Pravděpodobnému ministrovi Leoši Hegrovi je jasné, že nemůže ve svém rezortu čekat na zásadní příliv financí. Zdravotnictví spotřebuje ročně 260 miliard korun a pokles výběru pojistného vyrovnávají letos pojišťovny z rezerv. Heger ale věří v nárůst zaměstnanosti, a tím stoupne i výběr pojistného.
Zdravotní pojišťovny dostávají za zaměstnance měsíčně v průměru 2700 korun, podnikatelé platí necelých 1300 korun, osoby bez zdanitelných příjmů 1080 korun a stát dává za své pojištěnce 723 korun. Stát platí za 58 procent lidí, kteří však čerpají 80 procent péče. Podíl plateb státu v celkových příjmech zdravotních pojišťoven tvoří jen 22 procent.
Mezi lety 2003 až 2007 stouply výdaje pojišťoven o 35 procent, spoluúčast pacientů o 123 procent. S ekonomickou krizí klesl výběr zdravotního pojištění, letos ještě pokrývají pojišťovny výpadek z rezerv.
Až na konec koaličního vyjednávání si nechaly strany téma regulačních poplatků. Pravděpodobný ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 sice tvrdí, že poplatky nejsou klíčovým bodem změn v rezortu, nicméně jednání jeho strany s ODS a Věcmi veřejnými se na nich zasekla.
„Být to na mě, moc bych na poplatky nesahal, aby zbytečně nevzbudily vášně a neshodily jiné kroky,“ řekl Heger ČRo 1 - Radioužurnál. Pokud by se však poplatky měly regulovat, do jejich struktury by chtěl zasáhnout.
Heger se například staví proti poplatkům v lékárnách, kde podle něho nic neregulují. "U praktiků by mohla zůstat úroveň taková, jaká je. Ale lidé by třeba nemuseli platit, když si je lékař pozve na kontrolu. Platilo by se za jedno onemocnění a ne za každou kontrolu. Na pohotovostech a u ambulantních specialistů bych zase klidně zvýšil poplatky, pokud tam jde pacient sám o své vůli,“ navrhuje změny pravděpodobný ministr.
"Kdo je na tom tak dobře, že si umí vybrat lékaře, mohl by si připlatit. Většinou jsou to lidé s vyšším vzděláním, tolik jim to nebude vadit jako seniorům. Ti by dál chodili k praktikovi, který by je poslal ke specialistovi, když bude potřeba," dodal Heger. Budoucí ministr podporuje požadavek Svazu pacientů, aby lidé neplatili u specialisty, když přijdou s doporučením praktika.
Poplatky proplácejí už jen dva kraje
Jenom dva kraje ze čtrnácti už také deklarují, že zachovají možnost požádat o vrácení poplatků, které lidé platí v krajských nemocnicích a lékárnách. Ostatní regiony tuto praxi ruší.
Poplatky za návštěvu lékaře, pobyt v nemocnici a položku na receptu už lidem proplatí pouze ve Středočeském a Plzeňském kraji. Hejtman Středočeského kraje David Rath (ČSSD) sdělil, že v polovině července zastupitelstvu navrhne dosavadní způsob proplácení změnit.
Praxe ve středních Čechách by se měla přiblížit plzeňskému modelu, kdy lidé poplatky normálně zaplatí a teprve poté kraj žádají o vyúčtování. Jak se ukázalo, díky tomuto způsobu Plzeňský kraj na poplatcích proplatil nejméně ze všech regionů, protože spousta lidí se nechce zdržovat papírováním.
Kraje od loňského února na proplácení poplatků vynaložily přes 660 milionů korun. Částka se ještě zvýší, až nemocnice sečtou částky proplacené v posledních měsících. Na chování krajů si stěžovala i Evropská unie, podle níž by mohly kraje svým počínáním porušovat pravidla veřejné podpory.
Pravděpodobný ministr zdravotnictví ale nechystá žádné kroky k tomu, aby i zbývající dva kraje s proplácením poplatků přestaly. "Tohle možná ani není úkolem pro ministra zdravotnictví. Ukázalo se, že tenhle postup nebyl podle zákona, takže tady by spíše mělo postupovat ministerstvo vnitra, které mají kraje v gesci," dodal pro Radiožurnál.
Věci veřejné by chtěly zrušit platbu za položku na receptu, která nyní činí 30 korun. Neshoda panuje na tom, jak nahradit finanční výpadek, který by případné zrušení těchto poplatků způsobilo.
TOP O9 naopak požadovala zvýšení poplatků za recept na 50 korun za položku a za den v nemocnici z nynějších 60 korun na 100 korun. ODS chce ponechat nynější stav.
