Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) odsunul projednání druhé fáze reformy, tří zákonů o službách, ve vládě, aby vyjednal s VV podporu první fázi reformy s růstem spoluúčasti. To se dnes podařilo. Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň ČTK řekl, že ministr dál počítá s tím, že tři zákony o službách budou i přes tento odklad platit od ledna 2012, jak si naplánoval.
"I když vláda dostane zákony později o dva až tři týdny, vše se dá stihnout," řekl Sršeň. Kabinet měl normy dostat dnes. Ministr ale upřednostnil práce na novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která znamená pro pacienty zlomovou změnu - umožní jim připlatit si na nadstandard. První fáze zdravotní reformy počítá s růstem spoluúčasti pacientů, do roku 2014 by měla stoupnout o pět procent, tedy na 22 procent.
Formou poslanecké iniciativy chce Heger doplnit původní text této novely, který už schválila vláda, o body schválené lídry koalice. Na popud Věcí veřejných už vyřadil návrh, aby si lidé platili levnější amalgámové plomby sami.
S novelou, kterou reforma startuje, souhlasila sněmovna i zdravotní výbor. Platba za den v nemocnici stoupne z 60 na 100 korun, pacienti budou platit léky do 50 korun a podpůrné léky a 30 korun dají za celý recept, ne už za každou položku.
Tři zákony o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a zdravotnické záchranné službě jsou podle Sršně "kodexové", ministerstvo tedy očekávalo, že k nim přijde velké množství připomínek. Vláda je podle původních plánů měla projednat dnes.
Důležitá je kvalita, ne rychlost
"Zákony jsou hotové a měly by být na vládě do konce června. Dohoda je, že koalice upřednostní kvalitu před rychlostí," vysvětlil mluvčí zpoždění. I tak se prý vše dá včas projednat, třeba na mimořádné schůzi sněmovny, která by byla ještě před prázdninami.
Normy vymezují práva a povinnosti pacientů i zdravotníků, umělé oplodnění či dojezdové časy záchranek. Heger z nich vyňal úpravu potratů jako konfliktního tématu a chce pro ně samostatný zákon, aby nebrzdily schválení tří reformních norem.
Připomínek přišly podle mluvčího "stovky", cílem nyní je vypořádat jich co nejvíc. Pokud by ale měly změnit samotnou podstatu reformy, nemůže k nim ministerstvo přihlédnout, zdůraznil Sršeň s odkazem, že řada připomínek přichází od skupiny, které mají "své zájmy".
Reformu napadají zejména odboráři. Podle nich hrozí, že bude medicína pro bohaté a pro chudé. Vadí jim vymezení nároku pacienta nejen úrovní medicínské vědy, ale i ekonomickými možnostmi. Podle odborářů si každé zařízení může vyložit standard a nadstandard podle toho, jaká bude jeho ekonomická situace. Pacienti tak nebudou mít zaručeno, že všude dostanou stejně kvalitní péči, varují odbory.
