Zaměstnaní lidé byli loni v pracovní neschopnosti nejméně za 50 let - na sto nemocensky pojištěných bylo 4,184 procenta práce neschopných. Vyplývá to z analýzy, kterou nedávno vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Celkem bylo v roce 2009 nově hlášeno 1,44 milionu případů pracovní neschopnosti. Na 100 nemocensky pojištěných lidí tak připadlo 33,9 případu pracovní neschopnosti, což je o 30 procent méně než v předchozím roce. Značným snížením především krátkodobých pracovních neschopností se naopak výrazně, o šest dní, prodloužila průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, a to na 45 dní.
Přes 90 procent všech dočasných pracovních neschopností v roce 2009 bylo zapříčiněno nemocí, 3,5 procenta pracovními úrazy a šest procent ostatními úrazy. Toto rozložení je podle analýzy dlouhodobě stabilní, ačkoli v posledních deseti letech velice pozvolna roste podíl úrazů na úkor nemocí. To je ovšem dáno legislativními změnami, které se dotýkají více nemocí než úrazů. Například první tři dny nemoci zaměstnanec loni nedostal vůbec nic.
Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo v roce 2009 ve zpracovatelském průmyslu, 5,381 dne na zaměstnance, a v zemědělství, lesnictví a rybářství. Na druhém konci byly s 2,210 dny sektory informačních a komunikačních činností a výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla.
Za zdraví "ze svého" téměř 47 miliard
Podle předběžných čísel statistiků také Češi loni vydali na zdravotní péči v rámci soukromých výdajů téměř 47 miliard korun. Kromě regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky se k nim řadí výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. V roce 2005 činily tyto výdaje 27,4 miliardy, to je za pět let nárůst o zhruba 19,5 miliardy korun.
Ke zvýšení plateb přispěly zejména regulační poplatky u lékaře, v nemocnici a za recept, zavedené v lednu 2008, a také vyšší doplatky za léky na recept a nákupy nejrůznějších přípravků na podporu zdraví.
Češi berou méně prášků na deprese. Nejsou šťastnější, jen léky jsou drahé - čtěte ZDE
Polovina Čechů si ráda připlatí za zdraví. Musí ale přesně vědět za co - čtěte ZDE
Na zdravotnictví chybí deset miliard, stát možná sáhne na platy - čtěte ZDE
Z veřejných rozpočtů plynulo loni do zdravotnictví 21 miliard, tyto výdaje tedy mírně klesly oproti roku 2005, kdy daly resorty a územní orgány ze svých rozpočtů téměř 21,3 miliardy korun.
Zdravotní pojišťovny měly loni mnohamiliardové přebytky, letos je vyčerpají a v příštím roce jim hrozí až desetimiliardový propad.
Celkové výdaje na zdravotnictví v letech 2005-2009 v milionech korun
2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |
veřejné výdaje | 191.356 | 197.027 | 206.565 | 218.719 | 239.683 |
z toho: | |||||
- rozpočtové výdaje resortů a územních orgánů | 21.263
| 22.828
| 22.851
| 21.439
| 21.055
|
- výdaje zdravotních pojišťoven | 170.093 | 174.200 | 183.713 | 197.280 | 218.628 |
soukromé výdaje | 27.418 | 29.783 | 35.370 | 45.801 | 46.928 |
výdaje celkem | 218.774 | 226.810 | 241.935 | 264.520 | 286.611 |
podíl HDP | 7,3 | 7,1 | 6,8 | 7,2 | 7,9 |
Zdroj: ÚZIS