V karlovarské krajské nemocnici byl v pátek hospitalizován pětapadesátiletý muž, u něhož je podezření, že je nakažený prasečí chřipkou. Lékaři nyní čekají na výsledky z Národní referenční laboratoře, které by měly mít v neděli odpoledne. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Zdeňka Marková.

"Pacient je na oddělení ARO. Byl přijat s těžkým zápalem plic. Je napojen na přístrojovou plicní ventilaci a v současné době je jeho stav stabilizovaný. První vyšetření ukazují na virus H1N1," dodala.

Stav druhého pacienta, přijatého začátkem minulého týdne, stagnuje a nelepší se. "V žádném případě se ale nehorší," dodala mluvčí. Tento třicetiletý muž byl skutečně prasečí chřipkou nakažen.

Pokud laboratoř podezření lékařů potvrdí také u staršího pacienta, šlo by už o třetí případ na karlovarském oddělení ARO. Minulý čtvrtek tam zemřela ani ne po jednodenní hospitalizaci mladá žena. Byla už přijata jako velmi vážně nemocná, měla problémy se srdcem. Šlo o první oběť prasečí chřipky v Česku.

"Všichni tři pacienti spolu nemají nich společného, nebyli spolu v kontaktu. Všichni ale byli předtím, než byli infikováni virem, nějak nemocní a měli oslabenou imunitu anebo se léčili na závažnější onemocnění. Proto má u nich nemoc tak závažný průběh," uvedla Marková.

Na oddělení ARO karlovarské nemocnice je zaveden zvláštní režim. Infikovaní pacienti jsou přísně izolováni od ostatních nemocných. Personál používá jednorázové ochranné pomůcky, tedy ústenky, rukavice a pláště. "A na nejnižší možnou míru byl omezen vstup na oddělení zvenku a personál ARO minimalizuje kontakt s jinými odděleními," dodala mluvčí.

Lékaři mezitím upozorňují, že začíná obvyklá chřipková sezona, ve které je třeba připravit se i na zvýšený počet případů prasečí chřipky. Imunitní systém je totiž v chladnější roční době oslaben, sliznice dýchacích cest sušší.

Nejasnosti na Ukrajině

V některých evropských zemích, například v Německu, tento týden začalo masové očkování proti prasečí chřipce. Zájem o vakcínu však zatím není nijak velký.

"Určitě má na tom podíl informování veřejnosti, která k vakcíně nemá důvěru. Je třeba přiznat, že vakcína není optimální, ale jinou momentálně nemáme. Prasečí chřipka je každopádně mnohem nepříjemnější, než případné vedlejší účinky vakcíny," řekl magazínu Spiegel německý virolog Alexander Kekulé.

V posledních dnech stoupá počet nemocných například ve Spojených státech, v Evropě hlásí zatím největší potíže Ukrajina. Kvůli epidemii byly zavřeny školy a kina a zakázána veřejná shromáždění včetně volebních. V lékárnách je podle médií velký nedostatek protichřipkových léků a také masek.

Do země proto směřuje pomoc ze sousedních zemí. Slovensko poskytne Ukrajině 200 000 hygienických obličejových masek.

Slovensko situaci u svého východního souseda sleduje, ale hygienici zatím na východě země zvýšený výskyt akutních dýchacích a chřipce podobných nemocí nezaznamenali. V sobotu zasedal krizový štáb ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací. Podle jeho mluvčího Stanislava Jurikoviče bylo uvedeno v činnost pandemické středisko, které má na starosti spolupráci jednotlivých složek v krizové situaci. V Čierné nad Tisou byla také vyčleněna izolační místnost pro osoby, u nichž by bylo podezření na chřipku, řekl mluvčí.

Velká vlna chřipky na Ukrajině zatím stále vyvolává otázky. Podle prezidenta Viktora Juščenka si vyžádala už 48 obětí, ale zatím není známo, kolik jich zemřelo na prasečí chřipku nebo jiný druh viru.

Slovensko, stejně jako Polsko, radí lidem, aby na Ukrajinu necestovali. Zdravotní kontroly na hranicích s Ukrajinou posílilo Bělorusko.