Prasečí chřipka není smrtící zabiják, jak se mohlo zdát podle prvních zpráv o mrtvých z Mexika. Rozšíření viru v Česku, před kterým nyní varují úřady, a následná epidemie by přesto měly vážné důsledky.

Nemocnice se už začaly vážně zabývat možností, že pandemie dorazí i do Česka. Největší obavou, kterou dávaly najevo v anketě iHNed.cz, bylo, zda mají dost času: aby lékaře a sestry  jako rizikovou skupinu ochránily před nákazou a aby v nemocnicích měl kdo léčit pacienty.

Česko mezitím překročilo hranici dvou stovek nakažených. Ve čtvrtek byl potvrzen 201. případ, průběh onemocnění je však lehký a podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně dosud na novou infekci nikdo nezemřel.

Plány, které proti chřipce spřádají, jsou už úplně konkrétní. Například v nemocnici v Semilech by se lékaři museli dvakrát denně měřit teplotu a při prvních příznacích nemoci odejít domů. Nebo odborné ambulance v pražském Motole by přešly na nonstop provoz.

V Česku stovky nakažených 

Epidemie chřipky až dosud ve světě zabila bezmála 1500 lidí a v Česku kvůli ní do postele ulehly stovky pacientů. Podle Vilmy Marešové, vedoucí katedry infekčních nemocí IPVZ pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce, by její vzestup znamenal pro české nemocnice omezení příjmu pacientů s jinými diagnózami. "Nejen kvůli kapacitě, ale také kvůli tomu, abychom snížili riziko dalšího šíření viru. Nákaza se u chřipky šíří vzduchem," dodala Marešová.

V jednom se nemocnice shodují. Lékaři by především museli počítat s mnohem větším počtem přesčasů, než kolik mají dnes. "Musela by se posílit ambulantní složka a zvýšit počet lékařů v pohotovostních složkách, což je personálně i finančně vysoce náročné," uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. Nakažení některých pracovníků nemocnice by pak znamenalo další zátěž.

"Frekvence služeb se může zvýšit i z důvodů onemocnění ošetřujícího personálu, což považuji za velmi významné, máme například nedostatek sester," vysvětila za Bulovku Marešová. "Obáváme se všichni. Zdravotníci jsou vystaveni největšímu riziku nákazy a při velkém počtu pacientů, nárůstu přesčasových hodin se odolnost jedince významně snižuje a zvyšuje riziko onemocnění. Jedná se o stresový stav, který každého jedince a zvláště zdravotníka významně vyčerpá," doplnila v anketě.

Například nemocnice v Semilech v Libereckém kraji by se v případě chřipkové epidemie při ochraně personálu zaměřila kromě očkování a antivirotik i na přísnou kontrolu zdravotníků. "Zdravotnickému personálu bude doporučeno dvakrát denně si měřit tělesnou teplotu, a to ráno kolem 7 a odpoledne kolem 17 hodiny a sledovat svůj zdravotní stav. Je potřeba odhalit počátek případného onemocnění co nejdříve," uvedl ředitel nemocnice Jaroslav Krutský.

Podle jeho mínění je nutné "ulehnout do postele" již v období "banálních" projevů onemocnění.

Stále v práci 

I pro semilské lékaře by případná epidemie znamenala výrazný nárůst přesčasových pracovních hodin. "Největším problémem je otázka, jak všechno finančně 'utáhnout' – očkovací látky, antivirotika, prostředky osobní ochrany pacientů i lékařů. A to jak v případě reálné epidemie, tak v případě pouhé přípravy, aniž by k epidemii skutečně došlo," uzavřel Krutský.


Projděte si všechny odpovědi z nemocnic v anketě


Sedm otázek pro čtyři nemocnice

1. Jaká opatření chystá Vaše nemocnice pro případ vyhlášení epidemie tzv. prasečí chřipky (viru H1N1) v Česku?

2. Liší se nějak tyto plány od postupů pro epidemii sezónního chřipkového viru?

3. Jak se v případě chřipkové epidemie chrání před nákazou personál nemocnice?

4. Zvýšila Vaše nemocnice meziročně zásobu antivirotik použitelných při léčbě tzv. prasečí chřipky?

5. Znamenala by epidemie tzv. prasečí chřipky pro lékaře Vaší nemocnice výrazný nárůst přesčasových pracovních hodin?

6. Zvýšila Vaše nemocnice zásobu antivirotik použitelných při léčbě tzv. prasečí chřipky?

7. Má Vaše nemocnice v souvislosti s novou chřipkou obavy z nějakého konkrétního problému?

FN Bulovka

Vilma Marešová, vedoucí katedry infekčních nemocí

1. Jaká opatření chystá Vaše nemocnice pro případ vyhlášení epidemie tzv. prasečí chřipky (viru H1N1) v Česku?

Opatření při epidemii chřipky jsou stejné jako každoročně, problémem je pandemie – epidemie povšechně na všech kontinentech.

Akutní onemocnění vyžadující hospitalizaci – to znamená komplikovaná chřipka bude jako vždy přijímaná na infekčních klinikách a podle počtu nemocných se budou omezovat plánované hospitalizace na ostatních odděleních (plicní, interní a dalších) ve prospěch akutně nemocných, nebo s následnou bakteriální komplikací, jako je například zánět plic. Podobně se postupovalo i v době epidemie VHA (virová hepatitida A - žloutenka) v loňském roce. Pro reprofilizované oddělení bude vždy určen specializovaný infekcionista jako konziliář.

Nekomplikované případy chřipky, kterých je většina, budou ošetřovány svými lékaři a budou v domácím ošetření.

2. Liší se nějak tyto plány od postupů pro epidemii sezónního chřipkového viru?

Samozřejmě, rozdíl však je především v množství pacientů, kteří budou do naší nemocnice odesílání, někdy i z diagnostických rozpaků, bude muset být posílená příjmová ambulance a významně omezená konzultační činnost ambulance pro neakutní případy. Bude muset být posílená pohotovostní služba, podobně jako to bylo v roce 1968/69 s pandemickou hongkongskou chřipkou.

Bude omezen příjem pacientů s jinými diagnózami nejen z důvodů umístění pacientů, ale také ke snížení rizika jejich nákazy – nákaza se u chřipky šíří vzduchem.

3. Jak se v případě chřipkové epidemie chrání před nákazou personál nemocnice?

Každoročně probíhá na infekční klinice očkování proti chřipce, toto je nabízeno i dalším oddělením nemocnice. I letos se bude očkovat proti běžně cirkulujícím virům chřipky (trojvakcína), nemocnice dále požádala MZ (ministerstvo zdravotnictví) o zařazení zdravotníků do plánů vakcinace proti pandemické chřipce.

Důležité je dodržování základů hygienicko-epidemiologického režimu, mytí rukou před a po každém vyšetření pacienta, či manipulaci s biologickým materiálem, používání ústenek a jejich pravidelná výměna.

4. Zvýšila Vaše nemocnice meziročně zásobu antivirotik použitelných při léčbě tzv. prasečí chřipky?

Protichřipková virostatika jsou stejná pro všechny typy chřipky lidské i zvířecí, nemocnice požádala MZ o navýšení zásoby virostatika pro případ pandemie. Rozhodně nejsou indikována pro každého pacienta. Zbytečné používání protichřipkových virostatik u nekomplikované chřipky zvyšuje riziko nárůstů rezistence – neúčinnosti virostatika pro soby, kde jejich použití může být život zachraňující. Navíc jejich nasazení má význam do 48 hodin po začátku onemocnění, pak již průběh a komplikace neovlivní.

5. Znamenala by epidemie tzv. prasečí chřipky pro lékaře Vaší nemocnice výrazný nárůst přesčasových pracovních hodin?

Ano, znamenala. Jak jsem již uvedla, musela by se posílit ambulantní složka a zvýšit počet lékařů v pohotovostních složkách, což je personálně i finančně vysoce náročné. Frekvence služeb se může zvýšit i z důvodů onemocnění ošetřujícího personálu, což považuji za velmi významné, oddělení Bulovky mají nedostatek sester.

6. Změnila byste něco na postupu ministerstva zdravotnictví ve vztahu k nové chřipce?

Česko i Slovensko na rozdíl od sousedních států, například Rakouska a Německa, nemají dosud podepsán kontrakt na pandemickou vakcínu. Je zajímavé, že není využito zatím možnosti objednat vakcínu u výrobce, který připravuje vakcínu na území ČR.

7. Má Vaše nemocnice v souvislosti s novou chřipkou obavy z nějakého konkrétního problému?

Samozřejmě, že se obáváme všichni. Zdravotníci jsou vystaveni největšímu riziku nákazy a při velkém počtu pacientů, nárůstu přesčasových hodin se odolnost jedince významně snižuje a zvyšuje riziko onemocnění. Jedná se o stresový stav, který každého jedince a zvláště zdravotníka významně vyčerpá.

Fakultní nemocnice v Motole

Ředitel Miloslav Ludvík

Jaká opatření chystá Vaše nemocnice pro případ vyhlášení epidemie tzv. prasečí chřipky (viru H1N1) v Česku?

Nemocnice je připravena na zvýšený příjem jak dospělých, tak i dětských pacientů. Odborné ambulance jsou připraveny poskytovat péči 24 hodin denně. Do přípravy jsou zapojeni i specialisté z ORL, plicní kliniky, infekcionisté a anesteziologové. Máme připravena rezervní lůžka a zpracován pandemický plán popisující součinnost a časovou návaznost spolupráce jednotlivých klinik.

Liší se nějak tyto plány od postupů pro epidemii sezónního chřipkového viru?

Ano, liší se distribucí osobních ochranných prostředků (roušky, brýle, respirátory, rukavice) a navýšením množství desinfekčních prostředků.

Jak se v případě chřipkové epidemie chrání před nákazou personál nemocnice?

Vakcinací a ochrannými prostředky.

Zvýšila Vaše nemocnice meziročně zásobu antivirotik použitelných při léčbě tzv. prasečí chřipky?
Ano.

Znamenala by epidemie tzv. prasečí chřipky pro lékaře Vaší nemocnice výrazný nárůst přesčasových pracovních hodin?
Ano.

Změnil byste něco na postupu ministerstva zdravotnictví ve vztahu k nové chřipce?

Na postupu ministerstva zdravotnictví bych nic nezměnil, neboť je zcela v souladu s postupem WHO, což je nejdůležitější, protože jde o celosvětový problém.

Má Vaše nemocnice v souvislosti s novou chřipkou obavy z nějakého konkrétního problému?

Obavu má vedení nemocnice ze situace, kdy by pandemie prasečí chřipky udeřila v ČR dříve než by se podařilo vakcínou proočkovat personál nemocnice a mohl by při nemocnosti velké části zdravotnického personálu nastat problém při zajištění provozu.

Fakultní nemocnice Ostrava

Tiskový mluvčí Tomáš Oborný

Jaká opatření chystá Vaše nemocnice pro případ vyhlášení epidemie tzv. prasečí chřipky (viru H1N1) v Česku?

Fakultní nemocnice Ostrava má vypracován pandemický plán, který stanovuje postupy pro řešení pandemie. Svá opatření bude v případě vyhlášení pandemie chřipky koordinovat s pracovní skupinou Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR.

Liší se nějak tyto plány od postupů pro epidemii sezónního chřipkového viru?

V obou případech se jedná o chřipku, tzn., že opatření jsou obdobná, rozdíl může být pouze v počtu nakažených, rychlosti šíření epidemie, eventuálně mutaci viru.

Jak se v případě chřipkové epidemie chrání před nákazou personál nemocnice?

Personál nemocnice používá ochranné osobní pomůcky, dezinfekční prostředky s virucidním účinkem a dodržuje doporučení ze strany hygieniků.

Zvýšila Vaše nemocnice meziročně zásobu antivirotik použitelných při léčbě tzv. prasečí chřipky?

Antivirotika jsou v současné době pod kontrolou centrálních orgánů, pro tuto fázi má nemocnice dostatečnou zásobu.

Znamenala by epidemie tzv. prasečí chřipky pro lékaře Vaší nemocnice výrazný nárůst přesčasových pracovních hodin?

Toto nedokážeme odhadnout. Vše se v takovém případě odvíjí od počtu nakažených, navíc lékaři by v takovém případě byli přednostně očkováni.

Změnil byste něco na postupu ministerstva zdravotnictví ve vztahu k nové chřipce?
Ne.

Má Vaše nemocnice v souvislosti s novou chřipkou obavy z nějakého konkrétního problému?
V současné době ne.

Nemocnice s poliklinikou v Semilech

Ředitel Jaroslav Krutský

Jaká opatření chystá Vaše nemocnice pro případ vyhlášení epidemie tzv. prasečí chřipky (viru H1N1) v Česku?

Opatření zaměřená na personál jsou uvedena dále. Ve vztahu k pacientům:
• Zdravotní filtr při příjmu zaměřený na chřipku a izolace podezřelých.
• Denní sledování zdravotního stavu pacientů s ohledem na chřipku s cílem zachytit co nejrannější stádium a následná izolace.
• Vytvoření podmínek pro izolaci nemocných (vyčlenění potřebné kapacity lůžek).
• Důslednost při provádění individuální hygienické očisty pacientů (význam mytí ruku pro přenos nákazy…).
• Používání roušek v čekárnách pro pacienty při čekání na vyšetření a při pohybu v prostorách nemocnice.
• Používání roušek personálem při kontaktu s pacienty.
• Omezení návštěv a zamezení zbytečné migrace pacientů v areálu nemocnice.
• Poučení – vysvětlení nutnosti opatření ve vztahu k pacientům. Informaci pro veřejnost jsme již před časem uveřejnili na našich internetových stránkách http://www.nemsem.cz/propacienty/lekarradi.

Liší se nějak tyto plány od postupů pro epidemii sezónního chřipkového viru?

Určitě liší. Jednak v důslednosti, ale v případě vyhlášení epidemie také v používání roušek, nově uplatňovaného sebesledování zdravotního stavu personálu, vytvoření rezervy lůžek pro izolaci nemocných a z nemoci podezřelých osob, zvýšení zásob antivirotik především k profylaktickému použití pro personál, používání obličejových masek s filtrem zachycujícím účinně virové částice…

Jak se v případě chřipkové epidemie chrání před nákazou personál nemocnice?

• Zajištění očkování personálu v co největší možné míře pandemickou vakcínou.
• Zásoby antivirotik pro každého zaměstnance k profylaktickému použití.
• Zdravotnickému personálu bude doporučeno dvakrát denně si měřit tělesnou teplotu, a to ráno kolem 7 a odpoledne kolem 17 hodiny a sledovat svůj zdravotní stav, s cílem odhalit počátek případného onemocnění co nejdříve – ochrana vlastního zdraví i zamezení přenosu nákazy.

Zvýšila Vaše nemocnice meziročně zásobu antivirotik použitelných při léčbě tzv. prasečí chřipky?

Prozatím ne, ale v případě ohrožení s tím samozřejmě počítáme.

Znamenala by epidemie tzv. prasečí chřipky pro lékaře Vaší nemocnice výrazný nárůst přesčasových pracovních hodin?

Určitě ano. Nejenom pro zvýšený rozsah péče, ale i proto, že lékaři a další zdravotnický personál mohou také onemocnět. Nutno počítat s tím, že s ohledem na vlastní zdraví a také možnost přenosu nákazy i v časném stádiu onemocnění je nutné "ulehnout" již v období "banálních" projevů onemocnění.

Změnil byste něco na postupu ministerstva zdravotnictví ve vztahu k nové chřipce?

• Podávání informací odborné, cílené, stručné, zaměřené na praxi – ne převážně odkazy na webové stránky.
• Zajištění dostatku materiálních a finančních prostředků pro zvládnutí případné epidemie.

Má Vaše nemocnice v souvislosti s novou chřipkou obavy z nějakého konkrétního problému?

Největším problémem je otázka jak všechno finančně "utáhnout" – očkovací látky, antivirotika, prostředky osobní ochrany pacientů i lékařů... A to jak v případě reálné epidemie, tak v případě pouhé přípravy, aniž by k epidemii skutečně došlo.


V Motole se vedení nemocnice chce soustředit na to, aby očkování proti chřipce dostali lékaři a další zdravotníci včas. "Obáváme se situace, kdy by pandemie prasečí chřipky udeřila v Česku dříve, než by se podařilo vakcínou proočkovat personál nemocnice a mohl by při nemocnosti velké části personálu nastat problém při zajištění provozu," uvedl ředitel Ludvík.

Podívejte se v animaci, jak chřipka v prvních dnech postupovala světem