Nejúčinnější prevencí chřipky a jejích komplikací je podle Hegera očkování. Ideální doba pro očkování je říjen a listopad. "V ČR je očkováno zhruba pět procent obyvatel. Kdyby stoupla proočkovanost na doporučených 15 procent, zaplatily by sice zdravotní pojišťovny za vakcíny o 300 milionů korun víc, ale podstatně by klesly náklady, které ročně přesahují miliardu," řekl ministr.

Lidé se mohou chránit i běžně, například otužováním a aktivitou, tím si zvyšují imunitu. "Ale očkování proti chřipce zejména u ohrožené populace je klíčové," zdůraznil Heger.

Očkování hradí zdravotní pojišťovny lidem z rizikových skupin, za které se považují osoby starší 65 let, pacienti s cukrovkou, lidé s vážnějším onemocněním srdce a cév, plic, dýchacích cest, ledvin či dlouhodobě pobývající ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Doporučeno je i očkování zdravotníků, kteří o ně pečují.

Hlavními přenašeči infekce jsou děti, ty tvoří v epidemii velký podíl nemocných. Nově je tedy doporučeno očkovat i děti od půl roku do tří let.

Předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula uvedl, že v letošní vakcíně jsou zahrnuty antigeny tří kmenů, z nich jeden chrání proti chřipce "prasečí". Zdůraznil, že ve vakcínách není živý virus, nikdo tedy nemůže po očkování chřipkou onemocnět. Případná chřipková epidemie by nemusela být tak silná, protože řada lidí má z loňského roku protilátky.

Podle Prymuly ochrání očkování až 90 procent zdravých dospělých a u seniorů sníží až o 70 procent počty hospitalizací pro zápal plic a až o 80 procent riziko úmrtí.

Před očkováním proti chřipce ale někteří vědci varují. Podle Anny Strunecké, autorky bestselleru Doba jedová, očkování proti chřipce nefunguje. Vidět je to podle ní zejména v porovnání se státy EU, kde se očkuje proti chřipce více než u nás, ale nemocných lidí je přitom srovnatelně.

Podle některých názorů je celkově pro zdraví lepší chřipku řádně vystonat a posílit tak imunitní systém, uvádí Strunecká.

Související