezna praxe a neni se fakticky v drtive vetsine pripadu ceho bat).... ale i k prevedeni pacienta na dlouhodobe terapii "strihem" na uplne jine lecivo se zcela jinou ucinnou latkou (mimo puvodni farmakologickou skupinu), coz je mnohem vice na povazenou a ne vzdy to je vyhodne pro pacienta... Rada lekaru otevrene rika, ze je uplne jedno jaky preparat se stejnou ucinnou latkou predepise (a v zasade maji pravdu) a o vyberu pak take rozhoduje M O T I V A C E. Tento stav je vysledkem nuloveho dohledu...nic vic, nic min...
Jan Hnízdil
Řada lékařů skutečně říká, že je jedno, jaký preparát se stejnou účinnou látkou předepíše, tak proč nesáhnout po tom, za který kyne provize. Tento názor je hluboce mylný, neboť vůbec nebere v úvahu subjektivní zkušenost a psychiku pacienta. Lék totiž nepůsobí jen účinnou látkou, tím nejcennějším lékem je důvěra pacienta v lékaře a v postup, který zvolil. Opakovaně jsem se setkal s případy, kdy pacient léta užíval na vysoký tlak lék, byl s ním spokojený a pomáhal mu. Pak jej ale jeho lékař bez jakéhokoliv vysvětlení vyměnil za lék se stejnou účinnou látkou od jiného výrobce, neboť k tomu byl finančně motivován. Pacient tento lék špatně toleroval, ale především tím úplně ztratil důvěru ke svému lékaři.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, můžete mi prosím jako sportovní lékař doporučit nějakou literaturu o běžeckém tréninku pro starší. Je mi 53 let a potřeboval bych poněkud jiné tréninkové metody než za mlada. Děkuji za odpověď.
Jan Hnízdil
Nejsem lékař sportovní, nýbrž občas sportující. Mohu Vám tedy jen doporučit, abyste se moc nehonil.
Související