Na první pohled je to velká záhada: Do Česka proudí miliardy korun na modernizaci nemocnic, ale takřka nikdo o ně nemá zájem. Respektive: do vyhlášených soutěží, v nichž nemocnice či jejich zřizovatelé hledají firmu, která jim něco dodá, se hlásí v drtivé většině případů jen jediná firma.

Uvedený problém se týká především velkých zakázek na vybavení nemocnic, které v rámci operačních programů platí Evropská unie.

Server iHNed.cz to zjistil analýzou dat na serveru centralniadresa.cz – tedy místa, kde veřejné instituce povinně zveřejňují výběrová řízení a poté i jejich výsledky.

Tři vyvolení

A zároveň iHNed.cz zjistil ještě jednu věc: Překvapivě vysokou úspěšnost mají v těchto případech tři obchodní – tzv. kompletátorské firmy. Ty nic nevyrábějí, jen přeprodávají přístroje od výrobců. Společnosti Hospimed, Puro-klima a Hypokramed dohromady jen v roce 2009 v soutěžích, zveřejněných na serveru centralniadresa.cz získaly zakázky v celkové výši 1,926 miliardy.

Neuvěřitelná je přitom celková výše zakázek, v nichž byla některá z těchto firem pouze jediným uchazečem – 1,63 miliardy korun. Jinými slovy: u takřka devadesáti procent zakázek, které získali z veřejných peněz tito kompletátoři, se vlastně nesoutěžilo – zakázka spadla do klína jediné přihlášené firmě.

Je na mně, kam se přihlásím

Jak je možné , že se uvedení kompletátoři tak „zázračně“ shodnou, aby si "nelezli do zelí"? A proč je téměř vždy jen jediná nabídka?

„Kolik je uchazečů, to jsou věci kterým se nezaobíráme,“ říká například člen představenstva společnosti Puro-klima Antonín Havlíček. Podle něj si ale firma vždy dělá průzkum, jaké jsou naděje na úspěch. „Není to tak, že se po každé zakázce vrháme. Víme o spoustě zakázek, do kterých nejdeme, protože na to kapacitně nemáme,“ podotýká.

„My se hlásíme do všech zakázek,“ říká nejdříve rezolutně jednatelka společnosti Hospimed Věra Svobodová. Až po předložení čísel dodává: „Pokud někam nejdeme, tak je to proto, že nesplňujeme technické požadavky zadavatele,“ říká.

„Nemám pro to žádné vysvětlení, nesleduji kdo se kam přihlásí,“ uvádí majitel třetí úspěšné kompletátorské firmy Hypokramed Vratislav Roubal. A to, proč získává většinu zakázek aniž je o ně jiný zájemce, je podle Roubala třeba ptát se těch, co se nehlásí.

A proč se tedy do zakázek, o něž usilují jeho konkurenti, nehlásí zase on? „To je přece moje právo rozhodnout se, kam se přihlásím,“ reaguje.

Je to pouhý „realismus“

Podle Elišky Císařové z Transparency International je pravděpodobné, že v této oblasti existují dohody, které jsou ovšem těžko dokazatelné. „Nelze vyloučit, že společnosti jsou 'realistické' a nehlásí se do soutěže, o kterou má zájem konkurent a očekávají stejné chování od ostatních,“ říká Císařová.

Instituce, přes které evropské dotace chodí, ale to, že se o miliardy do zdravotnictví prakticky nesoutěží, vůbec nevzrušuje. A nad tím, že je často jen jeden uchazeč od zakázku, jen krčí rameny.

„Počet uchazečů a podoba nabídky při konkrétní zakázce jsou výsledkem nabídky a poptávky,“ konstatuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

„Pokud bychom se hlouběji zabývali otázkou, z jakého důvodu podá nabídku v zadávacím řízení jeden uchazeč, nelze ji zodpovědět bez hlubší analýzy každé zakázky,“ uvádí mluvčí úřadu Jan Štoll. I z jeho odpovědi je však zřejmé, že stát a jeho úřad podivné soutěže-nesoutěže nezajímají.

Podle Štolla může být důvodů více – od prosté nasycenosti trhu až po striktně nastavené zadávací podmínky. V tom případě se ale každý, kdo se cítí diskriminiván, může obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Související