Co v nahrávce také zaznělo?

Zaměstnanec Pfizeru: „Čili větší, řekněme, přínos přinese Rath, když podpoříme Tempus než třeba to ostatní, nebo je to jedno?“

Klimovičová: „To je jedno, to je prostě jedno. Tam, když vám to řeknu, kdybyste investovali do časopisu dva a půl nebo tři miliony korun, on řekne: Ať si požádají o schůzku. Víš, jak to s tou kategorizací je, těch firem je hodně. Jeho žádají o schůzku všichni - ne všichni ji dostanou.“

Před pěti lety byla Eva Klimovičová pravou rukou tehdejšího ministra zdravotnictví Davida Ratha. Od té doby chodí po soudech.

Nejdříve čelila obžalobě z požadování úplatku, poté vyšetřování, zda nepřipravila Českou lékařskou komoru (ČLK) o více než deset milionů korun, když pro ni vydávala časopis Tempus Medicorum. Obojí ale ustála. Policie vyšetřování zastavila a soud jí předloni v srpnu obvinění z korupce zprostil.

Nyní ale neuspěla. Klimovičová totiž zažalovala mezinárodní farmaceutickou firmu Pfizer za pořízení nahrávky, která jí přivodila právě stíhání kvůli údajné korupci. Na nahrávce si totiž řekla o tři miliony korun, které firma utratí formou inzerce v časopise Tempus Medicorum. Na oplátku měla Klimovičová zprostředkovat setkání s Rathem. Ten jako tehdejší šéf ČLK mohl ovlivnit, jak budou zdravotní pojišťovny proplácet jednotlivé léky.

Všichni se mnou ukončili spolupráci

Klimovičová u soudu za zveřejnění nahrávky požadovala od firmy Pfizer omluvu a k tomu 150 milionů korun jako odškodné. Poté, co byla kauza zveřejněna, totiž její firmy zkrachovaly.

„Všichni obchodní partneři kvůli tomu se mnou ukončili spolupráci, nikdo mi už nezadal inzerci,“ uvedla Klimovičová, která musela obě firmy poslat do konkurzu a začít opět pracovat jako gynekoložka.

Suma jí nepřipadá přemrštěná – vychází prý z obratu jejích dvou firem, který byl zhruba 25 milionů ročně. „Není to suma střelená od boku. Spočítala si ušlé zisky,“ dodal právník Klimovičové Lukáš Prudil.

Soud ale její žalobu zamítl. „Nešlo o zásah do osobnostních práv, jak tvrdí žalobkyně,“ uvedl soudce Městského soudu v Praze Martin Valehrach. Klimovičová musí navíc platit náklady řízení, které včetně již zaplaceného soudního poplatku činí zhruba 150 tisíc korun.

Dokažte, že to byl Pfizer!

Klimovičová podle soudce navíc neprokázala, že autorem záznamu byla právě firma Pfizer, po níž chtěla odškodné. „Nevíme kdo to pořídil, nevíme kdo to sestříhal a nevíme ani to, kdo to dal k dispozici médiím,“ konstatoval Valehrach. Obhájce Prudil však v reakci na úterní verdikt uvedl, že se jeho klientka pravděpodobně odvolá.

Pfizer to, že by nahrávku pořídil některý z jeho lidí, popřel. A to přesto, že nahraná schůzka se uskutečnila v jeho prostorách a s Klimovičovou na ní jednal její zaměstnanec.

„Společnost Pfizer si není vědoma jakýchkoliv skutečností, které by ji činily odpovědnou za údajnou škodu na straně paní Klimovičové,“ uvedla již dříve v prohlášení pro iHNed.cz.

Boj o doplatky?

Pravda je, že celý případ provázejí zvláštní okolnosti. Uvedená nahrávka vznikla dva roky předtím, než ji média zveřejnila. Objevila se až krátce poté, co se Rath stal ministrem zdravotnictví a ve vedení společnosti Pfizer byl v té době vlivný představitel ODS Marek Šnajdr, který se necelý rok poté stal náměstkem ministra zdravotnictví Tomáše Julínka – jednoho z největších Rathových oponentů.

Není přitom vyloučeno, že za vytažením kauzy na veřejnost stálo i to, že Rath po vstupu na ministerstvo začal bojovat za snížení nákladů na léky – a snížením částky, kterou za léky hradí pojišťovny, by právě jejich dodavatelé přišli o část mnohamiliardových ročních zisků.

Samotná firma Pfizer se od kauzy distancovala. Klimovičová je ale přesvědčena, že nahrávku jednoznačně musel pořídit někdo z firmy Pfizer. Ta podle ní měla totiž tehdy taková bezpečnostní opatření, že se do ní nikdo nemohl dostat.

Pravda ovšem je, že podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, který předloni Klimovičovou zbavil obžaloby z korupce, není vyloučeno, že nahrávku pořídily „některé státní tajné služby“.

Na základě uvedené nahrávky totiž policie obvinila Klimovičovou z korupce a státní zástupce ji postavil před soud. Ten ji ale osvobodil s tím, že záznam není důkazem korupčního jednání. Tříminutová nahrávka byla totiž navíc složena z pěti sekvencí, poskládaných za sebou. A celý záznam se nikdy neobjevil.

Policie zkoumala i hospodaření

Policie prošetřovala i samotné hospodaření Klimovičové při vydávání časopisu pro komoru. A to zda se při jeho vydávání neobohatila. Podle smlouvy s komorou totiž jí totiž měla odvádět většinu zisku. Za sedm let vydávání časopisu však komora od Klimovičové dostala jen 39 tisíc korun.

Najatý auditor pak vyčíslil, že komoře zatajila nejméně 13 milionů korun. Případ dostala na stůl policie s podezřením ze zpronevěry, nakonec jej ale odložila.

Související