Vláda nechala na hlavním hygienikovi Michaelu Vítovi, aby sledoval vývoj prasečí chřipky a informoval vládu. Bude na něm, aby rozhodl, kdy je nutné očkovat vybrané lidi povinně. Vláda pak sama rozhodne, kdy by mohl kvůli chřipce začít platit krizový stav.

Kabinet formálně schválil výsledky pátečního jednání bezpečnostní rady vlády, která se rozhodla snížit z počtu 16.000 na polovinu počet vojáků, kteří mají být povinně očkováni. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková řekla, že kompetence vyhlásit povinné očkování má hlavní hygienik od roku 2000. Vláda to nemůže učinit, bude však po Vítovi požadovat informace.

Hodnotit bude Vít počet nemocných akutními respiračními onemocněními, počet nemocných na onemocní podobné chřipce a virová vyšetření ve Státním zdravotním ústavu, která ukazují, jak je populace promořená. Jako vedlejší parametr Vít na zasedání bezpečností rady prosadil popis klinického průběhu u hospitalizovaných osob.

"Vládě přísluší rozhodnout, zda je to tak vážné, abychom rozhodli podle zákona o krizových opatřeních, kterého se využívá k aplikaci krizového stavu. Opatření se týkají stavu, který může nastat," uvedl Fischer.

Ministryni Klausův postoj mrzí

Jurásková doufá, že k povinnému očkování, které kritizuje prezident Václav Klaus, vůbec nedojde. Zákony podle ní ale na situaci pamatují, očkování se nařizuje fyzickým osobám v nezbytně nutném rozsahu.

Osoby jsou povinny se tomuto mimořádnému očkování podrobit. Ten kdo tak neučiní, dopustí se přestupku se sankcí až 10.000 korun. "Ve chvíli, kdy by bylo očkování povinné, prezident spadne do okruhu těchto osob," zopakovala Jurásková.

"Mě se to určitě týkat nebude. To nepřipadá v úvahu," řekl  prezident na návštěvě Ostravy. Dále prasečí chřipku označil za chatrnou a nevýznamnou chorobu.

"Vetuji možnost, že by se kvůli této potencionální chřipce mělo něco někomu nařizovat. To je pošlapávání elementární lidské svobody. Není to potřeba dělat. Toto není fatální nemoc," tvrdí Klaus. S chřipkou, tedy málo významnou chorobou, před rokem srovnal hospodářskou krizi.

Podle návrhu hlavního hygienika by v případě potřeby mělo být povinně očkováno proti chřipce víc než 200.000 lidí nutných pro chod státu. Mělo by jít například o policisty, hasiče, vojáky a zdravotníky.

Juráskovou postoj prezidenta mrzí. Řekla, že v důsledku negativní kampaně proti očkování se na celém světě nechává v průměru očkovat pouze 30 procent lidí. Očkování přitom odmítají i nemocní lidé, pro které je virus vysoce rizikový.

V Česku je podle údajů z minulého týdne 2340 laboratorně potvrzených nákaz pandemickým virem chřipky. Na 100.000 obyvatel je hlášeno 1016 případů, hranicí epidemie je 2000 případů na 100.000 obyvatel.

Česko nyní eviduje 95 případů úmrtí na prasečí chřipku. Mnoho lidí však vakcínu odmítá. Doposud se využilo asi 57.000 dávek vakcíny proti prasečí chřipce, tedy zhruba čtvrtina množství, které má stát nyní k dispozici. Zatím stát koupil 238.000 dávek.

Celkem česká vláda objednala v srpnu milion dávek vakcíny za 220 milionů korun. V porovnání s náklady, které do nákupu investovaly například Německo a Francie, jsou české o řád nižší.