18 000 korun hrubého
Činí plat mladého lékaře, který nastupuje do fakultní nemocnice. Spolu s několikatisícovým osobním ohodnocením se jeho plat může vyšplhat něco málo přes 20 tisíc hrubého měsíčně.
48 723 korun
Je dnes průměrný plat lékaře, který pracuje ve fakultní nemocnici. Doktoři v akciových společnostech si pak v průměru vydělají 47 277 korun. Tyhle peníze ale mají jen díky obrovskému počtu přesčasů.
25 000 korun hrubého
Pobírá zkušený chirurg ve fakultní nemocnici po 16 letech praxe a dvou atestacích. Pokud pracuje dobře, může si přijít díky osobnímu ohodnocení na dalších šest tisíc měsíčně. Nejvíc si ale přivydělá díky službám. Například ve vinohradské nemocnici si chirurgové mohou k základnímu platu a osobnímu ohodnocení přivydělat díky službám 23 tisíc měsíčně. Musí ale odsloužit jeden celý víkend a tři noční šestnáctihodinové služby. Podobné je to i v dalších fakultních nemocnicích.
Ministr Heger se dostává do neřešitelné situace. Premiér Petr Nečas mu včera řekl, že si má se změnami ve zdravotnictví poradit sám. Heger přitom již připouští, že problém přestává zvládat.
Kvůli nízkým platům, dlouhým přesčasům a špatnému systému vzdělávání přes čtyři tisíce nemocničních lékařů podepsalo výzvu Děkujeme odcházíme. Pokud slovo dodrží, dají na konci roku v nemocnici výpověď a na začátku března už nepřijdou do práce.
Na jejich platy by ministr potřeboval v příštím roce tři miliardy korun. Podle odhadů České lékařské komory je to zhruba polovina částky, která jde ročně na platy více než šestnácti tisíc nemocničních lékařů.
Že by vláda byla ochotná miliardy pro lékaře najít, se po včerejším rozhovoru ministra Hegera s premiérem Nečasem zatím nezdá.
Pojištění v minusu
Kabinet současně vzal na vědomí zprávu o hospodaření zdravotních pojišťoven za první polovinu roku. To se kvůli krizi zhoršuje.
Zatímco předloni vykazovaly zdravotní pojišťovny z výběru pojistného přebytek 10 miliard korun, loni se dostaly do minusu zhruba šesti a půl miliardy. A letos počítají s deficitem osmi miliard. Až donedávna přitom zdravotnictví, i přes poklesy příjmů způsobené rostoucí nezaměstnaností, nemuselo svůj provoz omezovat.
Finance mohlo čerpat i z přebytků, které se před vypuknutím krize nahromadily na účtech pojišťoven.
Právě tyhle rezervy se ale už druhým rokem rozpouštějí. A poprvé tak letos hrozí, že některé nemocnice budou před koncem roku kvůli nedostatku financí odkládat plánované operace.
V příštím roce se může situace ještě zhoršit. Vláda odmítla zvýšit platbu za státní pojištěnce, tedy například za důchodce, nezaměstnané, studenty nebo matky na mateřské.
Ti přitom tvoří více než polovinu všech pojištěnců, takže to, kolik za ně stát do systému platí, je v příjmech zdravotnictví vidět.
Příliš drahé léky
Ministerstvo chce současně snížit úhrady za péči o dvě procenta. Zdravotnickým zařízením tak pošle méně peněz nejen na péči, provoz, ale i na platy zaměstnanců. Podle lékařů ale i v takové situaci platy zvýšit lze.
"Tři miliardy jsou jen o málo víc než procento financí, které zdravotnictvím protečou," řekl staronový prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Peníze, které by se na platy lékařů mohly použít, se podle něj neefektivně utratí jinde. Kromě chaotické investiční politiky, která vede k drahým nákupům ne vždy potřebného vybavení, odtékají peníze i kvůli špatně nastaveným cenám léků, upozorňují lékaři.
"Od roku 2008 to už bylo asi 10 miliard. Exministr Julínek rozvrátil stanovování maximálních cen a úhrad léků. Veškerá moc se teď koncentruje v rukou Státního ústavu pro kontrolu léčiv," kritizuje Kubek.
Ústav ale podle něj za dva roky nebyl schopen ceny léků upravit tak, aby na nich farmaceutické firmy nevydělávaly na úkor zdravotních pojišťoven víc, než je nutné.
| Příběh z karlovraské záchranky |
| Ředitel Krajské záchranné služby v Karlovarském kraji Ivo Tukinski vyplácel některým zaměstnancům měsíční plat mezi 100 000 až 140 000 korun. K tomu ještě dostávali odměny v desítkách tisíc korun. Podle dnešního deníku Právo to vyplývá z výsledků kontroly hospodaření záchranné služby za rok 2008, jíž provedl krajský úřad. Kontrola zjistila řadu pochybení včetně porušování zákonů. Ze závěrů kontrolorů je patrné, že nejméně šest zaměstnanců si za rok přišlo na více než milion korun, některým z nich se plat vyšplhal přes 1,6 milionu korun. K tomu dostávali jednorázové odměny, které ročně u některých z nich přesáhly i 100 000 korun. Tukinski uvedl, že si jeho podřízení takové peníze zasloužili. O koho konkrétně jde, není z protokolu zřejmé. Zaměstnanci jsou tam skryti pod čísly a jejich identitu odmítl ředitel záchranné služby Právu sdělit. Potvrdil jen, že se jedná o zdravotnický personál, většinou vedoucí lékaře. |
Podle České lékařské komory lze na platy lékařů využít i část peněz, které mají pojišťovny na účtech. Ke konci června to bylo celkem 20 miliard korun. Z toho ale jen necelých šest miliard bylo na účtu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zbývajících 14,5 miliardy bylo u zbývajících osmi menších pojišťoven.
"VZP prakticky vyčerpala všechny rezervy. Zdůrazňuji, že těch ztenčujících se 14 miliard je u zaměstnaneckých pojišťoven, takže ministerstvo nemá dost dobře možnost udělat něco jako znárodnění tohohle balíku a rozdání lékařům," řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Výhodnější pozice menších zaměstnaneckých pojišťoven není novinkou, jejich klienti potřebují většinou méně opéče. "Bývají i movitější, takže pojišťovny vybírají relativně více peněz na hlavu," dodává Heger.
To se částečně řeší přerozdělením na straně příjmů. "Ale pořád ten rozdíl mezi VZP a zaměstnaneckými pojišťovnami existuje. Ministerstvo nemůže říci, že tato pojišťovna bude platit více a tato méně. Může to udělat jen zákonem, tím přerozdělením, a to se připravuje," řekl Heger.
|
Jde o tři miliardy Resort zdravotnictví potřebuje aktuálně navíc tři miliardy korun, aby lékaři mohli dostat vyšší platy a upustili od hromadných výpovědí z nemocnic na konci roku.
|
