Právnická kancelář Martina Elgera, kterou si lékařští odboráři najali kvůli hromadným výpovědím lékařům, v úterý v půl páté do nemocnic rozeslala všechny výpovědi. Je jich celkem 3650. "Konečné číslo odcházejících lékařů ale může být vyšší. Část lékařů výpověď podá individuálně," řekl serveru iHned.cz právník Martin Elger.
Podle Lékařského odborového klubu (LOK) může dát výpověď celkem 3800 nemocničních doktorů z celkových asi 12 až 16 tisíc a narušení péče tak hrozí v 78 ze 190 nemocnic v zemi. Pro některé nemocnice bude takový exodus znamenat jistý kolaps. Kampani lékařských odborů Děkujeme, odcházíme se dostalo zatím zřejmě největší odezvy v Brně, na severu Moravy a ve Slezsku a na Vysočině.
Téměř dvě třetiny lékařů chtějí odejít z brněnské Úrazové nemocnice a v nemocnicích v Opavě a Třinci se k odchodu chystá 60 procent doktorů. Kritická je také situace na Vysočině. Ředitelé pěti tamních krajských nemocnic jen v úterý dostali výpovědi 391 lékařů, což je 59 procent.
Situace není zatím krizová v hlavním městě. Pražské fakultní nemocnice podle dostupných informací zatím výpovědi lékařů nedostaly. "Zatím jsme žádné výpovědi nedostali, úvahy o nových smlouvách pro lékaře jsou předčasné," řekla mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Petra Pekařová.
Důvody jsou prosté. Někde počítají s tím, že lékaře vezmou zpět, pokud je budou potřebovat. Některé služby dokážou nemocnice zajistit i smluvně u soukromých firem, zjistila v nemocnicích ČTK. Dá se také očekávat, že se nemocnice navzájem domluví a některé služby zajistí společnými silami. Pomoc nabídly i terénní ambulance.
Počty výpovědí se příliš neliší od údajů, které už dříve poskytli odboráři. K výpovědím se odhodlávají především odborníci z klíčkových oddělení, jako jsou ARO, chirurgie, interna, neurologie nebo rentgenologie. Bez lékařů s těmito specializacemi není možné provádět plánované operace ani zajišťovat akutní pohotovostní péči.
Lékaři chtějí nemocnice opustit hlavně kvůli nízkým platům. Požadují 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi. Nyní mají v průměru 50 tisíc korun měsíčně za práci s přesčasy a službami, chtějí 70 tisíc základního platu. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) by to však státní rozpočet přišlo na šest miliard korun. Přičemž zdravotnictví ročně spotřebuje téměř 290 miliard.
Nemocnice nyní analyzují situaci a připravují se na jednání o dalším vývoji s vedením krajů. Všichni ale zdůrazňují, že hlavní krok by měla učinit vláda. Teprve pak začnou nemocnice a kraje připravovat krizové plány.
